Interpunkce v angličtině: čárka (comma)

Dnes se podíváme na anglickou čárku = comma/'kɒmə//ko­mə//'kɑ:mə//kámə/. Studenti angličtiny se často dopouštějí té chyby, že naprosto nesprávně používají v anglických větách čárky. Na rozdíl od češtiny, v angličtině neoddělujeme všechny věty v souvětí čárkou.

Na druhou stranu zase není pravda, že by se čárky v souvětí nepoužívaly vůbec. Tento příspěvek by vám tento jev měl blíže vysvětlit.

Dvě hlavní věty

Spojujeme-li dvě hlavní věty pomocí spojky and čárku obvykle nepíšeme.

He opened the door and entered.

Pokud by ale jednotlivé části souvětí byly delší a složitější, je lepší čárku pro usnadnění porozumění napsat.

V případě spojky but je naopak běžné čárku používat (i když v případě velmi krátkých vět se často čárka vynechává).

I write songs, but nobody likes them.
Mr. Keller has made numerous complaints about the faulty product, but the company doesn't answer his phone calls.

Čárka by se nepsala, kdyby but nespojovalo nezávislé věty, tedy jednotlivé části by nemohly stát samostatně:

The book was short but interesting. ^*1
The restaurant was crowded but had a great atmosphere. ^*2 

Věta hlavní a věta vedlejší

Příslovečné věty

V podřadném souvětí se při používání čárek řídíme tím, v jakém pořadí věty jsou. Tak to platí především u vět příslovečných, tedy časových, podmínkových, místních, přípustkových atd. Je-li první věta hlavní, čárka se nepíše. Začínáme-li větou vedlejší, čárku použít musíme.

You don't have to come if you don't want to.
If you don't want to, you don't have to come.

I make dinner when I come home from work.
When I come home from work, I make dinner.

There aren't many shops where he lives.
Where he lives, there aren't many shops.

He goes jogging every day although he's quite old.
Although he's quite old, he goes jogging every day.

Vztažné věty

Ve vztažných (přívlastkových) větách se řídíme tím, zda se jedná o vztažnou větu určující, či neurčující. Pokud je tato vedlejší věta pouze informací navíc, ale není pro význam souvětí důležitá, oddělujeme ji čárkami po obou stranách:

Bill Murray, who is my favourite actor, is making a new film.
Our house, which is quite old, will be repaired next year.
Mr. Davies, whose son goes to school with Mark, is coming to see us on Friday night.

Pokud však přívlastková věta určuje podstatné jméno, jedná se v podstatě o jeden větný člen (celý tento větný člen je nedělitelný) a čárky se v žádném případě nepíší:

The actress who starred in Lost in Translation is quite pretty.
The house where we live will be repaired next year.
The man who lives next door has bought a new cat.

Totéž platí i pro vztažné věty zkrácené příčestím.

Pro bližší informace o vztažných větách si přečtěte článek Vztažné věty (Relative clauses).

Předmětné věty

Předmětné věty od hlavní věty čárkami neoddělujeme:

I don't know where you live.
He told me that he was hungry.
He doesn't know if he will be back in time for dinner.
Tell me what you want to do.

Podobně se čárkou neoddělují ani přací věty:

I wish you were here.
I wish I had more time.

Čárkou však oddělujeme přímou řeč:

He asked, “What's your name?”
Julia said, “Oh, I'm so tired.”

Příslovce a příslovečná určení

Čárkou oddělujeme ve větě často příslovce, která nějak narušují běžný slovosled věty, či do věty jako takové vlastně nepatří (jsou to např. slova unfortunately, however, to my surprise, finally atd. – ta se používají k zasazení věty do kontextu, k vyjádření postoje mluvčího apod.)

He did what he could. However, he failed.
Unfortunately, it started raining.
First, I would like to tell you something about its history.
He jumped onto the stage and, to my surprise, started singing.

Pokud na začátek věty přesuneme příslovečné určení místa nebo času, je dobré ho také oddělit čárkou (i když to u krátkých příslovečných určení není nutné).

In 1994, he started to work for BBC.
In my house, we don't have any carpets.
After breakfast, I usually go to work.

Další použití čárky

Seznam:

U seznamů se používají čárky, ale před and se píše čárka pouze v případě, že je poslední položka dlouhá.

I bought a pizza, some bread, two beers and a newspaper.
I bought a pizza, some bread, two beers, and a funny-looking soft toy for my daughter.

Přídavná jména

Přídavná jména oddělujeme čárkou, pokud nejsou před podstatným jménem:

She was tall, slim and sexy.

Před podstatným jménem čárkou přídavná jména většinou neoddělujeme, pouze pokud obě (všechna) udávají podobný typ informace (např. názor):

I saw an interesting, funny movie. – obě přídavná jména vyjadřují názor.

Závěrem

Výše jsou uvedené ty nejdůležitější případy, kdy čárky použít, a kdy nikoliv. Budete-li psát nějaký text v angličtině, snažte se mít tato pravidla na paměti. Ze všech interpunkčních znamének je čárka pro české studenty asi tím nejobtížnějším, protože ostatní (tečka, středník, otazník, vykřičník atd.) se od češtiny nikterak podstatně neliší.