Subjunctive (konjunktiv)

V tomto článku si představíme jednu z pokročilejších oblastí gramatiky a to tzv. subjunctive mood či conjunctive (konjunktiv, spojovací způsob). Ač jde o koncept poměrně složitý a abstraktní, zjistíte, že s některými případy použití konjunktivu jste se již setkali dříve.

Konjunktiv se v současné angličtině používá už jen zřídka, přežívá především v tzv. nereálném čase (nereálné podmínky, přání apod.) a ve větách, které vyjadřují něčí názory, návrhy, doporučení apod. Na jednotlivé případy použití se podíváme blíže.

Tvary konjunktivu

Neděste se, že se budete muset učit nějaké nové slovesné tvary. Vůbec ne. Co se tvarů týče, je konjunktiv v angličtině až směšně jednoduchý.

V angličtině je konjunktiv přítomný a konjunktiv minulý. Konjunktiv přítomný má ve všech osobách tvar základního tvaru slovesa. Od přítomného času ho tedy poznáme pouze v případě slovesa ‘být’ a u ostatních sloves jen ve třetí osobě jednotného čísla.

Přítomný konjunktiv:

I	be	have	go	love
you	be	have	go	love
he, she, it	be	have	go	love
we	be	have	go	love
you	be	have	go	love
they	be	have	go	love

Minulý konjunktiv má také všechny tvary stejné a nerozeznáme ho od minulého času. Rozdíl je patrný pouze v případě slovesa ‘být’, které má ve všech osobách tvar were.

Minulý konjunktiv:

I	were	had	went	loved
you	were	had	went	loved
he, she, it	were	had	went	loved
we	were	had	went	loved
you	were	had	went	loved
they	were	had	went	loved

Použití konjunktivu

Použití minulého a přítomného konjunktivu se vůbec neřídí tím, v jakém čase věta je nebo jaký čas vyjadřuje. I minulý konjunktiv se používá ve významu přítomném a i přítomný konjunktiv se používá ve významu minulém. Jak, to si ukážeme v následujících oddílech.

Nereálný čas

Nejčastější případ použití minulého konjunktivu je tzv. nereálný čas. Jedná se především o nereálné podmínkové věty (If I were…), přací věty (I wish I were…) a další spojení např. it's high time we started, I'd rather she were, she looks as if she were apod.

Pozn.: Více se o nereálném čase dozvíte v samostatném článku Unreal time – “nereálný čas”.

If I were younger, I would travel around the world. ^*1
I wish it were Christmas already. ^*2
She looked as if she were saying goodbye. ^*3
I'd rather she were with someone her age. ^*4
What if he were a killer? ^*5  

Ve všech těchto případech je přijatelné použití obyčejného minulého času (was), ale ne všichni s tím tak úplně souhlasí. Názorů na toto padlo od nejrůznějších rodilých mluvčích bezpočet. Někde je použití was považováno za méně formální, někde je dokonce považováno za nesprávné. Moderní učebnice praktické angličtiny ale tvrdí, že jsou obě verze OK.

Názory, rady, doporučení…

Přítomný konjunktiv asi nejvíce uslyšíte ve formálnější americké angličtině po slovesech vyjadřujících subjektivní názory, rady, doporučení, návrhy apod. Pojí se zde se spojkou that. Typickým příkladem je sloveso suggest/sə'dʒes­t//sə'džest//sə'dʒes­t//sə'džest/:

I suggest that he start looking for a new job. ^*6  

V minulém čase použijeme také přítomný konjunktiv. Vůbec zde neplatí pravidla časové souslednosti.

She suggested that he start looking for a new job. ^*7  

Spojku that zde můžeme vynechat, ale to pouze v neformální angličtině. Tyto vazby se totiž hlavně vyskytují ve formálnější angličtině, a tam se that nevynechává.

Další slovesa pojící se s konjunktivem

Následující výčet není stoprocentní, jedná se o nejčastější slovesa, se kterými se konjunktiv pojí.

ask

I ask that I be given the same opportunity. ^*8  

demand

We demand that he face trial in our country. ^*9  

insist

Her parents insisted that she get married as soon as possible. ^*10  

prefer

Everyone preferred that I keep that confidential. ^*11  

propose

People proposed that he be made a national hero. ^*12  

recommend

We recommend that every student take the test at the end of the second semester of their junior year. ^*13  

request

I request that I be allowed to address the assembly. ^*14  

Dále jsou to spojení se spojením it is + přídavné jméno / min. příčestí, např. it is necessary that, it is advisable that, it is recommended that apod.:

It is necessary that the work be done in time. ^*15
It is advisable that a person speak at least one foreign language. ^*16
It is recommended that the applications be sent a few days in advance. ^*17
It was decided that he be denied access to that information. ^*18  

Také to mohou být spojení podstatného jména s předložkou that, např. decision that, idea that, suggestion that apod.:

It was their unanimous decision that he be denied access to that information. ^*19
Everyone supported the idea that he be sent back to Russia where he belonged. ^*20  

Výše uvedené vazby jsou typické především pro americkou angličtinu. V britské se preferuje spojení s modálním slovesem should:

How do you suggest that he should do it?
We recommend that every student should take…
People proposed that he should be made…

Ve všech výše uvedených případech lze použít i normální oznamovací způsob, tedy přítomný / minulý čas:

I suggest that he does it.
She suggested that he did it.

To ale není moc běžné. Konjunktiv v americké angličtině a vazba se slovesem should v britské totiž jakoby snižuje to, do jaké míry je návrh, požadavek, prosba apod. direktivní. Lépe tak vyjádříme, že se jedná o subjektivní názor, že se jedná o naši prosbu, náš požadavek, naše doporučení, náš návrh.

Nechť, kéž, ať…

V minulosti se konjunktiv používal v nejrůznějších zvoláních a přacích větách. V současnosti už z toho zůstalo již jen několik zažitých frází. Např:

God bless America!  ^*21

Do češtiny je překládáme většinou pomocí nechť, ať apod. nebo pomocí rozkazovacího způsobu. V angličtině se ale o rozkazovací způsob nejedná.

Zde jsou další podobná spojení:

God save the Queen / King! ^*22
God help us! ^*23
Long live the king! ^*24
(God) bless you! ^*25
God forbid / Heavens forbid! ^*26
So be it! ^*27
Peace be with you! ^*28
Truth be told, … ^*29
Be it xxx or yyy… ^*30
Judge not lest ye be judged.  ^*31

Tato spojení s konjunktivem mohou začínat slůvkem may:

May he rest in peace.  ^*32

Nejedná se ale o klasický modál + infinitiv. Slovosled by tam totiž byl ‘he may rest in peace’ (on možná bude odpočívat v pokoji, on smí odpočívat v pokoji), ale to nedává moc smysl.

Další spojení s may:

Come what may… ^*33
Be that as it may… ^*34
Try as he might… ^*35
May the force be with you!  ^*36

Někdy se konjunktiv používá i v dalších podmínkových a přípustkových větách:

if it please the Lord… ^*37
if need be  ^*38

Závěrem

Představili jsme si tzv. ‘spojovací způsob’ (či také subjunktiv nebo konjunktiv). Používá se ve třech hlavních případech:

1. nereálný čas (v každodenní britské i americké angličtině)
2. návrhy, rady, doporučení, názory (téměř výhradně jen v americké angličtině, často formálnější)
3. zvolání a přání “nechť, kéž, ať” (jen některá zažitá, formální či archaická spojení – br. i am. angličtina)

Věříme, že vás nyní již tvary jako he be, she have či I were nezaskočí a nebudete si myslet, že autor knihy udělal chybu.