WANT vs. WON'T

WANT vs. WON'T

Tato dvě slovíčka mají podobný pravopis i výslovnost. Významově jsou však naprosto odlišná. Dnes si krátce připomeneme, kde dělají studenti často chyby a jak se jich vyvarovat.

want

Sloveso want/'wɒnt//won­t//'wɑ:nt//wán­t/ je jedno za základních anglických sloves s významem chtít:

I want an apple. = Chci jablko.
She wants to go. = Ona chce odejít.
They wanted to call me. = Chtěli mi zavolat.

Pozn.: Jde o pravidelné sloveso, proto wanted /'wɒntɪd//'wontyd/.

won't

Zde je to již složitější. Koncové n't napovídá, že půjde o stažený tvar (stejně jako například isn't, aren't, don't, didn't). Za n't se vždy skrývá not.

Slůvko won't/'wəʊnt/­/wount//'woʊnt//­wount/ je záporný tvar modálního slovesa will/'wɪl//wil­//'wɪl//wil/, což je pomocné sloveso pro budoucí čas.

I will go with you. = Půjdu s tebou.

I will not go with you. = Nepůjdu s tebou.
I won't go with you. = Nepůjdu s tebou.

Pozor na pravopis a výslovnost

Kvůli podobnosti těchto slovíček občas studenti špatně píší wont nebo wan't. Správně je ovšem want (chtít) a won't (zápor slovesa will).

Výslovnost je ovšem také podobná. V rychlé řeči se může zdát téměř shodná. Správnou výslovnost si můžete poslechnout:

want/'wɒnt//won­t//'wɑ:nt//wán­t/
won't/'wəʊnt/­/wount//'woʊnt//­wount/

Časté chyby v použití

Nejčastější chybou je, že si začátečníci myslí, že won't je zápor od want, což je ovšem nesmysl. Sloveso want je totiž běžné sloveso, proto se s ním pracuje následovně:

I want to speak. = Chci mluvit.
I don't want to speak. = Nechci mluvit.

Slůvko won't je zápor slovesa will, proto:

I will speak. = Budu mluvit.
I won't speak. = Nebudu mluvit.

Další problém je infinitivní částice to. Po slovese want musí následovat sloveso v infinitivu s TO. Po pomocném slovese will nebo jeho záporném tvaru won't naopak následuje sloveso v infinitivu bez TO:

I want eat.
I want to eat. = Chci jíst.

I will to eat.
I will eat. = Budu jíst.

I won't to eat.
I won't eat. = Nebudu jíst.

Pokud zde uděláte v mluvené řeči chybu, řeknete často opak toho, co jste mysleli. Pokud chci říct “chci se učit”, což je správně “I want to study”, ale zapomenu na to, řeknu “I want study”, což je sice nesmysl, ale zní to podobně jako “I won't study”, tedy “nebudu se učit”.

Jak jsme si řekli, v rychlé řeči je výslovnost want a won't hodně podobná. Ale právě přítomnost infinitivní částice to jasně ukáže, jestli říkáte “chci” nebo “nebudu”.

I want to help you. = Chci ti pomoci.
I want help you.
I won't help you. = Nepomohu ti.

We want to see the film. = Chceme vidět ten film.
We want see the film.
We won't see the film. = Neuvidíme ten film.

They want to come with us. = Chtějí jít s námi.
They want come with us.
They won't come with us. = Oni s námi nepůjdou.

Nezapomeňte, že want je běžné sloveso, proto je zápor tvořen za pomocí slovesa do/does:

I don't want to help you. = Nechci ti pomáhat.
He doesn't want to help you. =Nechce ti pomáhat.

Závěr

U těchto slovíček je třeba hlídat si pravopis i výslovnost a také použití či nepoužití částice to. Jinak se vám může stát, že vaše věta bude připomínat spíše opak toho, co jste chtěli říct.

Přepis bublinkové nápovědy: