Peřiny, polštáře, povlečení
V dnešním článku se zaměříme na slovní zásobu spojenou s ložním prádlem a lůžkovinami. A jak tomu často bývá, i zde narazíme občas nejen na neznámá slovíčka, ale i na kulturní rozdíly.
postel
Začneme velikostí postele, nebo přesněji velikostí matrace. V češtině rozlišujeme v zásadě dvě velikosti: postel a letiště či manželská postel. V anglicky hovořících zemích používají pro širší postel různá označení. Liší se však podle lokality.
Britain | USA | size |
---|---|---|
single bed | twin bed | 90cm x 190cm |
double bed | full size bed | 135cm x 190cm |
king-size bed | queen-size bed | 150cm x 200cm |
super king-size bed | king-size bed | 180cm x 200cm |
Pozn.: Můžete se také setkat s označením kingsize bed, king-sized bed nebo prostě king bed apod.
Jako příklad jsme uvedli pouze britské a americké rozměry. Jinak je tomu třeba v Austrálii či na Novém Zélandu. Pokud vás tato problematika zajímá, můžete si přečíst článek na anglické Wikipedii zde nebo zde.
Zmínit můžeme i matraci, což je mattress/'mætrɪs/.
Jak vidíte, v označeních a velikostech je docela slušný zmatek. Podobně tomu bude například u označení pro peřinu.
peřina
V češtině se řekne peřina či přikrývka a každý má hned představu, o co se jedná. V angličtině opět záleží, kde se nacházíte. V Británii se nejčastěji setkáte s označením duvet/'du:veɪ/.
Pozn.: Pozor na koncové T, které se nevyslovuje – viz článek Francouzské -ET v angličtině.
V Americe se běžně používá spíše comforter/'kʌmfətə/, ale Australané mají slovo doona /'du:nə/ .
Pokud je peřina prošívaná, což většinou je, můžete narazit i na slůvko quilt/'kwɪlt/. Často však toto slovo popisuje okrasně prošívanou deku. V Británii pro rozlišení používají někdy continental quilt (prošívaná peřina).
Pozn.: Zmínit můžeme i the covers, čímž se myslí obecně peřiny, přikrývky.
Velikosti jsou opět jiné v britské a americké angličtině. V Americe vycházejí z velikosti matrací, jen jsou trochu větší. V Británii vycházejí z velikosti prostěradel.
Britain | USA |
---|---|
single (135×200) | single (163×220) |
double (200×200) | |
king (230×200) | double (220×220) |
super-king (260×200) | king (260×230) |
V souvislosti s peřinami je dobré zmínit tog, což je jednotka měření tepelných vlastností tkaniny. U nás se s touto veličinou občas také setkáte (hlavně u spacáků). V Británii je to však naprosto běžné a tento údaj najdete u většiny peřin – ať víte, jak moc (nebo málo) vás zahřeje. Běžně se setkáte u peřin s třemi hodnotami:
- 4.5 tog (mírně hřejivá)
- 10.5 tog (středně hřejivá)
- 13.5 tog (hodně hřejivá)
Pozn.: Existuje i zkratka TOG = Thermal Overall Grade.
polštář
Pro polštář existuje naštěstí jen jedno označení, které určitě znáte, a to je pillow/'pɪləʊ/. Pokud jde o velikost, v Británii je nejčastější 50cm x 75cm. V Americe pak jsou běžné tři velikosti: standard (50cm x 65cm), queen (50cm x 75cm) a king (50 cm x 90cm).
Polštář může být také cushion/'kʊʃn/, ale toto slovíčko označuje okrasný polštář na pohovce nebo na židli (nejedná se tedy o polštář, na kterém se spí). V Americe uslyšíte ale častěji v tomto významu throw pillow/'θrəʊˌpɪləʊ/ nebo decorative pillow.
Peřina a polštář mají pochopitelně výplň, zde nejčastěji uslyšíte down/'daʊn/ (prachové peří), případně feather/'feðə/ (peří), nebo synthetic/sɪn'θetɪk/ (syntetická).
deka, přehoz
Další skupina slovíček je opět trochu zamotaná. Nejznámější je určitě slovo blanket/'blæŋkɪt/, které může označovat naši deku, nejčastěji vlněnou. Může být běžných “dekových” rozměrů cca 120cm x 180cm, ale často je větší a může se použít jako přehoz přes postel, nebo místo peřiny (pokud použijete dvě prostěradla, viz níže).
Pro naši běžnou deku (do které se zabalíme večer u televize) se v Británii a Americe používá častěji slovíčko throw /θrəʊ/ (případně throw blanket). Toto označení je poněkud matoucí, protože sloveso throw znamená házet. Ale nejde o běžný velký přehoz přes postel, ale spíše o přehoz přes křeslo nebo přehoz přes vás, proto je často menší než blanket.
Pokud chcete přeložit velký přehoz přes postel, použijete bedspread/'bedspred/. Je často těžký, o více vrstvách a je prošívaný.
Pozn.: Ač jsme si řekli, že duvet nebo comforter je peřina a blanket označuje deku či přehoz, pokud budete na dovolené třeba na jihu Evropy a budete si chtít v hotelu nechat poslat na pokoj peřinu navíc, recepční či pokojová služba nebudou pravděpodobně slovíčka duvet a comforter vůbec znát. Řeknete, že chcete blanket a dostanete peřinu. Naopak třeba v Británii, když si na pokoj objednáte blanket, dostanete pochopitelně vlněnou deku.
povlečení, prostěradlo
Pokud budete chtít přeložit obecné slovíčko povlečení, lůžkoviny, ložní prádlo, tedy povlak na polštář (případně peřinu) a prostěradlo, použijete slovo bedding/'bedɪŋ/ nebo bed linen/'bedˌlɪnɪn/. Narazit můžete také na bedclothes /'bedkləʊðz/ .
Samotný povlak na peřinu má pak označení duvet cover nebo quilt cover. Paradoxní je, že ač Američané používají pro samotnou peřinu označení comforter, se spojením comforter cover se nesetkáte. Mezi tělem a peřinou totiž mají většinou prostěradlo, svou peřinu tedy do žádného povlaku nenavlékají. Pokud ano, pak už to pro ně není comforter a použijí duvet či quilt.
I zde se pak vychází z velikosti peřiny, která je větší než samotná postel. Britové používají například single (140cm x 200cm), double (200cm x 200cm), kingsize (225cm x 220cm) a super kingsize (260cm x 220cm).
Povlak na polštář je pak pillowcase/'pɪləʊˌkeɪs/ (nebo pillow case, případně pillow slip). V Británii se můžete setkat kromě standard pillowcase také se spojením Oxford pillowcase, který označuje povlak na polštář s okrasným lemem na krajích (frill). V Americe se okrasný povlak může přeložit jako sham /ʃæm/ .
Prostěradlo je sheet/'ʃi:t/ (případně bed sheet) a běžně se kupuje fitted sheet (prostěradlo s gumou, které obepnete kolem matrace) nebo flat sheet (prostěradlo volné, bez gumových okrajů, které se na okrajích nasouká pod matraci).
Tyto dva druhy prostěradla koupíte ostatně i u nás a chováme se k oběma stejně – ležíme na nich. V Británii a Americe mají však obě prostěradla své místo. Fitted sheet se použije na matraci a spíte na něm. Ale flat sheet se pak může použít jako druhá vrstva (hlavně v USA). Zasouká se pod matraci na třech stranách a vy pak pod něj vklouznete a máte prostěradlo pod sebou i nad sebou. Ve velkých vedrech můžete spát pouze takto, v zimě pak na toto druhé prostěradlo ještě přidáte peřinu nebo deku (nebo oboje).
Tento druh stlaní postele není u nás moc známý, ale můžete se s ním setkat běžně v hotelech v zahraničí. Většina Čechů toto uzavření v prostěradlech nemá rádo, ale je i mnoho Britů a Američanů, kteří si takto také nestelou a v hotelu zuřivě tahají horní prostěradlo zpod matrace.
Pozn.: S tímto stlaním souvisí zajímavé spojení hospital corner. Jde o přesný postup, jak elegantně dostat kraje horního prostěradla pod matraci.
Množné číslo sheets pak můžete někdy slyšet i ve významu povlečení, např. change the sheets. Myslí se tím hlavně prostěradlo, na kterém spíte, a to, kterým se přikryjete.
Zmínit můžeme i spojení strip the bed, které znamená stáhnout povlečení (a vyměnit za nové).
K tématu prostěradlo se pak ještě hodí slovíčka valance (br.) /'væləns/ nebo bedskirt (am.), což je okrasný lem spuštěný od matrace kolem postele dolů a kupuje se zvlášť.
thread count (TC)
Povlečení je pochopitelně vyrobeno z mnoha různých materiálů a různých kvalit. Existuje však jedno zvláštní spojení, které se při nákupu běžně používá, ale v Česku není moc známé. Jde o thread count (zkratka TC).
Slovíčko thread/'θred/ označuje nit nebo vlákno a celé spojení se do češtiny překládá jako “dostava útku” nebo “dostava tkaniny”.
Jde v podstatě o počet nití použitých na jednu délku tkaniny (nejčastěji centimetr nebo palec). Teoreticky se dá říct, že čím vyšší TC, tím lepší materiál (ale také mnohem dražší), záleží však také na jiných faktorech, jako je třeba samotný materiál. Běžný TC je 180, ale dá se pořídit i 500 nebo 1200. Takové povlečení však budete shánět pravděpodobně v zahraničí a zaplatíte za něj slušnou sumu.