Rozkazovací způsob v angličtině

Rozkazovací způsob v angličtině

V tomto článku se dozvíte, jak se v angličtině tvoří a používá rozkazovací způsob, čili tzv. imperativ. Naleznete zde základy, ale i rozšíření pro pokročilejší studenty.

Druhá osoba – ty, vy

Kladný rozkazovací způsob je možná na anglické gramatice to nejsnadnější. Pro jeho vytvoření používáme pouze základní tvar slovesa, nic víc.

jít – go		běž – go
otevřít – open		otevři – open
mít – have		měj – have
být – be		buď – be

Takto je to u všech významových sloves. Navíc není rozdíl v rozkazech pro jednotné a množné číslo. ‘Pojď sem’ se tedy řekne stejně jako ‘pojďte sem’

Come here! ^*1*1 – pojď / pojďte
Help me! ^*2*2 – pomoz / pomozte
Open the door, please. ^*3*3 – otevři / otevřte
Go home. ^*4*4 – běž / běžte
Have a good weekend. ^*5*5 – měj / mějte

Vykřičník píšeme pouze u velmi důrazných rozkazů. Většinou postačí za větou tečka.

Záporný rozkaz je téměř stejně jednoduchý jako ten kladný. Před základní tvar slovesa přidáme pomocné sloveso don't/'dəʊnt/­/dount//'doʊnt//­dount/ a záporný rozkaz je hotov.

Go! (běž) → Don't go! ^*6*6 (nechoď)
Speak! (mluv) → Don't speak! ^*7*7 (nemluv)

Opět stejně vypadá rozkaz pro jednu osobu nebo pro více lidí:

Don't cry! ^*8*8 – neplač / neplačte
Don't be mad. ^*9*9 – nezlob se / nezlobte se
Don't worry. ^*10*10 – nedělej/nedělejte si starosti
Don't stop the music. ^*11*11 – nevypínej/nevy­pínejte

Pokud bychom chtěli vytvořit zápor slovesa do/'du://dú//­'du://dú/, budeme postupovat stejně. Pouze přidáme pomocné don't:

Don't do it! ^*12*12  

Zdůraznění rozkazu

Podmět se v těchto rozkazovacích větách obvykle nevyjadřuje. Občas se ale při zdůraznění setkáte s podmětem you, případně např. everybody, nobody apod.

No, you do it! ^*13*13
Don't you touch me! ^*14*14
Everybody stay where you are. ^*15*15
Don't anyone take it personally. ^*16*16  

Komu je určen rozkaz, se ale snadno vyjádří formou oslovení na konci či na začátku věty. Odděluje se čárkou:

Listen to me, son. ^*17*17
Rex, sit! Good boy! ^*18*18  

Zdůraznit rozkaz můžeme např. také slovíčkem always či never:

Always wash your hands after touching animals. ^*19*19
Never call me again. ^*20*20  

Pro zdůraznění lze v kladném rozkazu použít i pomocné sloveso do. Takový rozkaz potom v sobě má jistou naléhavost.

Do sit down. ^*21*21
Do be careful! ^*22*22  

O tomto použití pomocného do se dočtete také v článku Zdůraznění děje pomocí DO/DOES/DID.

Za imperativem může následovat i tázací dovětek will you či would you. Ten můžeme přeložit např. jako buď tak hodný či prostě jako ano.

Help me out, will you? ^*23*23
Be quiet for a minute, will you? ^*24*24
Don't be so loud, would you? ^*25*25  

Dovětek může být i záporný, čímž přidáme ještě více naléhavosti.

Come here, won't you? ^*26*26  

O tázacích dovětcích obecně se dočtete v článku Tázací dovětky (Question tags) 1.

První osoba množného čísla – my

Rozkaz pro první osobu množného čísla (pojďme, zastavme se…) se tvoří pomocí výrazu let's/'lets//let­s//'lets//let­s/, za kterým následuje opět základní tvar významového slovesa. Nejedná se tu vlastně o rozkazování, ale spíše o návrhy.

Let's go already. ^*27*27
Let's get married! ^*28*28
Let's go out sometime. ^*29*29
Let's be honest. ^*30*30
Let's go, guys. ^*31*31  

V záporu přidáme za let's zápornou částici not.

Let's not waste time. ^*32*32
Let's not make any rash decisions. ^*33*33  

V britské angličtině je přijatelné i přidání don't před let's:

Don't let's fight again. ^*34*34 = Let's not fight again. ^*35*35  

Jako tázací dovětek na konci věty se zde používá shall we.

Let's start, shall we? ^*36*36
Let's not argue, shall we? ^*37*37  

Výraz let's je vlastně spojení slovíček let + us, tedy doslova dovol nám. Pro návrhy se ale téměř vždy používá zkrácená forma. V nezkrácené podobě by se jednalo o žádost “dovol nám”. Porovnejte:

Let's stay here tonight. ^*38*38 – navrhuji (nám) to
Let us stay here tonight. ^*39*39 – žádám někoho o svolení

Třetí osoba – on, ona, ono, oni

Pomocí slovíčka let lze vytvářet jakési rozkazy i pro třetí osoby. V překladu potom můžeme použít např. slovíčko ať. Toto je běžné především ve formální angličtině, ale ne výhradně.

Let him walk you home after the movie. ^*40*40
I'm not afraid of them. Let them come! ^*41*41
I always do the dishes. Let Carl do it for a change! ^*42*42
Let there be light! ^*43*43  

V tomto případě již vůbec bez kontextu nelze rozeznat, kdy let označuje rozkaz/přání a kdy má doslovný význam ‘dovol’.

Let him do it. – Ať to udělá / Dovol mu, aby to udělal.

O slovíčku let se dočtete více v článku “Let me …”.

Závěrem

Na závěr ještě shrnutí:

2. osoba		Go. (běž/běžte)
		Don't go. (nechoď/nechoďte)
1. osoba mn.		Let's go. (pojďme)
		Let's not go. (nechoďme)
3. osoba		Let him go. (ať jde)
		Don't let him go. (ať nechodí)

Přepis bublinkové nápovědy:

1. Pojď sem.
2. Pomoz mi.
3. Otevřete prosím dveře.
4. Běž domů.
5. Užij si víkend.
6. Nechoďte.
7. Nemluv!
8. Neplač.
9. Nezlob se.
10. Nedělej si starosti.
11. Nevypínej tu hudbu.
12. Nedělej to!
13. Ne, udělej to ty!
14. Neopovažuj se mě dotknout!
15. Zůstaňte všichni tam, kde jste.
16. Nikdo si to neberte osobně.
17. Poslouchej mě, synu.
18. Rexi, sedni! Hodný kluk.
19. Vždycky si umyj ruce poté, co ses dotýkal zvířat.
20. Už mi nikdy nevolej.
21. Posaď se.
22. Buď opatrný!
23. Pomoz mi, buď tak hodný.
24. Buď chvíli zticha, ano?
25. Nebuď tak hlasitý, buď tak hodný.
26. Pojď sem, ano?
27. Tak už pojďme.
28. Pojďme se vzít!
29. Pojďme si někdy někam zajít.
30. Buďme upřímní.
31. Pojďme, lidi.
32. Neplýtvejme časem.
33. Nedělejme žádná ukvapená rozhodnutí.
34. Nehádejme se zase.
35. Nehádejme se zase.
36. Pojďme začít, ano?
37. Nehádejme se, ano?
38. Pojďme tu dnes večer zůstat.
39. Dovol nám tu dnes večer zůstat.
40. Ať tě po filmu doprovodí domů.
41. Já se jich nebojím. Jen ať přijdou!
42. Já vždycky dělám nádobí. Ať ho udělá pro změnu Carl!
43. Budiž světlo!