![Online kurz angličtiny pro začátečníky zdarma](/files/starter-course.gif)
PRACOVNÍ VERZE
Úvodní informace | Mapa kurzu | Ohlasy a komentáře
Přítomný čas #1
Kladné oznamovací věty
Zatím jsme probrali přítomný čas sloves být (BE) a mít (HAVE). V této lekci se konečně překonáme omezení na tato dvě slovesa a naučíme se, jak používat v přítomném čase ostatní tzv. významová slovesa.
Pokud se obáváte toho, že se budete muset naučit spoustu různých slovesných tvarů, tak mám pro vás dobrou zprávu. V angličtině vás žádné složité časování nečeká.
Přítomný časů je v angličtině několik. My začneme tím základním, přítomným časem prostým. Používáme ho pro pravidelné činnosti, stálé pravdy, zvyky, rutiny apod. Tvoří se od všech sloves jednoduše. Podívejme se na následující přehled.
|
work - pracovat
|
live - bydlet, žít
|
go - chodit, jezdit
|
1.
os. jednotné č.
|
I work (pracuji)
|
I live (bydlím)
|
I go (chodím)
|
2.
os. jednotné č.
|
you work (pracuješ)
|
you live (bydlíš)
|
you go (chodíš)
|
3.
os. jednotné č.
|
he works (pracuje)
|
he lives (bydlí)
|
he goes (chodí)
|
1.
os. množné č.
|
we work (pracujeme)
|
we live (bydlíme)
|
we go (chodíme)
|
2.
os. množné č.
|
you work (pracujete)
|
you live (bydlíte)
|
you go (chodíte)
|
3.
os. množné č.
|
they work (pracují)
|
they live (bydlí)
|
they go (chodí)
|
Zde vidíte, že ve všech osobách (kromě třetí osoby jednotného čísla) je přítomný čas slovesa stejný jako základní tvar (ten, který najdete ve slovníku).
I work in Prague.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
I live with my parents.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
We live in the Czech Republic.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
They are teachers. They work in a school in Prague.
Ve třetí osobě jednotného čísla má sloveso koncovku -S (lives, works, goes, studies).
He lives in New York.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
My dad loves my mom.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
She goes to school.
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
Na tuto koncovku je velmi důležité
nezapomínat. Ačkoliv je anglické časování sloves v přítomném čase velmi jednoduché, mnoho studentů (i pokročilých) neustále chybuje právě ve třetí osobě jednotného čísla. Možná je to právě proto, že je angličtina tak jednoduchá. V jiných jazycích se musíte naučit který tvar slovesa se váže s každou osobou, ale v angličtině je to všude stejné... ovšem až na -S ve třetí osobě.
Pravopis a výslovnost ve třetí osobě jednotného čísla
Při přidávání koncovky -S platí stejná pravopisná a výslovnostní pravidla, která jsme probírali v lekci věnované množnému číslu podstatných jmen.
Pravopis
1) Slova končící na -S, -X, -SH, -CH mají ve třetí osobě jednotného čísla koncovku
-es:
watch - watches
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
relax - relaxes
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
Koncovku -ES přibírají o slovesa končící na O:
go - goes
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
do - does
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
2) U slov končících na
-y, před kterým je souhláska, dochází ve třetí osobě ke změkčení Y na I a následuje koncovka -ES:
study - studies
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
Toto neplatí tam, kde je před y samohláska, např. play - plays.
Výslovnost
Koncovka -S se vyslovuje buď jako /
s/ nebo /
z/ nebo /
ɪz/.
U slov, kde před koncovkou je neznělá souhláska (
p t k f θ), se vyslovuje jako /
s/:
speak - speaks / spi:ks/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
work - works / wɜ:ks/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
U slov končících na samohlásku nebo znělou souhlásku (
b d g v n m j l r) se koncovka vyslovuje jako /
z/:
live - lives / lɪvz/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
play - plays / pleɪz/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
Končí-li slovo na sykavku (
s ʃ z ʒ tʃ dʒ), koncovku vyslovujeme jako /
ɪz/:
watch - watches / wɒtʃɪz/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
use - uses / ju:zɪz/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
Pozor na výslovnost slovesa DO a SAY ve třetí osobě:
do - does / dʌz/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
say - says / sez/
![](/images/ico_s/lightbulb.png)
POZOR: Koncové /
z/ ve výslovnosti třetí osoby jednotného čísla se většinou nevyslovuje tak silně a výrazně jako na těchto nahrávkách. Bylo by však špatné, kdybyste místo -Z vyslovovali na konci -S. Proto je dobré výslovnost koncovek zpočátku trochu přehánět, neuškodí to, ale naopak se díky tomu naučíte skutečně rozlišovat mezi koncovým -S a -Z. Pokud slovo za slovesem s koncovkou -S začíná na samohlásku, je rozdíl mezi S a Z jasně znatelný.