Opisy modálních sloves

Modálním (způsobovým) slovesům jsme se již několikrát věnovali. V tomto článku se budeme zabývat tzv. opisy modálních sloves.

K čemu opisy slouží

Modální slovesa jsou zvláštní tím, že nemají všechny tvary, která mají ostatní slovesa. Vezměme si např. významové sloveso GO:

Výše uvedené tvary mají všechna významová slovesa. Modální slovesa ale nikoliv. Zkusme např. sloveso MUST:

MUST tedy existuje pouze v přítomném čase, žádný jiný tvar nemá. Toto platí u všech modálních sloves. Sloveso CAN má navíc minulý čas (COULD) ale žádný další tvar už ne.

Poznámka: I některá další mají minulý čas (will - would, shall - should, may - might), ale o těch nebudeme v tomto článku mluvit.

Jak si ale poradit, když budeme potřebovat něco vyjádřit, a příslušný tvar nebude existovat? Zde právě přijdou na řadu opisy.

Co jsou to opisy

Opis modálního slovesa je sloveso nebo slovní spojení, které má stejný nebo podobný význam, jako dané modální sloveso. Žádný jiný vztah k nim nemá. Učitelé často tuto látku prezentují tak, že to je jeden z tvarů daného modálního slovesa. To však je velmi nepřesné. Je to jen spojení, které se svým významem modálnímu slovesu podobá.

Navíc opisy nejsou nikde pevně dané. Je to jen prostředek, jak význam modálního slovesa vyjádřit jinak. Způsobů, jak to vyjádřit, může být mnoho.

Opis použijeme všude tam, kde modální sloveso nestačí. Tedy např. v minulém čase, v infinitivech, v budoucím čase (ten se tvoří pomocí infinitivu), v předpřítomném čase (ten se tvoří pomocí minulého příčestí) apod.

Opisy slovesa CAN/CAN'T

Jako první se podíváme na sloveso CAN. Toto sloveso má několik významů, např. umět, moci, smět. Vyjadřuje tedy schopnost ale i svolení. Podle toho, co znamená, je tedy potřeba zvolit vhodný opis. Nejběžnější jsou:

CAN / CAN'T - umět, moci

Nejdříve budeme mluvit o schopnostech.

V těchto dvou případech jsme si poradili modálním slovesem. Nyní se podívejme na použití opisu BE ABLE TO:

Všimněte si, že zde pracujeme vlastně se slovesem 'být'. Opis BE ABLE TO totiž není sloveso, ale vazba slovesa BÝT, přídavného jména ABLE a infinitivu.

CAN / CAN'T - smět, nesmět

Sloveso CAN / CAN'T ale také vyjadřuje svolení, co smíme a nesmíme. (Ve velmi formální angličtině se někdy v tomto významu používá slovesa MAY, obzvláště ve velmi zdvořilých otázkách.)

Jako opis v tomto případě používáme BE ALLOWED TO (mít dovoleno).

V přítomném a minulém čase si můžeme vybrat buď modální sloveso (can, could) nebo vazbu BE ABLE TO / BE ALLOWED TO. Rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi (modál/opis) je popsán v základním článku o modálních slovesech.

Opis slovesa MUST

Sloveso MUST nejčastěji opisujeme vazbou HAVE TO + infinitiv, i když možností je více.

Jako opis tedy použijeme HAVE TO (muset). Pracovat zde budeme s tvary slovesa HAVE:

V přítomném čase lze použít tedy buď modální sloveso nebo vazbu HAVE TO. Sloveso MUST něco přikazuje, tedy UKLÁDÁ příkaz, vazba HAVE TO pouze oznamuje povinnost.

Opis slovesa MUSTN'T

Sloveso MUSTN'T (nesmět) lze také nahradit záporným CAN'T, o kterém jsme již mluvili výše. Opis tedy bude záporná vazba BE ALLOWED TO.

V ostatních tvarech tedy použijeme BE (not) ALLOWED TO:

V přítomném čase lze použít MUSTN'T i tento opis. Rozdíl je pak podobný, jako v předchozím případě. MUSTN'T něco zakazuje, tedy UKLÁDÁ zákaz, BE NOT ALLOWED TO pouze oznamuje, že se něco nesmí.

Opis slovesa NEEDN'T

Sloveso NEEDN'T (nemuset) se v angličtině už používá velice málo a již téměř úplně ho nahradil jeho opis.

V ostatních tvarech (ale i v přítomném čase) ho nahrazuje záporné HAVE TO, popř. záporné NEED TO:

Rozdíl mezi DON'T HAVE TO a DON'T NEED TO je velmi nepatrný. DON'T HAVE TO - není povinnost, DON'T NEED TO - není potřeba. V naprosté většině případů jsou tyto dva výrazy zaměnitelné.

Opis sloves SHOULD / SHOULDN'T

Sloveso SHOULD vyjadřuje, že by někdo něco měl či neměl udělat.

Má také jen jeden tvar, proto v ostatních časech použijeme opisnou vazbu BE SUPPOSED TO:

Rozdíl v přítomném čase mezi SHOULD a opisem je podobný rozdílu mezi MUST a HAVE TO. Pomocí SHOULD někomu někdo sděluje, co si on skutečně myslí. Důrazně někomu např. něco radí. BE SUPPOSED TO oproti tomu pouze oznamuje, co se očekává.

O slovíčku SUPPOSE a vazbě BE SUPPOSED TO se více dočtete v samostatném článku zde.

Přehled

Závěrem

Výše uvedený přehled je určen mírně pokročilým studentům angličtiny. Problematika modálních sloves je daleko složitější. Pro hlubší pochopení této problematiky si určitě přečtěte článek Modální slovesa a článek Minulá modální slovesa.

Opisy modálních sloves, které jsme si zmínili, jsou jen ty nejběžnější. Jak jsem řekl v úvodu, opis je výraz, který nemá s modálem nic společného, pouze podobný význam. Není to tedy tak, že opis pro MUST je vždy HAVE TO apod. Způsobů, jakými můžete modální sloveso opsat, jsou někdy i desítky. Záleží na úrovni vaší angličtiny. Většinou si ale vystačíte s těmi, které jsem uvedl.