Kurzíva v anglickém textu

Kurzíva v anglickém textu

Kurzíva, anglicky italics /ɪ'tælɪks//i'tæliks/, se používá určitě i v češtině a to v mnoha podobných situacích, o kterých se zmíníme na konci. V anglickém textu je však běžné ještě jedno použití, které z češtiny neznáme. To je hlavní důvod tohoto článku.

Pokud píšeme text a chceme v něm zdůraznit nějakou informaci, můžeme použít v češtině i angličtině tučné (bold /bəʊld//bould/) nebo podtržené (underlined) písmo. To se určitě hodí třeba v odborných textech. Ale například u beletrie se s tímto nesetkáte. Zvýrazněné slovíčko by příliš “křičelo”. Pokud je v textu s přímou řečí (nebo ve vyprávění) slovo, které máme vnímat důrazně, čeština to nijak neřeší.

Angličtina se zde však chová jinak. Slovo, na které je kladen důraz, najdete v psaném textu psané kurzívou.

Je to v podstatě velice jednoduché a elegantní řešení, jak upoutat na dané slovo či frázi pozornost, ale nepsat text tučně. Jenže většina studentů o tomto jevu neví, proto si kurzívy nevšimnou, nebo si myslí, že jde o chybu tisku.

Je to logické. Z češtiny nic podobného neznáme. Slovo vysloveno důrazně v českém textu neřešíme. Důraz na určitou část sdělení ale máme taky. Můžeme třeba upoutat pozornost na předmět/podmět. Jelikož máme (na rozdíl od angličtiny) pády, lze slovíčka přehazovat ve větě. Jako příklad si můžeme uvést kladení důležitých informací na konec věty (Petr otevřel tu krabici VS. Tu krabici otevřel Petr). To je ostatně důvod, proč spousta českých studentů v anglickém slovosledu chybuje. Více si můžete přečíst zde.

Angličtina má pochopitelně i jiné nástroje na zdůraznění děje. Nejznámější je určitě použití pomocných sloves do/does/did (více zde). Dokonce můžete narazit na jejich kombinaci, tedy pomocné sloveso psané kurzívou.

Dalším příkladem může být otázka bez otázkového slovosledu, která vyjadřuje překvapení a proto jsou některé její části vysloveny důrazněji. Třeba otázka You work here? vyjadřuje naše překvapení (ale i podivení či rozhořčení…) nad tím, že zde někdo pracuje. S největší pravděpodobností pak řekneme s důrazem sloveso “work”. V textu by se pak mohlo objevit psáno kurzívou. Ale nemusí, protože volba otázky “You work here?” oproti klasické “Do you work here?” jasně vyjadřuje, o co mluvčímu/pisa­teli šlo.

zdůraznění v textu

Existuje ale spousta situací, kdy v psané angličtině nechce autor použít žádný ze zmíněných prostředků. Jen prostě chce, aby čitatel v jeho knize určité slovo vnímal s důrazem, pro lepší dokreslení děje nebo ke zvýšení dramatičnosti.

Jako první příklad si můžeme uvést třeba obyčejné poděkování.

Thank you. — No, thank you.  ^*1

Zde jeden člověk poděkuje (děkuji vám), ale ten druhý ho opraví a říká, že vlastně jemu není třeba děkovat, že je to vše zásluha právě toho prvního člověka, proto v češtině řekne já děkuji vám.

V češtině jsme pro zdůraznění přidali podmět “já”. Každý Čech, pokud si bude číst knihu v češtině a narazí na tuto větu, ví, že vyjadřuje důraz. Důraz na to, že “já děkuji vám”. Proto ví, jak si tuto větu v duchu nebo nahlas přečíst, protože rozdíl mezi větami Děkuji vám a Já děkuji vám je zcela jasný.

V angličtině se však tato situace vyjádří trochu jinak. Pokud chci dát důraz na to, že vlastně já děkuji vám, stačí vyslovit s důrazem slovo YOU. Jenže v psané angličtině bychom pak měli Thank you oproti Thank you. Proto se důrazné slovo napíše kurzívou, a hned je jasné, jak se má vyslovit, proto Thank you.

Další příklad se věnujeme “dvojitému zdůraznění”:

I do understand.  ^*2

O tomto jsme se již zmiňovali výše. Zdůraznit děj můžeme v angličtině za použití pomocných sloves do/does/did (více zde). Toto použití již samo o sobě naznačuje, že ono pomocné sloveso bude vysloveno s důrazem. Můžete se tedy sice setkat v psané angličtině v tomto případě s kurzívou, ale ne moc často.

Toto použití kurzívy je zde totiž zbytečné. Použití pomocného sloveso v oznamovací větě totiž jasně naznačuje důraz i bez kurzívy.

Další příklad:

It's not important to tell everyone in our class. What is important is that you tell the teacher.  ^*3

Zde je opět použita struktura věty, která sama o sobě naznačuje důraz. I kdyby zde nebyla použita kurzíva, is by se četlo s důrazem.

Další příklad v kontextu:

She was just going home with her shopping. If something strange or unexpected should happen, then, naturally, she would be shocked and might even break down and cry. But of course she wasn't expecting to find anything unusual.  ^*4

Zde je již delší text a pro lepší pochopení by bylo asi potřeba přidat ještě více kontextu. Je to volně upravený text z jedné povídky Roalda Dahla, který také slovíčko expecting píše kurzívou. Z kontextu by se jistě dalo vydedukovat, že toto slovo je zde výrazné, ale použitá kurzíva zajistí, že každý čtenář ví, že na toto slovo chtěl v příběhu Roald Dahl dát důraz.

Ostatně právě Roald Dahl používá ve svých velice čtivých povídkách kurzívu docela často.

Pokud chcete větší kontext, můžete nahlédnout do žárovky, ale pak již nebudete mít takový zážitek z povídky Lamb to the Slaughter  ^*5

Další příklad, tentokrát spojka AND:

She can program a computer and she can speak five languages.  ^*6

Pokud chceme třeba říct, že nějaká holka umí programovat počítač a navíc k tomu ještě umí pět jazyků, v češtině bychom asi použili nějaká další slovíčka (a navíc, a k tomu). V angličtině stačí, pokud vyslovíte spojku and s důrazem. Schválně si to zkuste. V angličtině (na rozdíl od češtiny) je to totiž naprosto přirozené. No a jak jinak to dostat do psaného textu, než pomocí kurzívy.

Další příklady v jedné větě:

I sometimes visit her. ^*7
I sometimes visit her. ^*8
I sometimes visit her. ^*9
I sometimes visit her.  ^*10

Asi teď nikoho nepřekvapí, že kurzívu můžete potkat téměř v každém slově. Zde je třeba jedna věta o čtyřech slovech a důraz může být postupně na každém. Záleží totiž, co vlastně chceme říct, co chceme zdůraznit.

A takto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Určitě to však již není potřeba. Pokud jste takto použitou kurzívu neznali, určitě si jí všímejte při čtení knih a snažte se řídit těmito pravidly. Kurzíva má svůj důvod. Pokud byste psali nějaký text vy, určitě to můžete také zkusit, jen je třeba si pamatovat, že všeho moc škodí. Ani toto se nesmí přehánět.

Nicméně toto použití je tak běžné a praktické, že se s ním mohou setkat dokonce i studenti v textech, které jsou v jejich učebnicích angličtiny. Doufejme, že nyní již budou vědět, jak text číst.

Pozn.: Někdy se může stát, že je celý text nebo odstavec psán kurzívou. Je to třeba citace dopisu, vložený příběh, který je úmyslně psán jinak. Zde pak funguje vše obráceně a zvýrazněné slovo pak bude napsáno naopak normálně.

cizí slova

V angličtině existuje ještě jedno méně známé použití kurzívy. Může jít totiž o cizí slovo.

Angličtina má jistě mnoho cizích slov, která běžně používá. Ty jsou pochopitelně psána normálně, ale pokud chce někdo v textu použít méně známé cizí slovo, zpravidla ho napíše kurzívou.

Pokud na takové slovíčko narazíte, asi bude zbytečné hledat ho v anglickém slovníku.

Někdy je takové slovo i přeloženo, jako například v textu z Wikipedie:

Gustav I of Sweden liked to breakfast on crisp bread (knäckebröd) open sandwiches with toppings such as messmör (butter made from goat's milk), ham (skinka), and vegetables (grönsaker).

Často však překlad cizího slova v závorce nenajdete. Autor textu pak předpokládá, že byste ho mohli znát, nebo že si překlad vyhledáte, nebo že je to prostě nedůležitý výraz.

další použití

Výše zmíněná užití kurzívy v textu jsou pro studenty určitě nejméně známá a přitom velice důležitá.

Kurzíva se určitě používá i v jiných případech. Jde především o názvy knih, filmů, časopisů, novin, uměleckých děl apod..

Toto použití však známe z češtiny, proto se mu není třeba podrobně věnovat.

Pozn.: Kurzívou se píšou názvy celých děl, sbírek, románů apod. Názvy částí, tedy např. jednotlivých povídek, básní, písní apod. se píšou s uvozovkami.

Přepis bublinkové nápovědy: