Vydáno dne 29.01.2020
Základy používání tzv. tázacích dovětků v angličtině.
Tázací dovětky (v angličtině question tags či tag questions) jsou krátké otázky, které se připojují k oznamovacím větám. Používají se proto, aby se mluvčí ujistil, že to co říká, je skutečně pravda. I v češtině jsou tázací dovětky běžné. Vypadají např. takto:
Včera jsi nebyl doma, viď?
Moc jim to nejde, viďte?
Ještě nemáte hlad, že ne?
Ty se nudíš, že jo?
V angličtině máme vlastně dvě možnosti. V hovorové angličtině se jednoduše používá dovětek right.
This one is better, right?
*1*1
We have plans for tomorrow night, right?*2*2
Daleko častější a univerzálnější možnost (používá se v neformálním i formálním stylu) je gramatický dovětek, který zrcadlí strukturu hlavní věty. V tomto typu dovětku použijeme podmět (vyjádřený osobním zájmenem) a pomocné sloveso (konkrétně tzv. operátor, tedy sloveso, které se v daném čase používá pro tvorbu otázky).
Základním pravidlem je:
Pojďme se tedy podívat na první skupinu. Jako příklad použijeme třeba věty:
John is hungry.
John likes pizza.
Je to kladná věta, dovětek tedy musí být záporný. Jako pomůcku se můžeme podívat, jak by vypadaly záporné otázky:
Isn't he hungry?
Doesn't he like pizza?
Pozn.: Pozor na význam záporných otázek, který je jiný než v češtině. Více v článku Záporné otázky v angličtině.
Jako dovětek použijeme jen pomocné sloveso a osobní zájmeno, takže celé věty potom budou:
John is hungry, isn't he?
*3*3
John likes pizza, doesn't he?*4*4
Podobně bychom postupovali v případě jiných sloves a časů.
Steve is working tonight, isn't he?
*5*5
You're talking about me, aren't you?*6*6
He speaks a little Swedish, doesn't he?*7*7
You think I took your money, don't you?*8*8
You guys went to school together, didn't you?*9*9
He's going to take the offer, isn't he?*10*10
He'll be back, won't he?*11*11 (he will → won't he)
*12*12
Laura sure can dance, can't she?*13*13
Částice not se zde používá ve staženém tvaru. S nestaženou formou se setkáte spíše ve formálním projevu. Důležité potom je, že not se umístí až za osobní zájmeno:
It's rather difficult, is it not?
*14*14 (nikoliv is not it)
Je-li v hlavní větě I am, v dovětku buď použijeme nestažené am I not nebo ještě lépe dovětek aren't I, proto žádný tvar amn't neexistuje.
I'm useless here, aren't I?
*15*15
I'm going to get fired, aren't I?*16*16
Podobný postup je u záporných oznamovacích vět. Jako příklad si zase vezmeme Johna:
John isn't hungry.
John doesn't like pizza.
Protože dovětek bude kladný, vytvoříme si kladné otázky:
Is he hungry?
Does he like pizza?
Celé věty potom budou:
John isn't hungry, is he?
*17*17
John doesn't like pizza, does he?*18*18
U dalších vět bude postup stejný.
Your parents aren't home, are they?
*19*19
Dana isn't really just a friend, is she?*20*20
You haven't told me the whole truth, have you?*21*21
You don't mind, do you?*22*22
People didn't have cars back then, did they?*23*23
Doctors aren't supposed to lie to you, are they?*24*24
It won't be easy, will it?*25*25
Pokud má věta zápor vyjádřený slovíčkem never, bude dovětek také kladný:
He'll never learn, will he?
*26*26
You have never cared about anybody, have you?*27*27
V tázacím dovětku nepoužíváme plný podmět, pouze osobní zájmeno.
John is hungry, isn't John?
Your parents aren't home, are your parents?
U slovesa have se používají dva typy otázek. Jedná-li se o pomocné sloveso (např. v předpřítomném čase nebo ve vazbě have got), v dovětku bude have. Jedná-li se o plnovýznamové sloveso, v dovětku bude do nebo does.
You've got a twin brother, haven't you?
*28*28
Andy's never been to the US, has he?*29*29
We've met before, haven't we?*30*30
They have to give me my money back, don't they?
*31*31
The game has two different endings, doesn't it?*32*32
Pozn.: Více v článku Sloveso HAVE.
Je-li v oznamovací větě použita vazba there is / there are apod., slovíčko there bude zastávat funkci podmětu i v tázacím dovětku.
There is enough for everyone, isn't there?
*33*33
There isn't much we can do, is there?*34*34
There won't be a next time, will there?*35*35
There were lots of tourists, weren't there?*36*36
Ve výslovnosti mohou mít tázací dovětky stoupavou i klesavou intonaci.
Intonace klesá, pokud mluvčí nad tvrzením věty nepochybuje.
You didn't take the job, did you?
*37*37 – intonace klesá, předpokládám tedy, že to tak je, nemyslím si, že by to bylo jinak
Intonace stoupá, pokud si mluvčí není jistý a chce po posluchači utvrzení, chce se přesvědčit, zda to tak je nebo nikoliv. V překladu bychom potom použili např. nebo ano? / nebo ne?
You didn't take the job, did you?
*38*38 – intonace stoupá, nevím tedy, jestli to tak je, zjišťuji, jestli ano či ne
S tázacími dovětky tohoto typu se v mluvené angličtině setkáte velmi často a je dobré jim nejen rozumět, ale také je umět používat. Tento článek obsahuje základy, které si pokročilejší studenti mohou dále rozšířit některým z našich dalších článků.