Velmi oceňuji snahu fóra Help for English k lepšímu ovládnutí angličtiny. Pokud se někteří lidé domnívají, že esperanto je snad konkurentem národních jazyků, pak tomu tak není. Naopak, je prokázána propedeutická hodnota esperanta pro učení se dalším jazykům. Ve Velké Británii nyní běží několikaletý projekt „springboard to languages“ ve čtyřech základních školách, kde se děti učí nejprve esperanto a pak se budou učit další cizí jazyk.Na tento projekt se můžete podívat na adrese: www.springboard2languages.org
Dále je zajímavý pohled na esperanto, který vyjádřil ve svém dopise mladý Američan z Washingtonu David Daughberty.

Zapomněl jsem ještě napsat, kde Davidův dopis můžete nalézt. Naleznete jej na adrese Českého esperantského svazu : www.esperanto.cz v oddíle „Aktuálně“.Je tam i jeho fotografie.
Přeji všem, kteří se angličtinu učí hodně zdaru v jejím zvládání.

Zdeněk Rusín

Když jsem byl v devadesátých létech na kurzech angličtiny, které probíhaly na jižní Moravě a vyučovali zde kanadští učitelé, přeložil jsem do angličtiny dvě písně: Generála Laudona a Hledám galánečku. Oba překlady mně naši vyučující překontrolovali. A pro zajímavost: Generála Laudona jsem začal psát na pivní tácek po návštěvě v zámku v Miloticích, kde jeden z našich učitelů tam spatřil obraz generála Laudona a o tuto osobnost se velice zajímal. Tak jsme tu oslavnou píseň na Laudona na ten pivní tácek přeložili.
Srdečně zdraví Zdeněk Rusín
Zdeněk Rusín

Přátelství angličtiny s esperantem dokazuje také: English-Esperanto Computer Dictionary – Angla-Esperanta prikomputila terminaro. Informace o něm najdete na adrese: www.komputeko.net
Zdeněk Rusín

Že esperanto má svůj význam, myslím dokládá i skutečnost, že uznávaný lingvista David Crystal (viz recenze na jeho The Cambridge Encyclopedia of
the English Language na HelpForEnglish s verdiktem 100 %) ve své knize How Language Works tomuto jazyku věnuje celou půlstránku (page 425).
Mimochodem, je to velmi zajímavá knížka – moc příjemné čtení .

Že esperanto má svůj význam popírat nebudu, ale představit si ho jako celosvětový jazyk – to spíše angličtinu. EN má své kouzlo, i třeba proti češtině.
např. co vám zní lépe/hezčeji?
Místnosti zajištěny
nebo
All rooms secured?
Mě rozhodně to druhé 

Ono s těmi umělými jazyky (artifical/au­xiliary language) je to v každém případě takříkajíc „běh na dlouhou trať“ – vždyť jak jsem z výše uvedeného zdroje pochopil, esperanto vzniklo před 120 (!) lety (1887).
V nejbližších desetiletích to tedy nejspíš pořád bude válcovat právě angličtina 

Problém je i v tom, že leckdo nemá rád syntetiku… stejně jako umělá sladidla, umělá dochucovadla, umělé aroma, umělou kůži, synteticku v oděvnictví atd atd, úplně stejně má spousta lidí nevoli k umělým jazykům.

Já patřím mezi ně. I když mají zastánci esperanta v mnohém pravdu, je to pořád jen syntetika. Určitě je levnější, jednodušší, atd atd., ale já raději bio produkty. I když si musím připlatit. 

IMHO jazyk který používá tak jedna promile populace není ani konkurentem, ani pomocníkem. 

Pokud by někdo z Vás chtěl s problémem angličtina, jiné světové jazyky a esperanto seznámit podrobně, mohu mu zaslat internetem studii profesora ženevské university Francoise Grina „Výuka cizích jazyků jako veřejná politika“. Profesor Grin zde podrobně analyzuje tři scénáře: „jen anglický“ (scénář 1), „vícejazyčný“(scé­nář 2) a „Esperanto“ (scénář 3).
Mohu Vám také doporučit knihu Umberta Eco „Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře“, strany 286 – 299, kde realisticky posuzuje a oceňuje otázku plánového jazyka Esperanto.Zkuste si také přečíst dopis mladého Američana Davida Daughbertyho „Proč jsem se naučil a používám mezinárodní jazyk Esperanto“.Kde jej najdete, jsem uvedl výše. To však platí pro ty z Vás, kteří se nespokojí jen se svým jednoduchým názorem na problém, o kterém toho v podstatě ví málo nebo nic.Znovu opakuji: Vážím si všech národních jazyků, i jazyků umělých (správněji plánových) mezi které také patří kupř. indonéština, která byla rovněž vytvořena „uměle“ a přitom slouží stejně dobře jako jiné národní jazyky.
K panu Vítovi: Umělých věcí je kolem nás víc než dost. Vše co člověk vytváří je umělé. I jazyky vytváří a nadále budou vytvářet lidé.Jen samotná příroda není umělá, i když do ní bohužel často více než negativně zasahují lidé svou činností.I an­gličtina má svůj původ v latině a generace těch kteří ji používali ji dovedli k dnešní dokonalé podobě.
Zdeněk Rusín

K panu Randomovi: Přečtěte si čerstvě vyšlou knihu Oty Ulče, profesora jedné severoamerické univerzity: „O čem dumá česká hlava“, kapitolu „Ošidnosti běhu přes jazykové překážky“ Dočtete se tam mimo jiné, že to s tím válcováním angličtinou není stejné na celém světě.Cituji úryvek z této kapitoly: Japonci, výborní imitátoří všeho možného – včetně západního modelu pluralistické demokracie, jsou ale přímo fenomenální neumětelové, když jsou postaveni před úkol zvládnout anglický jazyk, z něhož si vypůjčili kolem 1500 slov. … Dočítám se, že mezi deseti tisíci se maximálně najde jeden genius, který to zvládne. Já tedy za víc než třicet let kantoření jsem se s tak nadaným synem či dcerou Nipponu nesetkal". Konec citátu. Dále Ota Ulč vysvětluje proč tomu tak u Japonců je. Na webové stránce Oty Ulče si také můžete přečíst, jak si například angličtinu svému jazyku přizpůsobuji Čiňané. A dále o pokusu zjednodušit angličtinu projektem „GLOBISH“.
Existuje ještě novější projekt zvaný „ESATA“, kde kupř. Where are you? se řekne: Wobiyou? Je to projekt skutečně pro zasmání, ale i k pláči, jak si někdo dovoluje neco takového s angličtinou páchat.

Díky za námět k zamyšlení.
To s tím „válcováním angličtinou“ z mých úst (tedy spíš prstů na klávesnici ) prosím vnímejte v kontextu s tím, že pracuji v oboru informačních technologií. (Uznávám, že IT rozhodně není „pupek světa“.)

Ještě k panu Vítovi:
Ocituji Vám výrok Edwarda Sapira (1866 –1939) lingvisty USA:
„Odmítání mezinárodního jazyka není logické a psychlogicky opodstatněné. Předpokládaná umělost jazyka jako je esperanto, nebo jiného z podobných předložených jazyků, je absurdně přeceňována, protože je prostou pravdou, že v těchto jazycích není téměř nic, co by nebylo převzaté ze společné slovní zásoby a tvarů, které se postupně vyvíjely v Evropě.“ (Strana 182 českého překladu knihy René Centassiho a Henri Massona „L´homme qui a défié Babel“ – Člověk proti Babylonu.)

Tak mi to nevnucujte, svůj názor jsem si vytvořil v průběhu několikaletého studia jazyků, dokonce jsem si prošel i několik lekcí esperanta. Já vám nevnucuju svůj názor, dokonce uznávám, že zastánci esperanta mají v mnohém pravdu, já osobně se budu jakémukoliv používání a studování esperanta bránit, stejně jako jsem se celý život odmítal učit němčinu.

Moje zapálení pro angličtinu a např. španělštinu, kterou jsem se učil, mělo a má nějaký důvod. K esperantu nic necítím, není nic, co by mě na něm lákalo a zajímalo. Učit se ho nebudu ani o něm číst knihy, o kterých mluvíte, dokonce mě nezajímají ani citáty, které uvádíte. Ale neodrazuju od toho nikoho dalšího.

Dokonce vám můžeme zdarma nabídnout prostor a technologii na vytváření stránek pro zájemce o esperanto, stejně jako na našich stránkách máme sekci pro němčináře www.nemcina-zdarma.cz, nebo češtináře www.mojecestina.cz, studenty španělštiny www.spanelstina-zdarma.cz, latiny a portugalštiny.

Pro mě je esperanto na stejné úrovni jako např. nějaký umělý jazyk vytvořený J.R.R. Tolkienem – zajímavé ale to je vše.