Vydáno dne 20.03.2008
Článek věnovaný tzv. reálným podmínkovým větám, které možná znáte také pod pojmem ‚první kondicionál‘ či ‚otevřené kondicionály‘.
Než začnete číst tento článek, měli byste mít jasno v základních principech týkajících se podmínkových vět. Základy anglických kondicionálů naleznete v článku Podmínkové věty: přehled.
Tzv. ‘open conditionals’ jsou známé také jako ‘uskutečnitelné’ či ‘reálné’ podmínky. Říká se jim ‘otevřené’ proto, že mluvčí připouští možnost, že se daná podmínka uskuteční. V češtině jsou to většinou ty věty, které začínají spojkou ‘jestli’.
Nejčastěji se otevřené kondicionály používají pro budoucnost, tedy říkáme, že k něčemu dojde, jestli bude splněna nějaká podmínka. Prohlédněte si tyto příklady:
We'll stay in if it rains tomorrow. *1
Význam této věty je budoucí a říká, že možná zůstaneme doma, ale záleží na tom, jestli bude pršet. Mluvčí tedy připouští možnost, že zítra bude pršet a tak je možné, že zůstanou doma. Proto je to otevřená podmínka, protože ta možnost je otevřená.
What will you do if the job interview doesn't work out? *2 Opět je zde otevřená možnost, že ten pohovor nevyjde, a já se ptám, co v tom případě bude dotyčný dělat.
V těchto souvětích je velmi důležité, že ve vedlejší podmínkové větě nepoužíváme budoucí čas, ale čas přítomný.
We'll stay in if it will rain tomorrow.
What will you do if the job interview won't work out?
Budoucí čas lze použít pouze v několika specifických případech. Otevřené kondicionály ale nejsou pouze záležitostí budoucnosti. Vlastně mohou být v kterémkoliv čase.
V přítomném čase nás žádná obtížná gramatika nečeká. V obou větách (vedlejší i hlavní) bude přítomný čas:
If he's at home, I'm sure he's watching television. *3
Opět otevřený kondicionál, člověk říká, že dotyčný je možná doma, a pokud ano, potom se určitě dívá na televizi.
You're crazy if you like that girl. *4
Opět otevřená podmínka, říkám, že jestli se mu ta dívka líbí (a možná se mu líbí), potom je blázen. Je tedy možné, že je blázen.
Stejně tak tyto podmínky mohou existovat v minulém čase. Po gramatické stránce to opět není nic obtížného. Oba časy budou jednoduše minulé:
If it rained, they probably stayed at home. *5
Opět se jedná o to, že mluvčí připouští možnost, že se to stalo. Neví, jestli pršelo, ale říká, že jestli pršelo, potom pravděpodobně zůstali doma. Tedy je to otevřená podmínka, protože je zde možnost, že nikam nešli, ale zůstali doma.
Všechny výše uvedené možnosti lze mezi sebou kombinovat. Podmínka může být např. v minulosti a výsledek v budoucnosti:
If she missed her bus this morning, she will be late. *6
Je možné, že jí ujel autobus, v tom případě přijde pozdě. A jestli jí neujel, potom asi přijde včas. Je to otevřená věc.
Podmínka může být v přítomnosti, a výsledek v budoucnosti:
If she's lying, I won't talk to her again. *7
Podmínka je v přítomnosti, možná lže, možná nelže, ale jestli ano (ta možnost tu je), už s ní nepromluvím (to je výsledek v budoucnosti).
Podmínka může být také např. v přítomnosti a výsledek v minulosti (i když se to zdá nelogické):
If he's not on holiday, he lied to us! *8
Je možné že není na dovolené, a jestli ne, potom nám lhal. Je tedy možné, že nám lhal. Ta možnost tu je, je otevřená.
I kombinace jiných časů je možná. Jediné, co musíte mít na paměti je, že pro budoucnost se ve vedlejší větě používá přítomný čas.
Ne každá podmínková věta samozřejmě musí obsahovat spojku if. Pojďme se tedy podívat na další možné spojky, které se v podmínkových větách objevují.
Spojka unless je záporná spojka, která znamená ‘if not’, neboli ‘jestli ne/pokud ne’. Vedlejší věta, která za ní následuje, je již kladná:
I won't help you unless you help me. *9 = …if you don't help me
We'll go out unless she's too busy. *10 = …if she isn't too busy
Tato spojení můžeme přeložit jako ‘za předpokladu, že’. Slůvko that lze v těchto případech zcela vypustit.
I'll take the job provided/providing (that) they offer me a good salary. *11
Toto spojení přeložíme jako ‘pod podmínkou, že’ a opět je možné spojku that vynechat.
I'll tell you a secret on condition (that) you don't tell anyone. *12
Tato spojka se používá jak ve významu časovém (dokud), tak podmínkovém (pokud). Nás zde tedy zajímá spíše použití v podmínkových větách.
I like spending weekends with my parents as long as they don't start trying to talk me into getting married and settling down. *13
Věty v takových souvětí neoddělujeme čárkou, pokud následuje za sebou věta hlavní a věta vedlejší. Pokud ale je v souvětí nejdříve věta vedlejší (If…), a až potom věta hlavní, čárku zpravidla píšeme:
We'll stay in if it rains tomorrow. – bez čárky, první je věta hlavní, potom vedlejší
If it rains tomorrow, we'll stay in. – čárku píšeme, věta vedlejší je před větou hlavní.
Jak jsme ale řekli v úvodu tohoto článku, nejčastěji se tyto kondicionály používají pro budoucnost. Pamatujte si tedy především to, že:
Ve vedlejších podmínkových větách nepoužíváme budoucí čas.
Pozor! Někteří si toto pravidlo zjednoduší a naučí se poučku: Po IF není nikdy WILL. To vám možná pomůže, ale pouze do té doby, než se setkáte s if např. v předmětných nebo vztažných větách. A dokonce i v některých podmínkových větách se will používá. Na takovou ‘poučku’ tedy raději zapomeňte. Prostudujte si na toto téma následující článek ‘Polovičatá’ pravidla: WILL po IF a WHEN.