Smíšené kondicionály (Mixed conditionals)

Co si představit pod pojmem ‘smíšené kondicionály’? Ti, kterým podmínkové věty přijdou už tak dost obtížné, budou možná chtít se studiem angličtiny praštit, když se dozví, že existuje ještě nějaký mix obyčejných kondicionálů. Ale nebojte, taková věda to není. V tomto článku si problematiku jednoduše a názorně vysvětlíme.

Abyste ale mohli pochopit smíšené kondicionály, je nutné, abyste nejprve rozuměli základním kondicionálům. Pokud stále ještě nemáte v tomto jasno, prostudujte si důkladně článek Podmínkové věty: přehled.

Ve výše uvedeném článku jsme kondicionály rozdělili do několika očíslovaných skupin – kondicionál nultý, první, druhý, a třetí. Pro smíšené kondicionály budeme potřebovat především kondicionál druhý a třetí, tedy tzv. nereálné podmínky, neuskutečnitelné podmínky či zavřené podmínky.

Krátké opakování

Druhý kondicionál – podmínka i výsledek v přítomnosti

Tento typ podmínkových vět používáme tehdy, když mluvíme o přítomnosti, a říkáme, co by nyní bylo, kdyby nyní byla naplněna nějaká podmínka. Podívejte se na následující ilustraci:

Zde se jedná o současnou situaci, kdy dotyčný nemá peníze a je nešťastný. V duchu si říká: Kdybych peníze měl (teď), byl bych šťastný (teď). Gramaticky se v takových situacích používá ve vedlejší větě minulý čas a v hlavní větě podmiňovací způsob.

Třetí kondicionál – podmínka i výsledek v minulosti

Tento typ kondicionálů používáme pro hypotetické situace v minulosti. Víme tedy, že se něco stalo a jaké to mělo důsledky, pouze říkáme, jak by to bývalo bylo, kdyby se to bývalo stalo jinak. Opět se podívejte na ilustraci:

Zde člověk vzpomíná na to, jak kdysi neměl peníze a jak byl nešťastný. V duchu si ale říká: Kdybych tehdy měl peníze, býval bych byl šťastný (tehdy). Gramaticky v takových situacích používáme ve vedlejší větě předminulý čas, v hlavní větě potom minulý podmiňovací způsob (would have + minulé příčestí).

Smíšené kondicionály

Nyní ale přichází řada na kombinace těchto dvou kondicionálů, tedy na tzv. smíšené kondicionály. Existují dva typy, které si nyní vysvětlíme.

1) Podmínka v minulosti, výsledek v přítomnosti

První typ smíšeného kondicionálu je velice často používaný. Podmínka je v minulosti, její výsledek je nyní. Podívejte se na ilustraci:

Člověk zde mluví o tom, že o víkendu šel na lyže a proto je nyní nemocný. V duchu si říká: Kdybych býval zůstal doma (tehdy), bylo by mi dobře (teď).

Pokud by student zůstal pouze u znalosti základních kondicionálů, řekl by asi If I had stayed at home, I would have been ok. To by ovšem znamenalo, že by mu bývalo bylo dobře tehdy. V hlavní větě tedy musíme použít obyčejný podmiňovací způsob, nikoliv minulý podmiňovací způsob.

Vedlejší věta je tedy ‘vypůjčená’ z tzv. třetího kondicionálu, hlavní věta je z kondicionálu druhého.

If I hadn't met my wife, I wouldn't have such a beautiful family.
Kdybych býval nepotkal svoji ženu (v minulosti – proto předminulý čas), neměl bych tak krásnou rodinu (nyní – proto přítomný podmiňovací způsob).

If I had studied more when I was young, I would certainly have a better job now.
Kdybych se býval v mládí lépe učil (tehdy – proto předminulý čas), měl bych nyní lepší práci (nyní – proto obyčejný podmiňovací způsob).

If I had had breakfast, I wouldn't be hungry now.
Kdybych se nasnídal (tehdy, ráno – v minulosti), tak bych neměl hlad (nyní). Ale snídani jsem ráno neměl, proto mám teď hlad.

2) Podmínka v přítomnosti, důsledek v minulosti

Když si přečtete tento nadpis, asi si řeknete, že to je nesmysl. Hned to vysvětlíme. Tento druhý typ smíšeného kondicionálu zahrnuje takovou podmínku, která se týká nějaké stálé pravdy, tedy přítomnosti.

Například si představte, že jsem velmi líný člověk. A protože jsem lenoch, včera jsem nepomohl přátelům se stěhováním. Můžu si tedy říci: Kdybych nebyl tak líný (stále), byl bych jim pomohl (tehdy). Anglicky by to bylo takto:

If I wasn't lazy, I would have helped them.
Kdybych nebyl tak líný (pro přítomnost používáme minulý čas), býval bych jim pomohl (tehdy – tedy minulý podmiňovací způsob).

Vedlejší věta je tedy ‘vypůjčená’ z tzv. druhého kondicionálu, hlavní věta je z kondicionálu třetího. Další příklady:

If she wasn't so pretty, I would have never fallen in love with her.
Kdyby nebyla tak pěkná (stále – i nyní – proto minulý čas), nikdy bych se do ní nebyl zamiloval (týká se to minulosti – já se do ní zamiloval – proto minulý podmiňovací způsob).

If I liked pizza, I would have gone to the pizzeria with you.
Kdybych měl rád pizzu (ale nemám – jedná se o stálou pravdu – proto minulý čas), byl bych s tebou šel do pizzerie (ale nešel – týká se to minulosti, proto minulý podmiňovací způsob).

Závěrem

Někteří učitelé říkají, že tento typ kondicionálů studenty neučí, že jsou rádi, když je naučí ty základní. Problém ale je v tom, že např. první typ smíšeného kondicionálu (podmínka v minulosti – výsledek v přítomnosti) se v běžném životě používá daleko častěji, než tzv. třetí kondicionál (hypotetická podmínka v minulosti). Alespoň tento typ je tedy důležité bez problémů zvládat.