Ahoj lidi. Studuju angličtinu už několik let a momentálně jsem na úrovni C1 a urputně studuji dál. Žiju teď už rokem v Británii a až se vrátím do ČR, tak bych se postupně chtěl stát soukromým učitelem angličtiny. Hodně mi záleží na tom, abych se stal kvalitním učitelem (nemívám problémy vysvětlit věci srozumitelně).

Můžete mi prosím doporučit co pro to udělat? Víte o nějakých dobrých knihách s ukázkama možných příprav lekcí a jejich následnou provázanastí (metodologii). Máte sami nějaké rady: jak učit? Jelikož sám studuju a prošel jsem i několika kurzy, tak vím, že učení jazka není jen o biflování, ale i o aktivním používání, pokud možno co nejzábavnější cestou.

Osobně si nemyslím, že nějaký pedagogický minimum nebo škola je k tomu nutná. Znám spoustu magistrů, kteří nic naučit nedokážou. Chtěl bych se tomu opravdu věnovat a vím, že pro mě v budoucnu, ke zlepšení mých dovedností, bude důležitá i odezva od studentů.

Taky mě zajímá váš názor na kurz a zkoušku TESOL. Byl by to pro mě přínos nebo jen ztráta času?

Další věc je, jak byste učili samostatnýho studenta? Připadne mi mnohem snažší učit alespoň dva studenty na podobné úrovni najednou. Všechny kurzový knížky, zdá se mi, jsou dělaný jen pro skupinový učení.

Vítám jakoukoli radu. Angličtina mě baví a tak bych se tím chtěl živit a proto udělám vše, abych se stal dobrým učitelem.

Díky moc

Určitě bych doporučoval učení bez knih. Na knihy se student může případně podívat doma sám. Záleží hodně na tom o jakého studenta se jedná. Např. hodně studentů má problém s mluvením. Taky se mi zdá, že učení dvou studentů najednou je výhodnější. Řeknete jím téma a oni se snaží mezi sebou konverzovat. Dále bych asi používal systém učení, který vám je nejbližší, tím pádem ho taky vysvětlíte co nejjednodušeji. Kvalitní učitel podle mě, musí na začátku hodiny také navázat přátelské atmosféru a být otevřený otázkám.

No, pro vlastní vzdělávání zkuste začít knihama od Jeremy Harmera. Je to taková klasika. Má u nich i DVD s ukázkami apod.

CO se vlastního učení týče, nemyslím, že by se kurzovky nedaly používat v individuální práci se studentem. Jen pro pairwork většinou zastupujete druhého studenta vy, což má jisté výhody…

Nesouhlasím s moznofarat, proč byste učil bez knih a každý den horlivě sháněl materiály a snažil se navazovat… když někdo kvalifikovaný už udělal tu práci za vás? Na učebnice nedám dopustit.

Někteří ale žijí v dojmu, že dobrý učitel učebnici nepotřebuje. Což je dle mého názoru nesmysl.

Děkuji moc za rady. Koukal jsem na dané knihy od Harmera a narazil jsem také na Learning Teaching od Jima Scrivenera. Myslím, že pořídím knihy od obou autorů.

Nesouhlasím, že bez učebnic je to lepší. Jako student potřebuju motivaci a když zvládnu lekci a závěrečný test, mám pocit, že moje snažení mě někam posunulo. Děláme hodně i z externích materiálů, jsou to i zajímavé věci, ale chybí mi v nich kontinuita, provázanost, opakování…

Můj poslední učitel tohle všechno právě uměl. Někdy následoval kurzovou učebnici, ale někdy jel podle svých materiálů a výborně dokázal provázat obojí dohromady. Myslím, že v tomhle ohledu je přede mnou ještě pořádnej kus práce, a proto možná začnu s kurzovkama a postupně si k tomu, se zkušenostma, budu přidávat svoje věci.

Jima Scrivenera můžu doporučit. Výborná knížka. Jinak souhlasím s Markem a maris. Ono ne že by to bez učebnic nešlo, ale pokud chcete být kvalitní učitel, trávil byste na přípravě – opravdu zbytečně – spoustu času. A pokud máme k dispozici kvalitní učebnice… není co řešit.

Kvalitní učitel, myslím, není jen o tom, zda vysvětluje věci srozumitelně. Pro každého toto spojení znamená něco jiného. Pro mne člověka, který sám na sobě neustále pracuje a je milá a vstřícná a zároveň důsledná a přísná osobnost. Někoho, kdo má rád lidi a sám rád učí. Jinak a konkrétně: je výhodou mít Mgr z anglistiky, nikoliv nezbytností. Dále např. ILC organizuje přípravy na učitelské mezinárodní zkoušky typu CELTA, TKT atd. Jsou drahé, ale platí po celém světě a kvalitou Vás příprava na ně ovlivní po zbytek života. Jinak ILC pořádá speciální kurz 1:1 teaching o délce cca 3 měsíců a ceně 10 tisíc Kč. Sama jsem jej chtěla dělat, ale zatím nebyl čas a peníze. Viz web.

PS:zavrhovat kvalitní učebnice je stručně řečeno megablbost. Na druhou stranu každá se musí upravit k dané hodině. Určující a nejdůležitější jsou potřeby studenta+jeho vyučující. Howgh! Hodně zdaru nám všem! Katka

Zkuste se podívat na tento web: http://mbc.uh.cz/

Autor provozuje i další web, krátký článek je na tomto webu od pana Víta: http://www.helpforenglish.cz/…of-a-rooster

Několik přímých odkazů:. http://www.eeyore.uh.cz/?… http://www.eeyore.uh.cz/?… http://www.eeyore.uh.cz/ http://www.eeyore.uh.cz/narchives.php

Magablbost v očích některých, klenot v očích mých. Jsem rád, že se najdou i takoví, kteří se na věci dokáží podívat z jiného úhlu.

Osobně patřím spíše k té první skupině lidí, abych řekl pravdu. Ve výuce jazyků nemám rád extrémy, ať je to jakákoliv metoda… alternativy jsou fajn, jiný pohled na věc je fajn ale autoři podobných metod to většinou přehánějí, vedou do extrémů. Jeden přístup, jednu a tutéž metodu se snaží aplikovat na vše – takto to děláme my, takto a jinak ne.

No ale je pravda, že autor tohoto konkrétního webu mě ‘ztratil’ již v úvodu u věty, že práce s učebnicí je ztráta času.

Já osobně patřím do kategorie někde mezi tím, co se snažíte prezentovat vy na těchto stránkách a tím, co se snaží autor výše zmiňovaných stránek. Vy se snažíte dát do výuky přehled, jasnost a určitou strukturu, který je především při prvních, ale i druhých krůčcích s angličtinou velice důležitá, stejně tak jak to dělají učebnice. Dostanu se o jednu lekci dál, jsem dál začnu používat jevy, které se vyskytovaly v posledním období. Ale v živé neupravované angličtině je to sprcha všem možných gramatických jevů, slovních spojení, idiomů,reálií, atd.Zde naopak vidím vynikající přínos autora, který knížky nepoužívá, používá vlastní upravené materiály. Sám jsem si to vyzkoušel a nemůžu si to vynachválit. Je jasné, že žádná metoda sama osobně je absolutně nedostatečná, pokud student do toho nedá to, co si studium vyžaduje. V tom se oba přístupy v ničem neliší, vyžadují tvrdou práci.
Další věc je pro jakou úroveň je ten či onen přístup vhodný, jak ovlivňuje motivaci studenta, co od angličtiny očekává, atd.
Já jsem chtěl jen vyjádřit skutečnost, že i přístup bez učebnic může být nesmírně efektivní a inspirující a osobně si nemyslím, že nazývat to megablbostí jsou prostě silná slova.
V každém případě Vy i autor těch stránek odvádíte poctivou práci. A jde to cítit na obou frontách.

Díky za reakci.

Já jsem určitě nemyslel, že bych tomu říkal ‘megablbost’ protože ve skutečnosti nejde o nic špatného ani převratného ani nového. Používání autentických materiálů a autentického jazyka je zcela legitimní a fungující technika či postup. Ale je to právě to vedení do extrému, co mi vadí. Klasická taktika těchto metod – naše metoda je lepší než ostatní, ostatní jsou špatné, ostatní jsou ztráta času apod. Jsou samozřejmě i daleko extrémnější přístupy, takové, které nazývají klasickou výuku ‘rakovinou’ apod. a kde se většina učebnice zaobírá tím, PROČ jsou ostatní metody mimo, spíše než výukou.

Nicméně si myslím, že dobrý učitel má vědět o různých metodách (a studenti pedagogických oborů se také o všech učí) a potom ve výuce používá to, co se hodí pro danou skupinu, pro daného žáka, pro dané téma, pro daný aspekt právě probíraného jazyka apod.

Tyto extrémní metody většinou jakoby na toto neberou ohledy a říkají: studenti si nesmí nikdy nic zapisovat, nikdy nepoužíváme češtinu, vše se učíme nejprve opakování věty po učiteli a potom…, vše doprovázíme nějakým tělesným pohybem, vše učíme z autentických materiálů, vše se učíme interlineárním doslovným překladem atd atd.

Pokud učitel ale o kladech a záporech různých metod ví, může si vybírat. Může jednu věc učit takto, druhou takto. Jednoho může učit tak, druhého jinak. Někdy používá autentický jazyk, jindy předžvýkaný jazyk učebnic.

Určitě existuje hodně lidí, kterým tyto extrémní metody vyhovují, a když vyhovují a člověk se něco naučí, tak fajn. V mnohém jsou ale tyto metody omezené a určitě nebudou vyhovovat obecně potřebám studentů. A není to jen o metodě samotné, ale i o zpracování materiálů… učebnice nebo jakékoliv materiály musí být pro studenty atraktivní a motivující. Obávám se, že v tomto ohledu vedou na plné čáře učebnice typu Face2Face, New English File…

Taky díky za reakci.

Já jsem určitě nemyslel, že bych tomu říkal ‘megablbost’ protože ve skutečnosti nejde o nic špatného ani převratného ani nového.

Termín magablbost jsem nepoužil nepoužil já, to nebyla reakce na Váš příspěvek, ale na jeden komentář tady ve fóru.

Ale je to právě to vedení do extrému, co mi vadí. Klasická taktika těchto metod – naše metoda je lepší než ostatní, ostatní jsou špatné, ostatní jsou ztráta času apod. Jsou samozřejmě i daleko extrémnější přístupy, takové, které nazývají klasickou výuku ‘rakovinou’ apod. a kde se většina učebnice zaobírá tím, PROČ jsou ostatní metody mimo, spíše než výukou.

Přijde mi to spíš reflexe nad obecně zázračnými metodami, než nad tím, co se autor snaží prezentovat – alternativní přístup.
První slova jeho stránky:

Vítejte na stránce projektu Marley Bone Coach, určeného pro učitele angličtiny. Projekt si klade za cíl přijít s alternativním přístupem k výuce studentů na středních školách (nebo minimálně na výběrových středních školách) a také na jiných výukových institutech, kde se na výuku angličtiny soustředí pozornost, jenž si zaslouží. Neklade si za cíl konvertovat na svou stranu všechny učitele, ba ani většinu učitelů, ba dokonce ani silně početnou menšinu. Znám své pappenheimské a tuším, že zájemců o vyzkoušení tohoto přístupu mnoho nebude. Nekladu si nereálné cíle, i nalezení několika málo vstřícných odvážlivců bych považoval byl úspěch.

Tyto extrémní metody většinou jakoby na toto neberou ohledy a říkají: studenti si nesmí nikdy nic zapisovat, nikdy nepoužíváme češtinu, vše se učíme nejprve opakování věty po učiteli a potom…, vše doprovázíme nějakým tělesným pohybem, vše učíme z autentických materiálů, vše se učíme interlineárním doslovným překladem atd atd.

Pokud mohu soudit, to by asi autor dlouho rozdýchával, že si toto o jeho práci někdo myslí. LOL

Conclusion: můj původní příspěvek byl motivovaný prostou skutečností, že to, co někdo považuje za megablbost, mne v mnohém otevřelo oči v přístupu učení (se) angličtiny.

Děkuju všem za příspěvěk a za rady. Mám teď hodně inspirace a zdrojů a tak hurá do toho.