Jakou metodu studia zvolit?

Dobrý den,

rád bych se konečně naučil anglicky. Má úroveň je přibližně mírně pokročilý. Rád bych se zlepšil v poslechu, ve čtení, v mluvení, psaní – ve všem. Rád bych zvolil co nejrychlejší metodu (většina linguistů se shoduje, že při volbě správného způsobu studia se dá jazyk naučit do půl roku při studiu 2h/den). Napadlo mě několik metod, jak se jazyk naučit:

1) klasicky se učit z učebnice
+ Učebnice by měla být uspořádána tak, že studenta naučí všechno a ten jen postupuje po stránkách s krásným pocitem, že když učebnici dokončí, bude mít vyšší level angličtiny.
-Tento způsob studia ale odsuzuje většina polyglotů. Ti říkají, že by měl student „žít v jazyce“: číst, mluvit, poslouchat – určitě se neučit seznamy slovíček (na tom je právě učebnice postavena).

2) čtení dvojjazyčných knih – Dříve jsem knížky pečlivě četl, ale po přečtení několika z nich jsem nabyl pocitu, že si z nich pamatuji jen velmi málo slovíček. Pak jsem radši začal poslouchat, ale opět jsem nepocítil žádné zlepšení. Napadlo mě, že bych se ke knihám vrátil a četl český překlad, který bych se snažil překládat do angličtiny, a když bych si nebyl jist, podíval bych se na anglický překlad.

Co si o tom myslíte? Jakou metodou je nejlepší se naučit jazyk? Je přece velmi důležité vybrat tu správnou.

mrkněte na naše články JAK NA TO v sekci Tipy a Triky. Myslím, že způsobů studia je daleko více, než popisujete. Četbu dvojjazyčných knih např. nedoporučuji vůbec. To se ale dočtete tam.

Přečetl jsem si článek o zrcadlových knihách, ale jsou i převyprávěné verze. Naopak si myslím, že na metodu „Číst a učit se“ jsou dvojjazyčné knihy dobré už jen kvůli tomu, že čtenář nemusí pořád listovat ve slovníku. Pokud se chce čtenář z knihy učit musí zvolit o něco těžší úroveň, aby se měl co učit. A pokud nějaké větě nerozumí (gramaticky), je velmi obtížné a zdlouhavé si dohledat její překlad, když ho na druhé stránce nemá.
Samozřejmě pokud čte čtenář jen překlad, nemůže čekat, že se něco naučí.

Co si myslíte o překládání českých vět ze zrcadlové knihy do angličtiny? Nejdříve si přečtu česky psanou větu, tu se pokusím přeložit, a svůj překlad porovnám s překladem na paralelní stránce knihy.

Překlad je jen zlomečkem toho, co by se člověk měl v angličtině naučit… dokonce se bez něj dá žít úplně. Nepomůže moc k získání řečových dovedností (poslech, mluvení, čtení, psaní), a o ty by Vám mělo jít především. Může se stát, že budete bezvadně takto číst zrcadlové knihy, ale podle CEFR (spol. evr. rámec pro jazyky) budete pořád na úrovni A1 nebo níž.

Navíc překlady v knížkách nebývají doslovné a ono to ani nejde. Myšlenky se dají vyjádřit často různými způsoby a když si pak něco přeložíte po svém, nemusí to odpovídat překladu, který je uvedený v knize, a přesto to může být správně.
Jako základ učení to dobré není, ale jako doplňek klidně.
Já si stejně myslím, že každý by si měl najít svou cestu, neexistuje jedna nejlepší metoda.

U těch dvojjazyčných jsou nejhorší ustálená spojení používáná v daném jazyce a idiomy.Myšlenku člověk zachytí,ale rozdíly tam pořád jsou.Já osobně jsem dvojjazyčnou četbu zavrhl.Jediná nejlepší metoda není.Jsem rád že mě se nejvíce osvědčilo anglické prostředí,obklopit a adaptovat se 

Právě, nejlepší je dělat všechno možné… ne upínat se na jednu metodu. Pokud chcete překládat, překládejte, ale nemůže to být ‚vaše metoda‘. Ono všechno je k něčemu dobré. Lepší překládat si dvojjazyčné knížky tam a zpět, než nedělat nic. Pokud se ale chcete kvalitně naučit anglicky, nebude to stačit.

Souhlasím s vámi v tom, že by se měla angličtina učit co nejvíce způsoby najednou tak, aby se současně zlepšovalo poslech, mluvení, čtení, psaní.
Pořád ale nechápu, proč zavrhujete dvojjazyčné knížky. Čím jiným by se podle vás dala zvýšit slovní zásoba? Mně se zadjí být na to zrcadlové knihy ideální. :

Jak na slovní zásobu – taky máme článek. Překladem se možná naučíte slovo přeložit, ale tam to končí. Znát slovo zahrnuje jiné věci, než umět ho přeložit.

Navíc v překladatelství nemusí platit, že slovo v originálu = slovo v překladu. Takže na slovní zásobu to rozhodně není vhodný způsob. Až budete pokročilejší, mohou dvojjazyčné knihy být dobré třeba k tomu překladatelství (pokud byste se mu chtěl věnovat), ale na rozvoj řečových dovedností ne.

Problém je spíš v tom, že do určité míry znalostí nemá smysl číst knihy v originále ať již zrcadlové či nikoli. Proto existují zjednodušené knihy (je zde o nich článek) kdy cílem je nepřekládat, myslím stav kdy víte, že se jedná o „kladivo“ ale české slovo Vám nenaskakuje.

Jak již bylo psáno výše, každý si musí najít svoji metodu (spíš metody), já jen dodám, že i ty je třeba s postupující úrovní měnit. Ohledně slovíček, jedním přečtením se slovíčko nenaučíte, já na začátku vzal 1000klíčových slov a napsal je na kartičky a nosil sebou. K dalším slovíčkům, která dle výkladového slovníku patřila mezi důležitá jsem již z tohoto slovníku psal příkladové věty (tady již musíte být na úrovni kdy ty věty spolehlivě přeložíte).

Takže si myslíte, že je nejlepší se několik slovíček nejdříve naučit pasivně (pomocí kartiček či wordlistu), a pak si je ukotvit četbou? Vyplatí se ta slovíčka i použít v mluvení? – například po přečtení kapitoly knihy stručně shrnu, o čem byla s použitím nových slovíček

K zapamatování je jakékoliv AKTIVNÍ použití slovíčka vhodné (mám cukání napsat nutné)k Vámi uvedeným příkladům doplním ještě jeden: pro každé slovíčko co se chci aktivně naučit vymyslet několik vět kde je použito.

Therabit: naprostý souhlas,tohle je krásná metoda…já si třeba napsal slovíčko,vytáhl výklad ze slovníku,připsal pár vět a přidal pár obrázků…ale každému jinak,já jsem třeba typ vizuálně asociativního studenta 

fermatf: podívejte se třeba na tento článek (cesta) a ukáže se vám, že je dobré znát souvislosti k danému slovíčku. Česky je to jen cesta: h4e.cz/2006040401.