PRACOVNÍ VERZE

Úvodní informace | Mapa kurzu | Ohlasy a komentáře

Členy v angličtině - úvod

Již několikrát jsme narazili na to, že se v angličtině používají tzv. členy. V této a několika následujících lekcích si představíme, co to vůbec členy jsou, k čemu slouží a jak je používat. Problematika členů je poměrně složitá, my se však v rámci kurzu pro začátečníky seznámíme s naprostými základy.

Co je to člen

Člen je slovíčko, které patří mezi tzv. determinátory. Determináry se používají před podstatnými jmény. DETERMINE v angličtině znamená 'rozhodnout' a to trochu souvisí s tím, co determináry vyjadřují. Pomáhají člověku určit či rozhodnout, co si pod nějakým podstatným jménem představit. Pouze samostatně stojící podstatné jméno totiž může mít pro každého člověka trochu jiný význam, může si pod ním představit něco jiného.

V některých případech jsou členy pouze záležitostí formy, konvencí apod., jindy jsou nutností pro pochopení obsahu sdělení.

Např. věta I need book v angličtině není vůbec srozumitelná. BOOK zde nemá člen, je to tedy vůbec podstatné jméno? Co se tou větou chudák cizinec vůbec snaží říct? Nechtěl snad říct, že si potřebuje něco zabukovat? Nebo myslel knihu, ale jakou knihu? Vůbec ho nechápu. Asi takto bude anglicky mluvící člověk uvažovat a nakonec se jen nechápavě zeptá "WHAT?".

Typy členů

V angličtině existují dva základní druhy členů. Je ještě třetí, tzv. nulový člen, ale o tom si řekneme později. Na rozdíl od němčiny angličtina nerozlišuje u členů rod ani pád. Je jeden tvar členu určitého a jeden tvar členu neurčitého (i když ten má dvě varianty, které závisí na výslovnosti následujícího slovíčka).

Člen určitý nám říká, že se jedná o něco konkrétního, o něco, o čem se např. už mluvilo, o něco, co je přeci každému jasné, o něco, co vyplývá ze situace.

I need the book. - Tuto větu řekneme, když jsme např. někomu půjčili knihu a teď ji chceme zpátky. Člen THE dá dotyčnému najevo, že je to nějaká konkrétní kniha, a sám na to jednoduše přijde. Takže je to ta, kterou jsme mu půjčili, nebo ta, o které se před chvilkou mluvilo, nebo ta, kterou právě drží v ruce.

Neurčitý člen naopak vyjadřuje, že se nejedná o nic, co by dotyčný už měl vědět. Je to tedy něco neurčitého nebo něco, co ještě specifikuji později.

I need a book. - Tato věta dotyčnému sdělí, že ještě nemůže ani vědět, jakou knihu mám na mysli, nebo mu tím dáme najevo, že je úplně jedno, kterou knihu, prostě jakoukoliv knihu (např. na zkrácení dlouhé chvíle či na podložení viklavého stolu).

Další determinátory

Místo členů se pro stejnou funkci používají i např. přivlastňovací zájmena (my, your, his, her...), ukazovací zájmena (this, that, these...) a další slovíčka jako some, many, no, both atd.

Kam přesně člen patří

Jednoduše řečeno, člen patří před podstatné jméno:

a car, the man, an apple, an hour, the boss, the sun...

Je-li před podstatným jménem ještě jedno či více přídavných jmen, je člen ještě před nimi:

a car
a nice car
a nice sports car
a nice red sports car
a very nice red sports car

the house
the big house
the extremely big house on the hill

Člen nelze použít, je-li před podstatným jménem jiný z uvedených determinátorů či přivlastňovací pád:

a car
my car
a my car / my a car

the house
this house
the this house / this the house

a book
Peter's book
a Peter's book / Peter's a book

Závěrem

Tento článek měl za úkol pouze uvést vás do problematiky členů. Jedná se o látku velmi důležitou, proto důkladně věnujte pozornost i následujícím článkům, ve kterých si projdeme základy používání neurčitého, určitého i tzv. nulového členu. Tato gramatika je také shrnuta v článku Členy v angličtině (Articles).

Abyste se naučili správně anglicky vyjadřovat a anglicky rozumět, je potřeba členy používat. Mnozí učitelé mají ten přístup, že sice žákům problematiku členů nastíní, ale řeknou jim, že si s tím zatím nemusí dělat starosti. Členy jistě nejsou snadnou záležitostí, ale v běžných případech, které si v následujících lekcích projdeme, je to tak důležité, jako např. použít správný slovesný tvar či správně vytvořit množné číslo podstatného jména. Hned od počátku si tedy zvykněte členy používat.