Anglický slovosled - oznamovací věty

Anglický slovosled (oznamovací věty)

Angličtina je na rozdíl od češtiny jazyk analytický. V češtině používáme skloňování a časování, a díky tomu víme, jakou funkci ve větě dané slovo má. V angličtině to tak není, v angličtině je důležitý slovosled. Pokud pozměníme slovosled, je možné, že věta bude mít úplně jiný význam, nebo to dokonce bude naprostý nesmysl. Proto se dnes na anglický slovosled podíváme blíže.

SVOMPT

Hlavní pravidlo pro anglický slovosled oznamovací věty se dá shrnout těmito šesti písmeny. Používám je proto, že se tato zkratka dobře pamatuje. Zásadní ale je, abyste věděli, co které písmenko znamená. Jsou to počáteční písmena větných členů.

1. Subject = podmět – na prvním místě věty by měl být podmět, tedy to, o kom či o čem vlastně mluvíme.
2. Verb = sloveso – za podmětem je vždy sloveso, pokud se sloveso skládá z více částí, potom jsou zde všechny části.
3. Object = předmět – za slovesem může následovat jeho předmět, buď přímý, nebo nepřímý. Pokud má sloveso dva předměty, platí zde další pravidla.
4. Manner, Place, Time = příslovečné určení způsobu, místa, času – na konci věty bývají příslovečná určení a to v tomto pořadí: 1) způsob (manner), 2) místo (place), 3) čas (time).

S	V	O	M	P	T
My friend	likes	music	very much.			*1
He	is sleeping.					*2
I	get up				at 5 o'clock.	*3
Children in the Czech Republic	go			to school	at 8 o'clock in the morning.	*4
My friends and I	love	going		to the cinema.		*5
He	always laughs		very loudly.			*6
I	'd like to go			to the United States	next year.	*7
It	's raining.					*8

Pozor! Podmět musí být v angličtině vždy vyjádřen, i v případech, že česká věta žádný podmět nemá. V posledním z uvedených příkladů je např. věta “Prší,” která v angličtině musí mít vyjádřený podmět. V tomto případě je to tedy prázdné it.

Příslovečné určení na začátku

Příslovečné určení času lze dát úplně na začátek věty. Potom je ale dobré je oddělit čárkou. Pokud to takto uděláte, stejně musí následovat slovosled S V O (podmět, sloveso, předmět). Není to jako např. v němčině, kde druhý větný člen bývá sloveso, takže začne-li se příslovečným určením, potom je sloveso a potom až podmět!

At 5 o'clock, I get up.
At 8 o'clock in the morning, children in the Czech Republic go to school.
Next year, I'd like to go to the United States.

Příslovečné určení místa před způsobem

V některých případech se používá jiný slovosled příslovečných určení. U některých zažitých vazeb (go to work, go to bed, go home, go to school apod.) se takové spojení nerozdělí, přidáme ho až na konec.

He went quickly to school.
He went to school quickly.

Kam patří příslovce?

Dalším problémem bývají příslovce. Některá se píší před větu, některá na konec věty, a některá doprostřed.

Frekvenční a měrová příslovce

Příslovce, která vyjadřují frekvenci (často, občas, nikdy apod.) či míru (do jaké míry?) se píší před hlavním významovým slovesem ve větě.

I often go to the cinema. ^*9
My friends hardly ever visit me.  ^*10

Pokud je ve větě sloveso být, toto příslovce je až za ním:

I am never late.  ^*11

Je-li ve větě více sloves (pomocné sloveso a významové), je příslovce za pomocným, před významovým:

I've never been to London. ^*12
She's always forgetting my name.  ^*13

Způsobová příslovce

Způsobová příslovce se píší až za sloveso, případně za předmět.

He spelled the name correctly. ^*14
He doesn't sleep well.  ^*15

Příslovce na začátku věty

Některá příslovce píšeme na začátek věty, jsou to především ta, která se vztahují k mluvčímu (např. ‘naštěstí’ – fortunately), nebo nějak zasazují větu do kontextu (však – however, zaprvé – firstly, najednou – suddenly, atd.). Tato příslovce se potom píší úplně na začátek věty a oddělují se čárkou.

Fortunately, somebody found the wallet and returned it. ^*16
Suddenly, we heard a scream.  ^*17

Dva předměty ve větě

Jsou-li ve větě dva předměty (předmět nepřímý – komu, čemu? a předmět přímý – koho, co?), můžeme si vybrat, v jakém pořadí je zmíníme:

a) předmět nepřímý + předmět přímý

Sue gave John the money. ^*18 – předmět nepřímý (John) a potom předmět přímý (the money)
Mark sent my parents a postcard. ^*19 – předmět nepřímý (my parents) a předmět přímý (a postcard)

b) předmět přímý + předložka to/for + předmět nepřímý

Sue gave the money to John. ^*20 – předmět přímý (the money), předložka (s give se pojí předložka to), a potom předmět nepřímý (John)
Mark sent a postcard to my parents. ^*21 – předmět přímý (a postcard), předložka (se slovesem send se pojí předložka to), a předmět nepřímý (my parents)

Pozor! Pokud je předmět přímý nahrazen zájmenem, lze použít pouze slovosled s předložkou:

Sue gave it to John. ^*22
Sue gave John it.

There is / are

Někdy je nutné použít zástupný podmět there. Jedná se o tzv. existenční vazbu, která říká spíše co tam je, než kde to je.

There is a house on the hill. ^*23 – zde je typický slovosled, there is + co? + kde?
On the hill, there is a house. ^*24 – tento slovosled se také často používá, příslovečné určení místa je na začátku věty (většinou oddělené čárkou)

Srovnejte:

The house is on the hill. ^*25 – říkáme, kde je domek, nikoliv co je na kopci.

Pozn.: Více v článku Vazba THERE IS / THERE ARE.

Závěrem

Slovosled je v angličtině velice důležitý, je totiž nutný k pochopení významu věty. Základem je slovosled SVOMPT, tedy podmět + sloveso + předmět + příslovečné určení způsobu, místa a času. Příslovečné určení může být i na začátku věty. Navíc jsme si vysvětlili, kam ve větě patří příslovce, jak je to se dvěma předměty ve větě, a jaký je slovosled ve vazbě s there is.

Přepis bublinkové nápovědy: