překladatelství

Mám dotaz ohledně toho, jak se naučit překládat z Aj do Čj a naopak. Aj už mám docela zvládnutou (CPE), ikdyž stále plno slov neznám, ale pokud mám něco přeložit, zejména z Čj do Aj, tak jsem docela v koncích. Nic kolem Aj nestuduji a ani se tím nechci živit, ale chtěl bych umět překládat. Co je na to nejúčinnější? Občas se snažím třeba poslouchat zprávy a pokud třeba nějaké české slovní spojení neumím vyjádřit v Aj, tak se ho snažím najít na seznamu ve slovníku (tento ‘novy’ mně přijde docela kvalitní). Co jiného se dá dělat?

A ještě bych se chtěl zeptat, pokud někdo studuje překladatelství nebo tlumočnictví, tak si vybírá obor, na který se bude specializovat? Neumím si moc představit, že by byl někdo schopný přeložit text o nanotechnologiích a zároveň o veřejných obchodních společnostech (příklady). Přece těch odborných termínů je tolik, že to nikdo nemůže zvládnout ne? Viděl jsem např., že Oxford má nějaký 900 stránkový slovník jenom technických výrazů..to je šílené. Na kolik oborů se takoví profesionální překladatelé specializují? Díky za odpovědi.

Pracuji v jednom nakladatelství a vydáváme i překladové knihy. Spolupracujeme s dvěma typy překladatelů: beletrii a knihy, které nejsou náročné na odbornou terminologii, pro nás překládají většinou lidi, kteří vystudovali anglistiku, germanistiku a další. Pokud zadávám odborný překlad, snažím se najít spíše odborníka na danou problematiku, který je zároveň natolik jazykové vybaven, že zvládne i překlad. V takovém případě se pak někdy stane, že je dodaný text náročnější na redakční zpracování. Ještě se snažíme, aby třeba knihu her překládal někdo, kdo má děti a zná současné výrazy, stejně jako knihy o rodičovství, případně mateřství či otcovství by měli překládat lidé, kteří jsou nejen dobří překladatelé, ale mají osobní zkušenost. Vím, o čem mluvím: jednou jsem redigovala velmi zdařilý překlad, který ale zhotovil překladatel-muž. V jedné kapitole bylo líčení porodu, a to bylo docela “zajímavé”. Jinak je běžné, že si překladatel a posléze i redakce odborné nebo specificé termíny ověřují u odborníků. Většina dobrých překladatelů má svoje konzultanty; často (opravdu hodně často) bývají v originálech i faktické chyby a dobrý překladatel či redaktor by je měli opravit.

Dobry den, tvrdite, ze dobry prekladatel ci redaktor by mel opravit fakticke chyby v puvodnim textu – tohle myslim neni prace pro prekladatele. Prekladatel by mel respektovat puvodni text a prizpusobit tyto chyby ve svem prekladu, pripadne pridat vysvetlivky. Kdo vlastne, krome samotneho autora, muze posoudit, zdali ta ci ona chyba byla nebo nebyla umyslna?

To Jiří: Mám na mysli chyby opravdu faktické, kde je zřejmé, že se autor spletl. Kdyby nějaký známý matematik psal v knize, že pí rovná se 3,18, opravila bych mu to; když jsem redigovala beletrii, kde bylo líčení nějakého chirurgického výkonu, který se mi nezdál, obrátila jsem se na konzultanta-chirurga, který mi vysvětlil, jak by to mělo být. A tohle dělají i někteří (dobří) překladatelé.

Mimoto redaktor i překladatel mají většinou (jde-li o žijícího autora) možnost se v případě pochybností prostě zeptat.

Díky za odpověď. Tak se zdá, že je to daleko větší věda než jsem si představoval Každopádně umět překládat je dle mého názoru dost užitečná věc..která bohužel nemá moc společného s tím jak dobře člověk umí anglicky.

Ono nestačí jen umět dobře anglicky (německy…), ale taky velmi dobře česky. Věda to je, ale taky docela zábava. Teď jsem překládala dvě dětské knížky a to mě moc bavilo; čekají mě další dvě a už se na ně těším.

Poznámka do diskuse:profe­sionální překladatelé většinou překládají z cizího do rodného jazyka. Jinak k překladu jako takovému existují knihy plné teorie překladu, u nás jedním z jejich důležitých tvůrců byl například Jiří Levý. K překládání a tlumočení je potřeba kromě dřiny, skromnosti a moudrosti a spousta ustavičného studia i talent. Hodně štěstí! Kateřina