to seqwence: ale ona je to holcicka/cubicka.

to Dipsik: Dekuji i za ni. V Plzni je snad na vsech ZS povinna anglictina bez moznozsti volby nemciny, dokonce i na zakladni skole zamerene na jazyky. Nemcinu si na nekterych skolach lze pribrat na druhem stupni. Nevim, ze by nekde nabizeli francouzstinu coz je skoda, protoze ja bych uprednostnovala u naseho syna aby si zvolil anglictinu/fran­couzstinu, ale snad se to zmeni nez zacne chodit do skoly.

Tak atta girl

Já kdybych mohl, tak bych bral en/španělštinu  

Také myslím, že si mohou vybrat mezi AJ a NJ, někde na speciálkách i RJ či FJ

Jj, u nás na spš se vybírá mezí de/fr/rj … ale štve mě ta špánina…

j to mě taky…neučí se skoro nikde…jinak ruština je dobra ale na škole,kde chci jít ji právě zrušili …a mam znameho ktery se na zakladce učil NJ pak na učnáku taky jen NJ a ted dela nadstavbu na maturitu a má taky jenom NJ takže asi poinná není…na učnácích je totiž vždycky myslím jenom jeden jazyk

Vyjádřím se spíše k počáteční konverzaci a to myšlení v aj. Ono to příjde v situacích, kdy si vybavujete, kdo co řekl, historky a tak. Zažili jste je v angličtině, tak si je i vybavíte v angličtině. Pak je ještě převyprávíte někomu, tím si to utvrdíte. Nebo já si je převypravuji sama pro sebe. Takže doporučuji číst, dívat se na TV, psát apod., a pak na to zavzpomínat. Chybí mi taková kupa slovní zásoby, ale prostě když trávím čas s angličany, mozek mi automaticky vyčlení zásobu, jež umím a použije ji, v češtině nepřemýšlí. Jenže tohoto dosáhnout v ČR je těžké.
No ale zkuste si to – podívejte se na aj film třeba pro ulehčení s anglickými titulkami, a pak si vybavte určité pasáže. Ovšem dívejte se pouze pasivně – nepřekládejte, nedívejte se na gramatiku, chytáky.. prostě si ten film užijte. Vzpomenete si poté, že volali „help“ nebo „pomoc“?
Stravte celý den se svým kamarádem koukáním na anglické filmy, pak si o tom anglicky s kamarádem povykládejte, a pak si je ještě proberte v duchu před spaním.. Až o tom budete přemýšlet v budoucnu, snad vám to v aj naskočí taky .
No takže takto pozoruji, že to funguje. První vzpomínky v aj. Poté, když dáváte sami sobě příkazy. No a nakonec při mluvě, když vzpomínáte na „česky“ prožitý příběh a on se vám automaticky vybaví v angličtině..

Ještě k tomu, že mi mozek automaticky vyčlení slovní zásobu, jež umím.. To jen v myšlení. Nebo možná nevědomky „podvádí“, že myslí v aj, ale některá slova ani nepojmenuje a přesto vím, co tím myslí..  e

Editas01:

psacoval jsem v anglii čtyři měsíce a musím říct, že i když jsem něco zažil v angličtině, stejně si to převyprávím v češtině, rpotože jsem si je všechny překládal, jinak bych se nedomluvil … 

A ještě bych se rád zeptal pana Romana Svozílka, kde mluvil o LOndýně, cituji:

"Ačkoli, já bych se spíš stěhoval do Londýna "

Mohu vědět, proč všechny vlastně tak láká? Já jsem tam byl, a že by to bylo tak úžasné město, to mi nepřišlo. Všichni pějí chválu na Londýn, ale tedy že by to byl zázrak, to mi nepřišlo. Hlavně třeba severovýchod Londýna

Já mám prostě rád velká města. Jsem ‚městský kluk‘, proto bydlím v Praze
Londýn mě však před lety naprosto uchvátil. Měl jsem tedy štěstí bydlet vždy v centru, nebo relativně blízko…
Přijde mi to prostě úplně jiné město…počínaje lidma přes obchody až po parky …
Ale chápu, že někdo má rád holky – jiný vdolky, a pro někoho to prostě není…

sorry double post

Mě by se spíš líbilo žít v Bostonu nebo LA (sluníčko  )

Já bych si to zamířila hned na několik míst. Nejvíce mě asi láká Skandinávie, jenže tam je moc zima. Pak možná Skotsko (Irsko) (jsou tam prý báječní lidé), Kanada a také bych „snesla“ i Austrálii. Ne snad že bych byla úplný poustevník , to ne – mám ráda civilizaci, ale jen tak na dosah ruky. Žít uprostřed ruchu bych určitě nechtěla. Paradoxně se mi stávalo, že uprostřed civilizace jsem se kolikrát cítila víc osamocená než v ústraní, kde si spíše člověk vytvoří bližší vztahy s lidmi v okolí (což má své pro i proti).
Tohle by si možná zasloužilo vlastní téma – kdo by chtěl kde bydlet (popř. co navštívit) a proč. 

To Pavel. No, ono u mě to přišlo až tak po osmi měsících. A to jsem je strávila nad učením a neviděla jsem za celou dobu Čecha. Prostě to trvá. Čtyři měsíce, to je krátká doba. Ale taky záleží v jakém prostředí se pohybujete. Když se opakuje denně a denně – jako práce s dětmi, to jim pak rozumíte bez překládání, prostě už přesně víte, co chtějí…

Já jsem bydlel s osmi slováky, třemi poláky (jeden asi trpěl tuberkulozou ), byl to dvoupatrový dům, pět pokojů, jedna koupelna nefunkčí (i přes urgence do agentury), v druhé během používání prosakovala voda přes podlahu/strop do jídelny na stůl třeba do talíře
Krysy a špína, každých 20 minut kolem projel vlak, bydleli jsme asi 20m od tratě. Ale naštěstí i kousek od metra. Jízdenky strašně drahé, ty oyster card na 3 pásma na týden snad 28,40 liber, což je hrozné.
Chtěl jsme práci třeba na pět šest hodin a každý den školu, jak to tam nabízejí většinou školy, ale nemohl jsem to sladit, rptoože jsem měl přes jiné pracovní (agentury) temporary work, takže nevím, kde budu zítra a nikdo mi nechtěl s časem vyjít vstříc, to mě odtud častěji vyhodili. No a tak jsme je párkrát změnil, něco odpracoval, ale anglina se moc nelepšila. SLováci tam nebyli kvůli AJ a anglánům jsem zase až tak moc nerozuměl, učil jsem se spíš mechanicky, abych se domluvil, maturu totiž z AJ nemám, mám NJ (a tu jsem zapomněl, nepřijdu s ní do kontaktu, na netu vše v AJ a začínám jí preferovat). Nebaví mě tam dělat samé nechutné práce, ale dá se to vydržet, jde to ruku v ruce se znalostí jazyka !!
Jinak potkávání čechů je docela časté, hlavně v Primarku na Oxford street.
Jinak z měst se mi strašně moc líbil Brighton, je klidnější, turisté jsou tam také a co víc, má moře (byl jsem tam 1. listopadu a lidé plavali, ale to bylo mimořádně hezky). A všude jsou tam mušle, i jsem si je přivezl. Ale radši jsem je vyvařil
Jinak všude je tam docela dost násilí, samé vraždy a skoro vždy nožem …