Účelový infinitiv a účelové věty

Účelový infinitiv a účelové věty

Účelové věty jsou v češtině poměrně častým jevem. V angličtině tomu tak není, a na gramatiku nazvanou ‘vedlejší účelové věty’ člověk narazí většinou až na úrovni intermediate či upper-intermediate.

Obecně se zdá, že rodilí mluvčí je skoro vůbec nepoužívají, a v beletrii na ně takřka nenarazíte. V dnešním příspěvku se vám pokusíme vysvětlit, jak lze v angličtině vyjadřovat účel, a poskytnout vám dostatek vzorových vět ke snadnějšímu pochopení.

Účel věcí

Pokud popisujeme, k čemu nějaká věc slouží, používáme většinou vazbu for + -ing nebo infinitiv s částicí to.

A cup is for drinking out of. ^*1
An oven is for cooking things in. ^{*2 *3}
A plastic bag is for carrying your shopping in. ^*4
It's good for nothing. ^*5
What is it for? ^*6  

It's a machine to wash your clothes in. ^*7
You use it to open tins with. ^*8  

Pozn.: V některých z těchto vět si povšimněte umístění předložky na konci – říkáme, že se peče v troubě, nikoliv že se peče trouba.

Účelový infinitiv

Pokud říkáme, za jakým účelem nějaká činnost či děj probíhá, můžeme použít vazbu in order to + infinitiv nebo so as to + infinitiv (ta je méně běžná).

Zde je ale nezbytně nutné, aby oba děje měly stejný podmět. Tedy: já dělám něco, abych já…, on dělá něco, aby on… atd.

I went out in order to buy some bread. ^*9
I work hard in order to be rich and famous. ^*10
He goes to the fitness center in order to look like Arnold. ^*11
We always get up early so as to get to work in time. ^*12 (formální)

Tento způsob nelze použít, když jsou podměty odlišné:

Zavolal jim, aby na něho počkali. – He called them in order to wait for him.

Jak takové věty říci si řekneme za chvíli.

Pokud je účel záporný, přidáme před to částici not:

I get up early in order not to be late. ^*13
She always writes down people's names so as not to forget them. ^*14 (formální)

V běžné mluvené řeči se in order a so as vynechává, takže ve větě zbude pouze tzv. účelový infinitiv:

I went out in order to buy some bread. =
I went out to buy some bread.

I work hard in order to be rich and famous. =
I work hard to be rich and famous.

He goes to the fitness center in order to look like Arnold. =
He goes to the fitness to look like Arnold.

We always get up early so as to get to work in time. =
We get up early to get to work in time.

Vynechání in order a so as není většinou možné u záporných účelů:

I get up early in order not to be late.
I get up early not to be late.

Vedlejší účelové věty

Pokud má účel jiný podmět než činnost (já něco dělám, aby někdo…), nezbývá nám, než použít vedlejší větu účelovou. Tyto věty začínají na so that. Setkat se můžete i se spojením in order that, ale to je velice formální.

Zpravidla platí, že v účelové větě bývá nějaké modální sloveso. Může to být might, may, should, shouldn't, won't, wouldn't, can, can't, could, couldn't atd. Starší gramatiky byly v tomto velice striktní, v dnešní době není použití modálního slovesa až tak nutné.

Čas vedlejší věty odpovídá zpravidla času hlavní věty, tedy pokud je hlavní věta v minulém čase, ve vedlejší účelové větě je minulé modální sloveso (could, wouldn't, might apod.) nebo minulý čas slovesa. Pokud je hlavní věta v přítomném nebo budoucím čase, ve vedlejší větě bývá přítomné modální sloveso (can, won't apod.) nebo přítomný čas slovesa.

I'll get up early so that I can be there on time. ^*15
I got up early so that I wouldn't be late for school.  ^*16

V hovorové angličtině se that vypouští, můžete tedy slyšet i:

I'll get up early so I can be there on time.

Věty se so that nejčastěji používáme:

1) mají li oba děje odlišný podmět

V kladných účelových větách se většinou používá modální sloveso can, could (popř. might apod.), v záporných především won't a wouldn't (ale ani shouldn't, mightn't apod. není špatně).

They hid the eggs in the garden carelessly so that the children could easily find them. ^*17
I told her my phone number so that she could call me. ^*18
I spoke loudly so that everybody could hear me. ^*19  

2) u záporných účelů

Zde se nejčastěji používá won't, wouldn't, don't, didn't, ale je možné použít i might not, shouldn't apod.

I set the alarm clock for 6 am so that I wouldn't miss the bus. ^*20
Put your wallet in your bag so that you won't lose it. ^*21
She usually writes down people's names so that she doesn't forget them. ^*22  

Pozn.: I když mají oba děje stejný podmět, vyhneme se tím vazbě in order not to.

3) s modálním slovesem can, could

I opened the window so that I could see the parade better. ^*23
I'm going to attend the course so that I can learn more about the power of human brain. ^*24  

Pozn.: I když mají oba děje stejný podmět, vyhneme se tím poněkud neohrabanému in order to be able to.

Obejdeme se bez nich?

Když se ale podíváme na běžně používanou angličtinu, zjistíme, že se účelové věty tak často neobjevují. V jazyce vždy platí pravidlo, že se používá to, co je jednodušší a složité výrazy se používají pouze ve formálních situacích.

A proto bývá zvykem poradit si v některých případech s účelovým infinitivem a tak se vyhnout vazbě se so that:

I opened the door so that they could get in. =
I opened the door for them to get in.

I work so that my family can have enough money. =
I work to earn enough money for my family.

Závěrem

Účel lze v angličtině vyjádřit různě. Nejčastějším jevem je tzv. účelový infinitiv, který se však dá použít pouze v případě, že oba děje mají stejný podmět. Pokud ne, je třeba použít vedlejší větu se so that.

Toto jsou základní pravidla, která je nutné mít na paměti. Pro běžné hovorové situace si však většinou vystačíme s účelovým infinitivem, a proto mu věnujte náležitou pozornost.

Přepis bublinkové nápovědy: