Přítomný čas průběhový

Přítomný čas průběhový

Nedávno jste si u nás mohli přečíst článek o přítomném čase prostém. Dnes v gramatice navážeme druhým základním časem a tím je přítomný čas průběhový (present continuous).

Tvoření

Jeho tvoření je velice jednoduché. Pokud umíte pracovat se slovesem být, umíte vytvořit i průběhový čas, protože se skládá z následujícího:

pomocné sloveso BÝT + významové sloveso v INGovém tvaru

Pracujeme zde tedy hlavně se slovesem být a pak následuje významové sloveso, které má příponu -ing. My si zde vezmeme na pomoc sloveso work/'wɜ:k//wә́­k//'wɜ:rk//wә́rk/.

Kladná oznamovací věta

Začneme tím nejdůležitějším. Ve všech osobách je tedy významové sloveso ve stejném tvaru, mění se pouze tvar slovesa být:

I am working	we are working
you are working	you are working
he is working	they are working
she is working
it is working

Běžně se používají stažené tvary:

I'm working	we're working
you're working	you're working
he's working	they're working
she's working
it's working

Tvoření otázky

Otázka je taky snadná. Opět je zde významové sloveso vždy ve stejném tvaru (zakončeno na ING) a pracujeme pouze se slovesem být. Pokud tvoříme otázku slovesa být, přehodíme pouze podmět s přísudkem:

you are …	are you … ?
he is …	is he … ?

Proto vypadá otázka u přítomného času prostého následovně:

Am I working?	Are we working?
Are you working?	Are you working?
Is he working?	Are they working?
Is she working?
Is it working?

Tvoření záporu

Zápor se tvoří neméně jednoduše. Určitě víte, že u slovesa být se tvoří zápor jednoduchým přidáním záporky NOT:

you are	you aren't (are not)
he is	he isn't (is not)

Stejně tomu bude u tohoto času. Opět pracujeme jen se slovesem být a i zde se často používají stažené tvary:

I'm not (am not) working.	We aren't (are not) working.
You aren't (are not) working.	You aren't (are not) working.
He isn't (is not) working.	They aren't (are not) working.
She isn't (is not) working.
It isn't (is not) working.

Tvoření krátké odpovědi

I krátká odpověď je jednoduchá. Asi znáte, jak se chová samotné sloveso být:

Are you a student?	Yes, I am.	No, I'm not.
Is he a teacher?	Yes, he is.	No, he isn't.

Stejné to bude i u přítomného času průběhového:

Are you working?	Yes, I am.	No, I'm not.
Is he working?	Yes, he is.	No, he isn't.

Pravopisné změny

Než se zaměříme na použití tohoto času, je třeba si zmínit několik pravopisných změn, ke kterým dochází, pokud se za sloveso přidá koncové -ING. Je třeba si zde pamatovat následující:

koncové -e odpadá

Pokud přidáváte -ING za sloveso zakončené na -E, musíte E odstranit:

have – haveing – having
come – comeing – coming

koncové -y nikdy neodpadá

Asi už víte, že pokud přidáváme za slovo koncové -S ^*1 a na konci je -Y, musíme zohlednit, zda před ním je souhláska nebo samohláska:

country – countries ^*2
boy – boys  ^*3

Zde však toto pravidlo neplatí. Pokud přidáváme -ING za -Y, je úplně jedno, jak jsou kladena písmenka před ním. Angličtina totiž nemá problém s písmenky Y a I za sebou:

stay – staing – staying
cry – cring – crying

koncová souhláska se někdy zdvojuje

Asi nejnáročnější změna pro začátečníky je zdvojení koncové souhlásky. Např:

shop – shopping
sit – sitting
swim – swimming

K této změně dochází v případě, že infinitiv jednoslabičného slovesa končí na souhlásku, před níž je jedna samohláska:

SHOP (poslední tři písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska)
shopping

SIT (tato písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska)
sitting

SWIM (poslední tři písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska)
swimming

Ale pozor:

COME (zde je na konci E, které odpadá, a už se nic nemění)
comming
coming

MEET (na konci je souhláska, ale před ní jsou dvě samohlásky)
meetting
meeting

TALK (na konci jsou dvě souhlásky)
talkking
talking

Pamatujte si, že toto pravidlo platí pouze u jednoslabičných sloves. Více si můžete přečíst v článku Pravopisné změny.

Časté chyby

Při tvorbě tohoto času začátečníci často chybují. Hlavně proto, že kombinují pro ně známější přítomný čas prostý a nový přítomný čas průběhový. Pojďme si ukázat nejčastější chyby:

I studying.
I am studying.

He is speak.
He is speaking.

Do you sitting?
Are you sitting?

Are you look?
Are you looking?

Z naší sekce pomůcek pro studenty si pak můžete vytisknout přehlednou tabulku, která ukazuje, jak tvořit přítomný čas prostý a průběhový. Kliknutím na náhled níže se dostanete na článek, kde si můžete stáhnout tabulku ve formátu PDF:

Použití

Přítomný čas průběhový je určitě velice užitečný gramatický jev. Jste díky němu schopni hlavně vyjádřit něco, co právě probíhá, ale nejen to.

činnost, která právě probíhá

Nejčastější použití tohoto času je, když se něco právě děje.

My brother is sleeping. ^*4
What are you doing? ^*5
Why is she looking at me? ^*6
Susan isn't studying at the moment. ^*7
Jack is only trying to help you. ^*8
Where are all the people going? ^*9
I'm not eating the soup. ^*10
They're having dinner. ^*11  

činnost, která se děje “kolem současnosti”

Neméně důležité užití je situace, která třeba zrovna neprobíhá v danou chvíli, ale probíhá “v okolí současnosti”. Je to nějaká činnost, kterou jste začali, ale nedokončili, i když ji třeba v tuto danou chvíli neděláte. Jedná se o dočasnou činnost.

Třeba někomu chcete říct, že čtete skvělou knihu, ale teď zrovna sedíte v tramvaji a knihu máte doma na nočním stolku. Je ale rozečtená, takže vaše čtení sice neprobíhá teď, ale v těchto dnech. Někdo má knihu přečtenou za týden, jiný za rok, ale jde o to, že je to stále rozečtená kniha.

I'm reading a great book. ^{*12 *13}
He's going to work by bus this week. ^{*14 *15}
This is her seat. She's sitting here. ^{*16 *17}
What are you drinking? ^{*18  *19}

naplánovaná budoucnost

Tato kategorie použití je spíše určena pokročilejším studentům, ale přesto si ji zde uvedeme, protože možná ani nevíte, že se stejně může chovat i čeština.

Když třeba právě jedu do Londýna a někdo mi zavolá, řeknu “Jedu do Londýna” (I'm going to London). Jenže může taky nastat situace, že sedím v kanceláři a kolega se mě zeptá na plány na víkend a já odpovím “Jedu do Londýna” (I'm going to London). Nikam v ten moment nejedu, nesedím v autě, sedím v kanceláři, ale je to naplánovaná budoucnost. Angličtina i čeština zde může použít přítomný čas.

V takovém případě jde totiž o naplánovanou a domluvenou / zařízenou činnost, ale to už se dostáváme do oblasti vyjádření budoucnosti a to nechceme, proto jen pár příkladů.

I'm going to London on Saturday. ^*20
What are you doing this weekend? ^*21
Jack is seeing his brother tomorrow. ^*22
How are you getting there? ^*23  

dynamická a stavová slovesa

V minulém článku jsme si zmínili stavová slovesa. Dnes k nim přidáme ještě dynamická.

Dynamická slovesa vyjadřují děj, tedy něco, co má nějaké trvání a pak to může skončit. Naproti tomu stavová slovesa označují stav, tedy něco, co neprobíhá, nemá začátek ani konec, prostě to tak je.

Dynamická slovesa můžete použít v čase prostém i průběhovém. Stavová slovesa se však dají použít pouze v čase prostém, i když máte pocit, že vyjadřujete něco, co se děje právě teď.

Vezměme si například slovíčko want (chtít). Když něco chci, můžu to třeba chtít pouze teď a za chvíli už to třeba nebudu chtít, ale sloveso “chtít” nevyjadřuje děj, nevyjadřuje činnost.

Zde je seznam základních stavových sloves (která se používají pouze v přítomném čase prostém):

like	love	hate	want
prefer	agree	own	hear
understand	believe	remember	promise
prefer	forget	need	know

Některá slovesa mohou však být v obou kategoriích podle toho, jaký mají význam. Například sloveso have. Pokud vyjadřuje vlastnictví, je vždy v čase prostém. Pokud však funguje jako jakési pomocné sloveso pro vyjádření děje, může se použít i v čase průběhovém:

I have a car.  *24	I'm having lunch.  *25
He has a new flat.  *26	He's having a shower.  *27
We have a big house.  *28	We're having a good time.  *29

Dalším příkladem takového slovesa je think, které může znamenat myslet si, pak je stavové, nebo přemýšlet, pak je dynamické. Když si něco myslíte, je to prostě stav, nic neprobíhá, je to stav vaší mysli. Když však přemýšlíte, obrazně se vám kouří z hlavy, něco probíhá.

I think it's a good idea.  *30	I'm thinking about their offer.  *31
She thinks that he is lazy.  *32	She's thinking about him.  *33
What do you think about it?  *34	What are you thinking about?  *35

Jako poslední si zmíníme sloveso see, které může znamenat vidět, pak je to smyslové vnímání, označuje stav – mám oči, tedy vidím, aniž bych vykonával nějakou činnost. Naproti tomu může také vyjadřovat vidět/vídat se s někým, pak jde o děj.

I see a tall man.  *36	I'm seeing my brother tomorrow.  *37
She sees her wallet in his pocket.  *38	She's seeing a new boyfriend.  *39

Více si o této problematice můžete přečíst zde.

Nejčastější chybou studentů je zaměňování přítomného času průběhového a přítomného času prostého. Zkuste porovnat sekci “použití” průběhového času, které jsme si právě zmínili, s časem prostým v předchozím článku.

Je zde zásadní rozdíl, ale i tak zde opravdu velké procento studentů chybuje. Proto brzy chystáme nový článek, který názorně porovná oba tyto časy.

---

O dalším užití tohoto času zde máme článek pro mírně pokročilejší studenty.

Přepis bublinkové nápovědy: