Předbudoucí průběhový čas

(future perfect continuous)

Předbudoucí průběhový čas se ve školní výuce většinou neobjevuje, jedná se o věc poměrně okrajovou. Přesto se s tímto jevem můžete setkat a mým cílem je vám vysvětlit, k čemu tento jev složí, jak se vytváří a jak ho použít.

Pro pochopení předbudoucího průběhového času je dobré, když rozumíte dvěma dalším anglickýcm časům - předpřítomnému průběhovému a předminulému průběhovému. Pokud jste se s těmito jevy ještě nesetkali, prostudujte si je dříve, než budete pokračovat ve čtení tohoto článku.

Předpřítomný čas průběhový nejčastěji vyjadřuje, jak dlouho již NYNÍ nějaká činnost probíhá/trvá. Tvoříme ho pomocí HAVE + BEEN + -ING:

Předminulý čas průběhový podobně vyjadřuje, jak dlouho nějaká činnost už probíhala v nějaký okamžik v minulosti. Tvoříme ho pomocí HAD + BEEN + -ING:

Vidíte, že tyto dva časy vlastně vyjadřují stejnou věc, pouze v jiném čase. Budeme-li tedy mluvit o předbudoucím průběhovém čase, sami si už můžete odvodit, jak se tvoří i jak se používá.

Tvoření

Stejně jako výše zmíněné dva časy, i zde bude sloveso HAVE + BEEN + -ING. Sloveso HAVE však bude v budoucím čase, tedy s WILL:

Otázka a zápor se tvoří jako v jakémkoliv budoucím čase s WILL:

S otázkami a zápory v předbudoucím průběhovém čase se ale pravděpodobně ani nesetkáte.

Použití:

Jak jsme si ukázali, předpřítomná varianta vyjadřuje, co V TENTO moment už nějaký čas probíhá, předminulá varianta co V MOMENT V MINULOSTI už nějaký čas probíhalo. Předbudoucí varianta tedy bude vyjadřovat, co V NĚJAKÝ MOMENT V BUDOUCNOSTI bude už nějaký čas probíhat.

Uvedeme si další příklady. Všimněte si, jakými různými způsoby lze tento čas přeložit do češtiny.

Časové určení v budoucnosti se zde vyjadřuje buď běžným in September, next year, when you get here atd., nebo pomocí předložky BY:

Rozdíl zde prakticky není, BY vyjadřuje jakési české "tou dobou", což je přesně to, co předbudoucí čas ve své podstatě vyjadřuje. Proto vždy ale raději používejte BY, striktní učitelé by IN apod. mohli považovat za chybu.

Podobné způsoby vyjádření časového určení v budoucnosti:

BY THE TIME you get here je vhodnější, než WHEN YOU GET HERE. Varianta s WHEN je spíše pro běžnou budoucnost.

Nezapomeňte, že pokud čas určujeme vedlejší větou, jedná se o větu časovou, nemůže v ní tedy být budoucí čas.

Správně je samozřejmě jen BY THE TIME YOU GET HERE... Více o tomto jevu se dozvíte v článku o vedlejších časových větách.

Pro náročné: trpný rod

Předbudoucí průběhový čas se vyskytuje (ovšem jen zřídka) i v trpném rodě. Potom místo slovesa s koncovkou -ING je tvar BEING + minulé příčestí:

Jistě uznáte, že tam je až příliš pomocných sloves (will + have + been + being). Takovou větu z úst rodilých mluvčích pravděpodobně nikdy neuslyšíte.V psané formě na tuto strukturu však narazit můžete:

Touto větou ale můžete spíše jen strašit začínající angličtináře - efektivně je tak asi odradíte od studia angličtiny.

Pozor na chyby

Nezapomeňte především na to, že jedná-li se o stavy (stavová slovesa), průběhový čas nelze použít. V takových případech použijeme předbudoucí prostý:

Druhá chyba spočívá v tom, že lidé mají často tendenci použít místo předbudoucího průběhového času čas budoucí průběhový.

Budoucí průběhový čas (např. I will be waiting) vyjadřuje to, že v daný okamžik bude právě něco probíhat. Není tam ani zmínka o době již proběhnuté, pouze na právě probíhající děj. Jakmile řekneme, JAK DLOUHO už to bude v ten moment probíhat, je nutné použít předbudoucí průběhový.

Tedy:

Závěrem

Jak vidíte, tento čas lze poměrně logicky odvodit od ostatních dokonavých průběhových časů (předpřítomného průběhového a předminulého průběhového). Jeho použití je ale spíše okrajové, setkáte se s ním velice zřídka. Ani většina učebnic mu nevěnuje nějakou zvláštní pozornost. Practical English Usage (M. Swan) se o tomto jevu zmiňuje jen na pár řádcích a podobně je tomu i v dalších titulech.

Tedy, žít se bez tohoto času dá. Pokročilý angličtinář by si ale i s touto strukturou měl být schopen poradit.