Ze serveru Technika a trh:

Vědci University of Reading objevili, že slova I, we a who a číslovky 1, 2 a 3 patří mezi nejstarší slova nejen v angličtině, ale ve všech indoevropských jazycích.Naproti tomu slova jako squeeze (zmáčknout), guts (vnitřnosti), stick (tyč nebo přilepit), throw (hodit) a dirty (špinavý) podle všeho skončí brzy na smetišti dějin – spolu s mnoha dalšími. Vědci zabývající se evolucí jazyka na University of Reading, což je jedno z předních světových center v této oblasti výzkumu, zkoumají, jak se jazyky vyvíjejí a zda jejich evoluce má nějaká pravidla.

Až donedávna se domnívali, že nejsou schopni zkoumat slova starší než 5 000 let, avšak nový superpočítač IBM jim umožnil vrátit se téměř 30 000 let do minulosti a konečně odpovědět na mnoho otázek. Vědcům se podařilo analyzovat rodinu indoevropských jazyků, jejichž moderním příkladem je právě angličtina, rekonstruovat rychlost vývoje slov a předpovědět budoucí změny našeho slovníku. Nejstarší slova, která dnes používáme, existují už minimálně 10 000 let.
Při pohledu do budoucna se dá říci, že čím méně se určitá slova používají, tím spíše budou nahrazena. Byla odhalena i další jednoduchá pravidla – číslovky se vyvíjejí nejpomaleji, potom podstatná jména, slovesa a přídavná jména.Spojky a předložky jako and (a), or (nebo), but (ale), on (na), over (přes), against (proti) se vyvíjejí nejrychleji; některá až 100krát rychleji než číslovky.Slovo throw (hodit), u kterého se očekává rychlý vývoj, má za sebou poloviční dobu životnosti 900 let a existuje pro ně 42 nesouvisejících zvuků ve všech jazycích. V průběhu 10 000 let bude pravděpodobně 10 z nich nahrazeno – zřejmě včetně angličtiny, pokud se samozřejmě všichni nebudeme snažit udržet toto slovo v oběhu.
Superpočítač IBM ThamesBlue na University of Reading je nyní v provozu rok.Před jeho instalací trvalo zpracování výpočetního úkolu jako například porovnání dvou sad slov v různých jazycích v průměru šest týdnů. Teď lze stejné úkoly zvládat v řádu několika hodin.

Hezké, akorát mi nejde do hlavy, proč se ty číslovky údajně vyvíjely nejpomaleji. U číslovek, které zastupují obrovské čísla jako nějaké miliardy milard, bych to pochopil, ale nechce se mi věřit, že malá čísla vznikla později, než třeba přídavná jména, nebo předložky.

Myslím si, že lidé měli určitě potřebu dříve vyjádřit nějaký počet něčeho, než popisovat třeba jeho vlastnosti.

No ja to chapu spis tak, ze se jedna, dva, tri reklo stejne pred nekolika stovkami let jako se rekne dnes, ale spojky se pouzivali jine a brzo se zase zmeni pricemz cislovky asi zustanou jak jsou…

Hum4nfrog:
aha, máte zřejmě pravdu. Takhle mi to už smysl dává.