Dovolil bych si dnes jeste druhy dotaz. Kdyz chci odpovedet na otazku „proc se chovas tak divne“ vetou „ale, byl jsem v hospode“. Neni mi jasne jestli by v te odpovedi mel byt minuly nebo predpritomny cas. Uz jsem z hospody zpatky, bylo to v minulosti ale na druhou stranu tim vysvetluji ten soucasny dopad.

Takze:
Well, I was in pub. nebo:
Well, I've been to pub.

No myslím, že záleží na tom kdy si tázán a kdy jsi byl v hospodě. Pokud se například vracíš z hospody a potkáš někoho na cestě domů, odpověděl bych asi ‚I have just been out‘. Kdybych ale druhý den přišel do práce a pořád by byla trochu znát ta únava, protože jsem se málo vyspal, řekl bych asi ‚I went out last night‘.

Třeba se ale mýlím.

Proc se vyhybas tomu vyrazu „pub“. Nepouziva se to? Jinak co rikas zni vcelku logicky, takze pokud to je ten samy den tak predpritomny a jiny den uz minuly jO?

Nevyhýbám a určitě se to používá. Jen jsem to chtěl napsat všeobecně. Pokud jdeš prostě někam na pivko, na disco nebo zkrátka někam za zábavou můžeš říci GO OUT a nemusíš to nijak specifikovat. Jinak s tou hospodou se dost používá slovíčko LOCAL.

To mi připomnělo, že použiju předpřítomný průběhový, např. pokud jsem špinavý, protože jsem umýval auto a někdo se mě zeptá co jsem dělal, je to tak?
Nebo např.:
Why are you so tired?
I've been jogging.

Nebo to pravidlo bylo jinak?

Pokud říkám, že jsem divnej protože jsem právě byl v hospodě, potom předpřítomný čas. Protože říkám, že jsem vlastně TEĎ byl v hospodě, proto jsem TEĎ divnej. kdybych byl v hospodě někdy včera, před týdnem, prostě v minulosti, asi bych už z toho nebyl divnej, ne?

ONYD: ano, to pravidlo bylo takto. Když to je nějaký děj, který vedl k tomu, rpoč jě něco teď tak. To, že člověk byl v hospodě, ale není nějaký děj, který by probíhal. Takže jen předpřítomný prostý. Kdybych řekl např. že jsem divnej, protože jsem teď popíjel s přáteli, řekl bych I HAVE BEEN DRINKING.

No, jsou i takovy jedinci, kteri toho v hospode vypiji tolik, ze ty nasledku pak trvaji i do dalsiho dne. Takze jaky cas pouzit ten druhy den rano kdyz zduvodnujes svoji „unavu“.

Když určujete čas KDY to bylo, je tam jasně minulý. Pokud jen udáváte důvod bez udání času (čas není důležitý), bude předpřítomný. Pokud by to ale byl už druhý den, byl by to pravděpodobně tak jako tak minulý čas.

Mohu se jeste zeptat jak je to s temi predlozkami „to“ a „in“ u predpritomneho casu. Kdy reknu „I've been to Canada“ a kdy „I've been in Canada“.

Myslím, že je to takto:

I've been IN Canada for five years – V Kanadě jsem již pět let. (Stále tam ještě jsem.)

I've been TO Canada five times – V Kanadě jsem byl už pětkrát. (Už tam nejsem.)

V první větě – Jsem kde? V Kanadě. (IN)
V druhé větě – Zavítal jsem kam? Do Kanady (TO)

Samozřejmě počkám(e) na souhlas Marka.

To zni verohodne. Ja si vzpominam ze jsem o tomto tu uz nekde cetl, ale ta moje pamet… Diky

Marek: jj ale i kdybych chtěl použít předpř. průběh. se slovesem to be, řekl bych I've been to a pub ne? A to je vlastně předpř. prostý.
Přece I've been being je blbost ne?

nebo…možná to není blbost ale v tomto případě podle mě ano

To Onyd:

Předpřítomný čas průběhový se se slovesem „be“ (zpravidla) nepoužívá – a to protože je sloveso „be“ stavové, nevyjadřuje žádnou činnosti nebo děj. A probíhat mohou jenom činnosti nebo děje.