Přítomný prostý čas – kladné oznamovací věty

Použití přítomného prostého času

Přítomný prostý čas se používá nejčastěji tam, kde se jedná o nějaký stálý děj nebo pravidelnou činnost. Něco tak tedy je stále, děje se to často, někdy, pravidelně, občas apod. Použití lze rozdělit do následujících čtyř skupin:

1) opakovaná činnost

I see my parents twice a week. ^*1
My sister reads every day. ^*2  

2) dlouhodobá činnost

My older sister lives in London. ^*3
His wife works in a bank in the city centre. ^*4  

3) zvyky a záliby

My dad loves gardening. ^*5
Paul likes rock music. ^*6  

4) všeobecná pravda

The sun rises in the east. ^*7
It usually snows in winter. ^*8  

Tvoření přítomného prostého času

Přítomný prostý čas v oznamovacích větách je velmi jednoduchý, protože ve všech osobách s výjimkou třetí osoby jednotného čísla, mají slovesa jeden jediný tvar, a to ten, který naleznete ve slovníku jako základní tvar.

Takto se např. časuje sloveso work/'wɜ:k//wә́­k//'wɜ:rk//wә́rk/:

Takto potom vypadají některá základní slovesa ve větách:

I work in Prague. ^*9
I live with my parents. ^*10
We live in the Czech Republic. ^*11
They are teachers. They work in a school in Prague. ^*12
I love my wife. ^*13  

Slovesa ve třetí osobě jednotného čísla

Třetí osoba jednotného čísla je jediná osoba, kde mají anglická významová slovesa odlišný tvar. V tomto tvaru přibírají koncovku -s (lives, works, goes, studies). Na tuto koncovku je velmi důležité nezapomínat.

Zde jsou některé zvláštnosti sloves ve třetí osobě:

• have → has/'hæz//hæz­//'hæz//hæz/
• go → goes/'gəʊz//gou­z//'goʊz//gou­z/ (slovesa končící -o přibírají -es)
• do → does/'dʌz//daz­//'dʌz//daz/ (pozor na výslovnost)
• watch → watches/'wɒtʃɪz­//wočiz//'wɑ:tʃɪ­z//wáčiz/ (slovesa končící na ch, sh, s, x přibírají -es, podobně např. washes, passes, relaxes)
• study → studies/'stʌdiz//­stadyz//'stʌdiz­//stadyz/ (slovesa končící na -y, před kterým je souhláska, mění y → ie, podobně worries, cries, flies, ale plays, enjoys – u těch není před y souhláska)

Důležitá je tu výslovnost. Koncové -s vyslovujeme jedním ze tří způsobů. Záleží na hlásce, která před koncovkou předchází:

• /z//z/ předchází-li samohláska nebo pokud je poslední hláska znělá (plays, swims, loves)
• /ɪz//iz/ pokud je poslední hláska sykavka (watches, relaxes, races, kisses)
• /s//s/ pokud je poslední hláska neznělá (works, sits, stops)

Vyjádření frekvence pomocí příslovcí

Velmi často se přítomný prostý čas pojí s příslovci udávajícími frekvenci:

always/'ɔ:lweɪz/­/'ólwejz//'ɔ:lweɪz/­/'ólwejz/ – stále, vždy
usually/'ju:ʒəli­//júžəli//'ju:ʒəwəli//jú­žəwəli/ – obvykle, obyčejně
often/'ɒfn//of­n//'ɑ:fn//áfn/ – často
sometimes/'sʌmtaɪm­z//samtajmz/ – někdy, občas

Slovíčka jsou seřazena dle toho, jakou frekvenci vyjadřují (ALWAYS – něco se děje vždy, pořád / SOMETIMES – něco se neděje moc často, jen někdy).

Ve větě je jejich místo před významovým slovesem:

I usually get up at seven. ^*14
I sometimes work from home. ^*15
My wife often reads in the evening. ^*16
What time do you usually go to bed? ^*17  

Delší příslovečná určení frekvence či času patří až na konec věty:

I watch TV every day. ^*18