Stavová a dynamická slovesa

Pokud jste se již učili něco o průběhových časech v angličtině (třeba jen ten základní ‘přítomný průběhový’), možná jste narazili na to, že některá slovesa v průběhových časech NEPOUŽÍVÁME, a to ani v případě, že daná věta úplně přesně sedí do definice průběhového času.

Víme tedy, že průběhový čas např. používáme, když něco ‘je právě teď’: právě sedím – I am sitting, právě nespím – I'm not sleeping… atd. Potom ale máme větu ‘právě nerozumím’ a zde by průběhový čas byl špatně (I'm not understanding), i když se zdánlivě jedná o stejný typ věty.

Důvodem je to, že průběhový čas lze tvořit pouze ze sloves, která vyjadřují nějakou činnost. Pouze činnosti totiž mohou probíhat.

Dynamická slovesa

Slovesům označujícím činnosti říkáme dynamická slovesa. Těch je v angličtině naprostá většina. Jsou to např.:

Stavová slovesa

Druhou skupinou sloves jsou stavová slovesa, která vyjadřují stavy, postoje, názory apod. Ty nemohou probíhat, vždy prostě jsou, nebo nejsou. Nepoužíváme je tedy v průběhových časech!

Mezi stavová slovesa se řadí např.:

Vidíte, že se jedná o podobný typ slov, názory, postoje, mentální procesy apod.

Sloveso FEEL (cítit se) a LOOK (vypadat) sice také popisují stav, ale lze je používat i v průběhových časech.

I feel tired. ^*19
I'm feeling tired. ^*20  

Mezi těmito dvěma větami není žádný zásadní rozdíl.

Slovesa s více významy

Některá slovesa spadají do obou skupin. Dají se buď použít jako stavy nebo jako činnosti. Příkladem takového slovesa je např. sloveso THINK. Jedním z jeho významů je ‘myslet si’ a v tom případě je to pouze stav (Myslím si, že…) Druhým významem je ‘přemýšlet’ (Přemýšlím o…) a v tom případě je to již činnost.

Stav – myslet si:
I think I should go home now. ^*21
What do you think will happen next? ^*22  

Činnost – přemýšlet:
I'm thinking about going to college. ^*23
What are you thinking about? ^*24  

Podobně je to třeba u slovesa HAVE:

Stav – mít, vlastnit / muset:
I have a lot of work to do right now. ^*25
I have to go now. My parents are waiting for me. ^*26  

Činnost – dávat si, užívat si:
They're having breakfast. ^*27
We're having a party on Saturday. ^*28
Are you having a good time? ^*29  

Takových sloves je v angličtině více. Sloveso SEE může být stav (vidět) i činnost (vídat se s někým, navštěvovat někoho). Sloveso APPEAR může být také buď stav (zdát se, jevit se) nebo činnost (objevovat se, vystupovat, účinkovat). Sloveso TASTE může být stav (chutnat nějak) nebo činnost (ochutnávat). Dokonce i sloveso BE může být obojí:

Stav – být:
He's at school right now. ^*30
She's really tall. ^*31  

Činnost – chovat se nějak:
He's being stupid. ^*32
I don't think he was flirting with you. He was just being nice. ^*33  

Jak poznat, že se jedná o stavové sloveso?

Seznam stavových sloves podobný tomu, který jsme uvedli výše, se studenti často musí učit nazpaměť z učebnice nebo sešitu. Taková znalost určitě není na škodu. Slovníky ne vždy totiž tuto informaci uvádí. Kvalitní slovník bude u stavového slovesa mít poznámku např. ‘not used in the progressive tenses’ (např. Oxford Advanced Learner's Dic­tionary).

Rozdělení sloves na stavová a dynamická je ale víceméně logické a snadno odvoditelné. Existuje nějaká pomůcka, jak si snadno určit, o které z těchto dvou typů sloves se jedná?

Jednou z pomůcek je, zeptat se Co právě děláš? Pokud nějaké sloveso můžeme použít jako odpověď na takovou otázku, jedná se s největší pravděpodobností o dynamické sloveso:

Všechna tato slovesa jsou dynamická.

What are you doing at the moment? – I'm studying. ^*34
What are you doing at the moment? – I'm watching TV. ^*35  

Pokud bychom ale sloveso v takové odpovědi použít nemohli, jednalo by se spíše o sloveso stavové:

Sami vidíte, že podobné odpovědi jsou nesmyslné. Podobnou pomůckou může být např. dosadit si sloveso do kontextu: Neotravuj mě, právě ________. Můžeme říci např.:

V tomto případě se opět jedná o slovesa dynamická.

Pokud si do tohoto kontextu sloveso dosadit nemůžeme, jedná se s největší pravděpodobností o sloveso stavové:

Protože se nejedná o činnosti, nelze člověka v takové situaci rušit či otravovat.

KNOWING, HATING, BELIEVING…

Teď tedy již víme, že slovesa jako KNOW, HATE a BELIEVE se nepoužívají v průběhových časech. Znamená to ale, že nemohou mít koncovku -ing? Rozhodně nikoliv! Koncovka -ing se používá nejen v průběhových časech! Může se jednat o gerundium nebo participium (příčestí) a zde žádné omezení na dynamická slovesa není. Podívejte se na příklady:

Not knowing what to do, I sat down and started crying. ^*36
Supposing you lose your job, what will you do? ^*37  

V určitých zvláštních případech se ale i některá stavová slovesa dají použít v průběhových časech.

Will you be needing the car this afternoon? ^*38 – velmi zdvořilé či formální
I'm loving this party! ^*39 – hovorové zdůraznění momentálního stavu

O těch a o dalších se ale mluví až v materiálech pro pokročilé.

Závěrem

Vědět, zda je sloveso stavové či dynamické, se rozhodně vyplatí. Ukázali jsme si, že stavová slovesa nelze použít v průběhových časech, ani když se zdánlivě jedná o učebnicový případ, kdy by se za jiných okolností průběhový čas použil. Gramatické testy často obsahují množství takových ‘chytáků’.

Vysvětlili jsme si také, proč není potřeba učit se nazpaměť dlouhý seznam sloves, protože rozdělení na stavová a dynamická slovesa je víceméně logické. Některá slovesa (např. see, think, have, be) mají více významů, z nichž některé jsou stavy a jiné činnosti, a je tedy nutné se k nim v obou případech chovat odlišně.