Ano, pokud někdo studuje dva jazyky jako dvouobor na VŠ, už se je nějakou dobu učí. AJ od ZŠ a druhý jazyk minimálně od SŠ, přičemž anglistiky požadují minimální úroveň B2 a u ostatních jazyků je to většinou úroveň B1, což podle mě není za 4 roky studia na SŠ problém.
U netradičních jazyků (nizozemština, norština, čínština atd) se často nevyžaduje vstupní znalost žádná. Zároveň ale studentům často garantují úroveň C1 už po bakaláři. O tom píše vlastně i výše Honza. Čínština na úrovni C1 po třech letech. Obdivuju a nechápu. Já se AJ intenzivně věnuju od svých 11 let a na úroveň C1 jsem se začal dostávat přibližně až kolem 18. a 19. roku.
Dostat se za tak krátkou dobu na takovou úroveň samozřejmě není jednoduché. Někdy jsem fakt trávil klidně celý den psaním znaků pořád dokola (takhle to zhruba vypadalo http://imgur.com/a/GVBp7), a zadruhé alespoň na mém oboru to funguje tak, že 2 roky se učíme ve škole a ve třeťáku většinou každý jede na rok do Číny, což je i teď můj případ a myslím, že to právě hodně pomůže dostat se na tu úroveň. Má to i určité nevýhody, myslím, že angličtina mi začala trochu stagnovat (nejspíš horší než před pár lety), když nemám tolik příležitostí mluvit, osobně se ji snažím udržovat alespoň občasnou knížkou a některými seriály.