Ja se vzdycky hodne ptam, a pak uz se ta konverzace nejak rozvine… Jak
dlouho tam ta osoba pracuje, jakymi povolanimi si prosla, kolik ma deti, co
delaji ve volnem case, co by mi doporucili jako typicky anglicke jidlo, kam bych
se mela podivat, kde cestovali, jake jsou dobre knizky, na co se divaji
v televizi, co to je big brother, x-factor – ptam se na to, co i vim… co
vedi o ceske republice, jake maji vanocni tradice, velikonocni, svatebni… co
si mysli o zdravotnictvi, skolstvi… proste cokoliv.. i kdyz jsem to slysela
od ostatnich, ptam se vzdy na to same… Jaky je cenovy rozdil mezi tescem a
asda, kde koupim levny nabytek.. no proste se ptej uplne na vsechno… Jestlize
je osoba alespon trosku upovidana, ve chvili, kdy uvidi, ze ma posluchace,
rozjede se.. kdyz ne, tak s tim asi uz nic nenadelas..