Přítomný čas místo budoucího WILL

Přítomnost místo budoucnosti?

Asi jste již zaregistrovali, že se v angličtině v některých vedlejších větách používá přítomný čas, i když jejich význam je vlastně budoucí. Klasickým příkladem jsou tzv. reálné podmínky nebo časové věty v budoucnosti:

I will call you when I get back. ^*1
If it rains, we will stay home. ^*2
We'll be late unless we leave soon. ^*3  

Vidíte, že v uvedených vedlejších větách není will a pokud byste ho použili, byla by to jednoduše chyba. Dnes si vysvětlíme, proč tomu tak je, a ukážeme si další příklady, kdy se ve významu budoucnosti používá přítomný čas.

Důležitý obecný princip, který musíme pochopit, je, že hlavní význam nese v souvětí věta hlavní. Ve větě hlavní většinou používáme to, co tam logicky patří. Tedy je-li význam přítomný, použijeme přítomný čas, je-li význam budoucí, použijeme jeden ze způsobů vyjádření budoucnosti, je-li význam podmiňovací, použijeme např. would apod. V hlavní větě v zásadě žádné záludnosti hledat nemusíme. Problém bývá s větou vedlejší, jejíž význam i gramatickou strukturu hlavní věta často ovlivňuje.

Máme-li například výše zmíněnou časovou větu (zavolám, až se vrátím), hlavní sdělení je budoucí. V hlavní větě tedy použijeme budoucí čas: I will call you. Vedlejší věta je sice také budoucí (vrátím se přeci také v budoucnosti), ale v té už budoucnost vyjadřovat nebudeme.

Budoucnost vyjádřilo will v hlavní větě, to posunulo jakoby celé souvětí do budoucnosti.

I will call you when I get back.

Podobných příkladů bychom si mohli uvést spoustu a to nejen z řad podmínkových (po spojkách if, unless, as long as, on condition, provided that atd.) a časových vět (spojky např. when, while, as soon as, before, after atd.).

Jedná se i o věty předmětné, podmětné (whoever, whatever), vztažné definující (that, which, who) a některé přípustkové (věty s whatever, whenever, whoever či no matter what, no matter where apod.)

He will follow her wherever she goes. ^*4
I'll do whatever you want me to do. ^*5
We'll see what happens. ^*6
I'll make sure you never see me again. ^*7
Will you let me know if you need anything? ^*8
She'll hate me no matter what I do. ^*9
He'll be here sooner than I am. ^*10
Whoever gets there first will get a prize. ^*11
Students who fail the test will have to take the course again. ^*12  

Budoucnost může být v hlavní větě naznačena i jinak než budoucím will. Může se jednat např. o rozkazovací způsob, který se také vztahuje k budoucnosti:

Call me when you get back. ^*13
Make sure you don't drop it. ^*14
Let me know if you need anything. ^*15
Do exactly as I say. ^*16
Don't open the door no matter what you hear outside. ^*17  

Podobně se používá přítomnost např. ve větách s hope (i když zde by nebyla chyba použít will):

I hope they like my project. ^*18
I hope we win! ^*19  

Máme-li ale přítomné sdělení (hlavní věta je v přítomnost) a vedlejší věta má význam budoucí, will použijeme:

I don't know if she will call. ^*20
He hasn't told us when he will be back. ^*21
You can choose whether you will or will not be a parent. ^*22
I'm certain he will be here in time. ^*23  

Někdy je potřeba budoucnost vyjádřit v hlavní i vedlejší větě. Je to např. tehdy, když budoucnost vyjádřená v hlavní a vedlejší větě není stejná, tedy každá z vět mluví o čase jiném:

The psychic will tell us what will happen in our lives. ^*24  

Pozn.: Takto to funguje u některých předmětných vět. Více v článku Předmětné věty v angličtině.

Kdy pravidlo neplatí

Ukázali jsme si příklady vět, kdy uvedené pravidlo pro ‘přítomnost místo budoucnosti’ platí. V ostatních typech vedlejších vět se tento jev nevyskytuje. Budoucnost tedy budeme normálně vyjadřovat ve větách příčinných (because, as, since), vztažných nedefinujících (who, which), a většině přípustkových (although, even though) apod.

Závěrem

Věříme, že vám článek pomohl pochopit tento zvláštní úkaz v anglické gramatice. Samozřejmě většinou stačí se naučit, že v podmínkových a časových větách není will, ale on je to jev obecnější, netýká se jen těch nejčastěji zmiňovaných vět. Navíc i v oněch podmínkových větách jsou případy, kdy se will používá (o tom jsme psali v článku WILL a WOULD v podmínkových větách.

Nyní vás tedy snad již zdánlivě neodpovídající čas nepřekvapí.

Přepis bublinkové nápovědy: