Osobní zájmeno IT

V tomto článku se zaměříme na nejrůznější funkce a použití osobního zájmena it/'ɪt//it//'­ɪt//it/. Tuto látku bude možná většina z vás prakticky znát, zmíníme si však i důležitou terminologii, která se hodí především vysokoškolským studentům předmětu SYNTAX.

Referential IT

Prvním a nejčastějším použitím it je použití jako zástupné zájmeno, které se vztahuje k nějakému podstatnému jménu. To není ale zcela přesné. Slovo it může zastupovat:

a) podstatné jméno (noun):

I saw a film yesterday. It was very long.

b) frázi (noun phrase)

Do you remember the blue Ford Fusion that you saw last week? It was Peter's.

c) celou větu (sentence)

Johnny made a scene in the supermarket. It was embarrassing.

d) několik vět za sebou (sequence of sentences)

Johnny made a scene in the supermarket. Everyone was looking at me as if I was a bad mother. It was so embarrassing.

Je několik různých typů vztahů (reference):

anaphoric reference

Tzv. anaphoric reference je vztah “v textu zpět”, tedy it se vztahuje k něčemu, co už bylo řečeno. Všechny čtyři výše uvedené příklady jsou anaforické. It zastupuje podst. jméno/frázi/vě­tu/věty, které již byly zmíněny a jsou tedy posluchači známy.

cataphoric reference

Cataphoric reference naopak odkazuje na něco, co bude teprve zmíněno, odkazuje tedy “v textu vpřed”. Jako příklad si můžeme uvést např. větu:

I have to say it. He is an ass.

It zde zastupuje celou větu, která bezprostředně následuje, tedy na to, že “je to hlupák”.

deictic reference

Výše dvě uvedené reference jsou diskurzní (discourse reference), týkají se tedy toho, co je řečeno. Deictic reference se týká okolností, času a místa apod., kde/kdy/s kým mluvčí toto zájmeno použil. Není to závislé na tom, co bylo/bude řečeno. Představte si dva zamilované, jak sledují západ slunce. Dívka řekne “Look, it's beautiful”. It zde zastupuje ten západ slunce, ale z toho, co je řečeno, to vůbec nevyplývá, pouze ze situace, z daného momentu.

It často zastupuje slova, kterým se člověk z jakéhokoliv důvodu snaží vyhnout, např. slovům nevhodným, tabu apod. Např. známe “Do it” znamená vlastně “Have sex” (They've been going out for months but they haven't done it yet.) V seriálu NIP / TUCK se dva mladí rozhodnou, že zkusí sex. Dívka ale řekne “I want to see it first” – zájmenem it v dané situaci myslí pochopitelně chlapcův penis. Nebo je-li dívka těhotná a řekne “I want to keep it”, myslí tím to počaté dítě.

Anticipatory IT

Dalším typem zájmena it je tzv. anticipatory ‘it’ nebo preparatory ‘it’. Jedná se o to, že někdy je podmět věty příliš dlouhý či komplikovaný a takový větný člen by dle zákonů anglické větné skladby měl být až na konci.

Příklad:

To see that you are happy is nice. – tato věta začíná příliš dlouhým podmětem, což není vhodné. Proto použijeme ‘anticipatory it’:

It's nice to see that you are happy. – tím jsme váhu podmětu přesunuli na konec věty, kam patří, na začátku věty podmět nahradilo zájmeno it.

Další příklady:

Don't you think it's strange that he got the job?
It doesn't matter what you say or what you do.
It was kind of you to come.
It has to be made clear that It was nobody's fault.
It must be hard to be a hero.
Whose fault is it that you've lost all your money?
It's no use complaining about it.

Anticipatory IT může zastávat i funkci předmětu:

The Church made it hard for us to believe in God.

Introductory IT in cleft sentences

Dalším typem tohoto zájmena je přípravné it v tzv. “cleft sentences”. Takto vypadá klasická “cleft sentence”:

It's yesterday that we met.
It was my father who crashed the car.
It's in New York that he lives.

Někteří gramatici nedělají mezi tímto it a výše zmíněným “anticipatory it” rozdíl a říkají mu také “anticipatory”. Je zde však jeden důležitý rozdíl. U “anticipatory it” si lze za toto zájmeno dosadit podmět a věta je potom gramaticky správná a srozumitelná:

Itdoesn't matter what you say or what you do.
What you say or what you do doesn't matter.

U “cleft sentences” už to takto dosadit nejde. IT pouze uvede větu ale nelze pro něj najít vhodné slovo či spojení, ke kterému se vztahuje. Někteří gramatici tomuto it říkají “emphatic it” (zdůrazňovací).

Empty IT

Dalším případem je prázdné zájmeno it, které zastává funkci tzv. “dummy” podmětu (dummy subject / prop subject). Nemá žádnou funkci, nic nezastupuje. Používáme ho jen proto, aby daná věta byla gramaticky správně. Klasickým případem jsou věty týkající se počasí a času:

It's raining. It's getting dark. It's cold. It's windy.
It's six o'clock. It's getting late. It's too early. It's Monday.

Dalším příkladem jsou věty se slovesy SEEM, LOOK, FEEL, SOUND, APPEAR apod. Ani zde totiž není jasné, k čemu se zájmeno vztahuje:

It seems as if he didn't understand me.
Now it looks like I'm stupid.

Ve všech těchto případech zatím “dummy” it zastávalo funkci podmětu. Může však mít i funkci předmětu. Klasickým případem je např. IT po LIKE, LOVE a HATE:

I hate it when you do that.
I like it if they call before they drop in.
She loves it when he pays attention to her.
The children loved it at the fair.
I take it that you're an atheist.

Závěrem

Z výše uvedených příkladů vidíte, že použití zájmena it je skutečně široké. Studujete-li anglickou syntax, měli byste být schopni rozeznat např. anticipatory it od empty it či referential it. Nutno však podotknout, že používaná terminologie se často liší a proto doporučuji nahlédnout i do doporučené literatury pro váš kurz anglické syntaxe.