K tomu “biflování” výše mám taky poznámku. Mluvím plynule
několika světovými jazyky, takže mám zkušenost s tím, jak se nejlépe
naučit jazyk. A rozhodně doporučuji využívat všech učebních metod
rovnoměrně tak, jak nás k tomu vedou například moderní učebnice
(z tohoto důvodu upřednostňuji i jako samouk třeba Headway). Jeden jazyk
jsem se učila jenom tak, že jsem žila v zahraničí, druhý pouze
z učebnic, další oběma způsoby. Pouze ten třetí umím výborně.
Žádná osamocená metoda není dost dobrá, musejí být v souladu. Jinak se
stane, že mluvíte anglicky, jako když bičem mrská, ale nasekáte spousty
chyb. Nebo mluvíte věrohodně, protože jsem naposlouchali a nadrtili spoustu
reálných frází (např. s Calanovou metodou), ale nevytvoříte logicky
složitější souvětí a nevyjádříte sofistikovanější myšlenku, na
kterou už vaše fráze prostě nestačí. Nebo umíte gramatiku, ale
nedokážete se rozmluvit. Moje metoda (vše dohromady, v libovolném
pořadí): POSLECH KNIH, ČETBA KNIH, ČETBA ČLÁNKŮ NA NETU A AKADEMICKÝCH
TEXTŮ, POSLECH SERIÁLŮ, FILMŮ A HUDBY S TITULKY, GRAMATICKÉ BIFLOVÁNÍ,
GRAMATICKÉ “PROZKUŠOVÁNÍ”, BIFLOVÁNÍ SLOVÍČEK A FRÁZÍ, UČENÍ SE
SLOVÍČEK A FRÁZÍ Z KONTEXTU, KONVERZACE PÍSEMNÁ, KONVERZACE ÚSTNÍ,
PROCVIČOVÁNÍ FRÁZÍ, …** Moje gramatické znalosti mi umožňují lepší
porozumění a můj přirozeným způsobem získaný nácvik frází, vět a
intonace mi zase pomáhá rychleji vstřebat gramatiku. Jsou to spojené
nádoby.**