Podmínkové věty – druhý kondicionál (kdyby – tak by)

V angličtině existuje několik typů podmínkových vět. Nejčastější dva jsou tzv. první kondicionál a druhý kondicionál. První kondicionál jsme již zmiňovali v jiném článku. Doporučujeme si určitě nejprve nastudovat ten, než se pustíte do tohoto.

Co vyjadřuje druhý kondicionál

Druhý kondicionál označuje nereálné podmínky v přítomnosti, tedy podmínky, o kterých víme, že nejsou splněny nebo pravděpodobně nebudou splněny. V češtině pro takové situace používáme slovíčko kdyby (ve vedlejší větě) a v hlavní větě pokračujeme podmiňovacím způsobem, tak by…

Kdybych měl peníze, tak bych si koupil auto. (ale nemám peníze…)
Kdyby bylo hezky, jeli bychom na výlet. (ale prší…)
Kdybychom vyhráli, oslavili bychom to. (ale pravděpodobně nevyhrajeme…)
Kdybych něco potřeboval, zavolal bych ti. (ale vím, že nic potřebovat nebudu)

V těchto větách se vždy jedná o něco nereálného, něco pouze teoretického. Proto se jim také někdy říká “neuskutečnitelné” podmínky. Toto pojmenování je ale zavádějící a studenty často mate. Nejde o to, že by např. v první větě nebyla koupě auta uskutečnitelná, ale je nereálná, protože dotyčný ty peníze nemá a tím pádem si auto nekoupí. Mluví tedy jen o tom, co by bylo, kdyby.

Tvoření druhého kondicionálu

Vedlejší podmínková věta v druhém kondicionálu bude začínat spojkou if/'ɪf//if//'­ɪf//if/. V tomto se tedy od reálných podmínek (prvního kondicionálu neliší). Dále ale následuje minulý čas slovesa. V žádném případě se zde nepoužívá would.

Kdybych měl peníze… – If I had the money… (nikoliv If I would have…)
Kdyby bylo hezky… – If the weather was nice…
Kdybychom vyhráli… – If we won…
Kdybych něco potřeboval… – If I needed anything…

Zvláštností je, že v případě slovesa být lze použít klasický minulý čas (was/were), ale velmi často se setkáte s tím, že ve všech osobách bude tvar were. Nejedná se pak o minulý čas, ale o tzv. spojovací způsob, či odborněji konjunktiv.

Kdyby bylo hezky… – If the weather were nice…
Kdybych byl tebou… – If I were you…
Kdyby byla svobodná… – If she were single…

Obě varianty, minulý čas i spojovací způsob, se v dnešní angličtině obvykle považují za správné v britské i americké angličtině.

V hlavní větě souvětí s druhým kondicionálem bude podmiňovací would/'wʊd//wud­//'wʊd//wud/ (často ve stažené podobě 'd) + základní tvar významového slovesa. Celá souvětí potom budou vypadat např. takto:

If I had the money, I'd buy a car. ^*1
If the weather was nice, we'd go on a trip. ^*2
If we won, we would celebrate. ^*3
If I needed anything, I would call you. ^*4
If I were you, I wouldn't trust him. ^*5  

Pořadí vět a psaní čárek

Pořadí vět v souvětí může být i obrácené. Pokud je první věta vedlejší, za kterou následuje věta hlavní, oddělujeme je čárkami. V případě obráceného pořadí se čárka nepíše. V následujících větách je vedlejší podmínková věta zvýrazněna tučně:

If she were single, he would ask her out. ^*6
If I won the lottery, I would quit my job. ^*7
I wouldn't touch that if I were you. ^*8
She would call you if she needed anything. ^*9  

Použití modálního COULD v druhém kondicionálu

V podmínkových souvětích s druhým kondicionálem se velmi často používá modální sloveso could/'kʊd//kud­//'kʊd//kud/ – mohl by. Lze ho použít jak ve větě vedlejší, tak ve větě hlavní.

If cats could talk, they would tell our secrets. ^*10
If he could go anywhere, he would go to Thailand. ^*11
If it stopped raining, we could have a picnic. ^*12
I could buy it for you if it was a little cheaper. ^*13  

Závěr

Základní informace z tohoto článku tedy jsou:

• druhý kondicionál označuje nereálné podmínky, které odpovídají českému kdyby, tak by.
• ve vedlejší větě za if použijeme minulý čas, v hlavní větě bude podmiňovací would a základní tvar slovesa.

Toto je pouze jeden z několika druhů podmínkových vět. O prvním kondicionálu máme článek Podmínkové věty – první kondicionál (jestli – tak) a o dalších typech píšeme v článku Podmínkové věty: přehled.