Úrovně znalosti angličtiny

Umět určit, na jaké úrovni znalosti angličtiny se nalézáte, je poměrně důležité. Tento údaj se např. uvádí v životopise, vyplňuje se do různých formulářů a dotazníků. Navíc je dobré mít svoji úroveň pokročilosti na mysli při výběru vhodných studijních materiálů, učebnic, slovníků apod. I většina článků a testů na našem webu nese označení úrovně, pro kterou byla primárně napsána.

Lidé běžně pro tyto účely používají dost omezený slovník: začátečník / pokročilý. Rozdělení na dvě úrovně však zajisté nestačí. Všeobecně se ve světě cizojazyčného vzdělávání používají dva typy klasifikace: na jedné straně je již léta používaná tradiční britská klasifikace a na druhé je poměrně nová klasifikace dle společného evropského rámce pro jazyky (Common European Framework).

Tradiční britská klasifikace

Tento způsob určování úrovně znalosti jazyka používají stále ještě všechna britská nakladatelství (především Oxford, Cambridge, Macmillan Heinemann, Longman). Tento typ označení naleznete na většině studijních materiálů pro studenty angličtiny (včetně našeho webu). Tato klasifikace rozlišuje následující úrovně:

• starter
• elementary
• pre-intermediate
• intermediate
• upper-intermediate
• advanced

Každá z těchto úrovní odpovídá zhruba jednomu roku běžného studia angličtiny. Detailní vysvětlení každé z těchto úrovní naleznete níže.

Společný evropský rámec

Společný evropský referenční rámec pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages) byl vyvinut v letech 1998–2000 ve snaze sjednotit systém vzdělávání a testování znalosti cizích jazyků v Evropě. Ten rozděluje studenty do tří základních úrovní, A (začátečník), B (nezávislý), C (způsobilý), z nichž každá úroveň je dále rozdělena na dvě části: A1, A2, B1, B2, C1, C2.

Definice úrovní

Nyní si uvedeme stručný popis jednotlivých úrovní dle tradiční britské klasifikace. V závorkách jsou uvedeny úrovně podle společného evropského rámce, které dané úrovni nejvíce odpovídají. Jisté odchylky mezi těmito dvěma způsoby označení jsou možné.

Starter / Beginner

úplný začátečník

• Žádná či velice malá znalost angličtiny.
• Student se učí základní slovní zásobu a gramatiku, seznamuje se s anglickou výslovností.
• Učí se odpovídat na běžné osobní otázky (jméno, věk apod.)

Elementary (A 1)

pokročilý začátečník / falešný začátečník

• Student již ovládá základní slovní zásobu a gramatiku, anglická slova umí vyslovovat, pasivně rozumí psanému a mluvenému projevu týkajícího se osobních informací a základních každodenních situací (za předpokladu, že mluvčí mluví pomalu a zřetelně).
• Dokáže jednoduše odpovědět na otázky týkající se jeho samého a jeho každodenního života (moje rodina, moje záliby, můj dům apod.)
• Dovede používat angličtinu k uspokojení základních potřeb (zeptat se na cestu, koupit si jídlo apod.), dovede klást jednoduché otázky.

Pre-Intermediate (A 2)

mírně pokročilý

• Student rozumí mluvenému i psanému projevu v oblastech, které se ho bezprostředně týkají, dovede na tato témata vést rozhovor, dokáže se v běžných situacích domluvit v cizí zemi, dovede mluvit o svých zážitcích, zkušenostech, plánech, ambicích, umí vysvětlit a zdůvodnit své jednání a to i písemnou formou.
• Jeho mluvený projev je plynulejší, psaný projev komplexnější (dovede používat jednodušší souvětí) a slovní zásoba se prohlubuje a konkretizuje.
• zkoušky např.: KET (Key English Test)

Intermediate (B 1)

středně pokročilý

• Rozumí hlavním myšlenkám běžného mluveného i psaného projevu obsahujícího i neznámé výrazy a to i těch, které se týkají abstraktních témat.
• Dokáže spontánně reagovat při rozhovoru s rodilým mluvčím. Jeho mluvený projev je víceméně plynulý.
• Dokáže se plynně vyjadřovat psanou formou, vyjádřit a vysvětlit tak svůj názor na současné problémy.
• Rozlišuje formální a neformální jazyk. Používá základní idiomatická spojení.
• zkoušky např.: PET (Preliminary English Test)

Upper-Intermediate (B 2)

vyšší

• Student je schopen plynně konverzovat na konkrétní, abstraktní a odborná témata.
• Bez větších problémů čte a rozumí autentickým cizojazyčným textům (knihy, periodika), rozumí mluvenému projevu a rozlišuje různé přízvuky či dialekty. – Rozumí složitějším gramatickým jevům, slovním spojením a idiomům a sám je dokáže používat.
• Jeho výslovnost se již více přibližuje výslovnosti rodilých mluvčích (libovolné variace angličtiny).
• Dovede napsat souvislý strukturovaný text, např. esej, článek, úvahu apod.
• zkoušky např.: ‘malá státní zkouška’, FCE (First Certificate)

Advanced (C 1)

pokročilý

• Bez problému rozumí delšímu autentickému mluvenému i psanému projevu, rozeznává skrytý význam textu.
• Mluví rychle a plynule, aniž by hledal neznámá slova. Flexibilně používá angličtinu pro společenské, studijní a profesní potřeby. Jeho psaný text je jasný, vhodně strukturovaný a členěný.
• zkoušky např.: ‘velká státní zkouška’, CAE (Certificate in Advanced English)

Proficient (C 2)

jazykově způsobilý

• Bez námahy rozumí téměř všemu, co slyší či čte. Jeho mluvený i písemný projev je velice plynulý, srozumitelný a přesný.
• Rozlišuje drobné významové rozdíly mezi slovy či frázemi, rozlišuje velké množství odborných termínů, regionálních výrazů, slangu.
• Dovede zpracovávat informace a ty dále interpretovat a reagovat na ně, kritizovat je apod.
• Rodilý mluvčí si v jeho mluveném či psaném projevu nevšimne chyb v gramatice, použití slov a frází, výslovnosti, apod. a na první pohled nepozná, že se nejedná o rodilého mluvčího.
• zkoušky např.: CPE (Certificate of Proficiency in English)

Jak svoji úroveň určit

Podle výše uvedených definic si lze celkem snadno svoji úroveň najít. Bude to však velice subjektivní. Objektivní posouzení vaší úrovně je dobré nechat na odborníkovi. Existuje samozřejmě velké množství testů které vám vaši úroveň zjistí, ale ty nejsou příliš spolehlivé. Některé používají jako jediné kritérium gramatiku, jiné jsou komplexnější a obsahují test gramatiky, slovní zásoby, poslechu a čtení s porozuměním apod. To však nemůže ke správnému určení úrovně stačit. Žádný test nemůže zhodnotit kvalitu vašeho mluveného a psaného projevu a tyto dva prvky jsou pro určení úrovně zásadní.