Rod podstatných jmen v angličtině

Vydáno dne 20.04.2021

Jak se v angličtině rozlišuje rod mužský, ženský a střední.



Rod podstatných jmen

Jako většina jazyků, i angličtina má rod mužský, ženský a střední. Zatímco ale pro studenty němčiny mohou rody znamenat pohromu, angličtináři si s nimi moc těžkou hlavu dělat nemusí.

Je to jednoduché. Obecně platí, že muži jsou rodu mužského, ženy jsou rodu ženského (to jsou podstatná jména životná), a vše ostatní je rodu středního (to jsou podstatná jména neživotná).

Mužský a ženský rod

U životných podstatných jmen rozlišujeme rod mužský a ženský. U některých podstatných jmen je patrné, zda označují muže nebo ženy. Často existují rodové dvojice či protiklady (mohou to být odlišné tvary téhož slova, nebo dvě úplně jiná slova):

man/'mæn/ muž x woman/'wʊmən/ žena
boy/'bɔɪ/ chlapec x girl/'gɜ:l/ dívka
waiter/'weɪtə/ číšník x waitress/'weɪtrɪs/ servírka
king/'kɪŋ/ král x queen/'kwi:n/ královna
prince/'prɪns/ princ x princess/ˌprɪn'ses princezna
actor/'æktə/ herec x actress/'æktrəs/ herečka
hero/'hɪərəʊ/ hrdina x heroine/'herəʊɪn hrdinka

Některé dvojice se odlišují tím, že ženský protiklad má koncovku -ess (actress, duchess, waitress, apod.). Podstatná jména končící na -man (policeman, sportsman) mají v ženském rodě koncovku -woman (policewoman, sportswoman a­pod.)

Většinou jsou ale podstatná jména univerzální, mohou označovat muže i ženy:

friend/'frend/ = kamarád kamarádka
student/'stju:dnt = student studentka
classmate/'klɑ:sˌme­ɪt/ = spolužák spolužačka
doctor/'dɒktə/ = doktor doktorka
singer/'sɪŋə/ = zpěvák zpěvačka
teacher/'ti:tʃ­ə/ = učitel učitelka

Student angličtiny si ale jistě položí otázku, jak tedy rozlišit např. učitele od učitelky, doktora od doktorky apod. Musíte si prostě nějak šikovně poradit. Např. takto:

I have a new teacher. She is very kind. TTT *1
Z tohoto je patrné, že je to učitelka a ne učitel. Pokud tedy budete chtít někomu dát najevo, o jaké pohlaví se jedná, zkuste prostě větu ukončit a další větu začít osobním zájmenem, ze kterého bude vše patrné. Vyhnete se tak poněkud nešikovným spojením typu “female teacher”, “woman teacher” apod.

Pokud ale takové podstatné jméno neoznačuje žádné konkrétní pohlaví, může nastat problém. Jakým osobním zájmenem můžeme nahradit podstatné jméno person, či slovo parent (pokud jím nemyslíme přímo jen otce nebo matku)? Lze použít spojení he or she, ale daleko častěji se používá zájmeno they (i když se jedná o jednotné číslo), nebo přivlastňovací their.

The person had something in their hand. TTT *2
Every parent wants to watch their child succeed, don't they? TTT *3
Each customer must feel they received a quality product at a fair price. TTT *4
Somebody took it, didn't they? TTT *5 TTT *6

A co zvířátka?

Teď se to asi milovníkům zvířat nebude líbit, ale zvířata se v angličtině řadí mezi podstatná jména neživotná. Nahrazujeme je zájmenem it, používáme pro ně vztažné zájmeno which apod.

Look at the cat! It's beautiful. TTT *7
The horse broke its leg. TTT *8
The lion which we saw in the zoo was very big. TTT *9

I některá zvířata mívají rodové dvojice:

bull/'bʊl/ býk x cow/'kaʊ/ kráva
lion/'laɪən/ lev x lioness/'laɪənes/ lvice
rooster/'ru:stə kohout x hen/'hen/ slepice
stallion/'stæljən hřebec x mare/'meə/ klisna

Ale i pro tato podstatná jména používáme střední rod, bez ohledu na to, zda jde o býka či krávu, lva či lvici apod. Tedy lion je it a lioness je taky it.

Pozor! Někdy je možné považovat zvířata za životná jména. Je tomu tak například, pokud máme ke zvířeti nějaký vztah (je to třeba náš domácí mazlíček, člen rodiny), nebo pokud zvířeti přisuzujeme nějaké lidské vlastnosti (např. v literatuře) či dokonce osobnost. Tak například ošetřovatel v zoo bude o gorilách mluvit jako o he nebo she. Pro návštěvníka této zoo však bude gorila vždy it.

Často k tomuto dochází např. v literatuře, kde autor pohádky či bajky používá zvířata jako postavy v příběhu. Oscar Wilde třeba píše o slavíkovi jako o she, nebo o vlaštovce jako o he. V klasických bajkách je například liška vždy jako he.

Pokud tedy mluvíme o zvířatech jako o životných podstatných jménech, používáme ve vztažných větách zájmeno who, nikoliv which:

The horse which won the race was quite young. TTT *10 – k tomuto koni žádný osobní vztah nemám
My horse, who is five years old, can run very fast. TTT *11 – k tomuto ano, je to přece můj kůň

Auta, motorky, lodě…

Výše uvedený případ označování zvířat zájmeny he a she se vztahuje i na některé neživé věci, ke kterým má člověk hodně blízký vztah. Možná uslyšíte motorkáře, jak o svých strojích mluví v ženském rodě (she's beautiful – myslí tím motorku), nebo člověk, který miluje své auto o něm také bude mluvit jako o she (jako ve filmu, když obsluze benzínové stanice řeknou: “fill her up”). Dále lze ženský rod použít pro lodě a dokonce pro státy (pokud je daný stát brán jako vlast, tedy země, ke které má člověk zvláštní vztah).

Toto však není tak časté, ve většině případů se i pro motorky, auta, lodě a vlasti používá střední rod.

Závěrem

Na závěr je třeba říct, že v angličtině není problematika rodů vůbec složitá. Muži a ženy jsou mužského a ženského rodu, vše ostatní (věci, zvířata, abstraktní podstatná jména…) jsou rodu středního. To je základ. Ukázali jsme si ale i několik výjimek (zvířata, auta, motorky apod.)

Překlad:
  1. Mám novou učitelku. Je velmi milá.
  2. Ta osoba měla něco ve své ruce.
  3. Každý rodič chce vidět úspěch svého dítěte, že?
  4. Každý zákazník musí mít pocit, že obdržel kvalitní výrobek za rozumnou cenu.
  5. Někdo to ukradl, že?
  6. zájmeno somebody je také neurčité
  7. Podívej na tu kočku. Je krásná.
  8. Ten kůň si zlomil nohu.
  9. Ten lev, kterého jsme viděli v zoo, byl velmi velký.
  10. Kůň, který vyhrál závod, byl celkem mladý.
  11. Můj kůň, který je pět let starý, umí hodně rychle běhat.
Přepis bublinkové nápovědy: