Zdravím,
chtěl bych se zeptat, jak se dá rozšířit aktivní slovní zásoba.

Já osobně si myslím, že moje pasivní slovní zásoba není nejhorší, sleduji hodně filmy a seriály, snažím se číst anglické knížky. Když ale potřebuji mluvit nebo něco píšu, strašně dlouho hledám vhodně slovo.

Nemáte na to nějaký trik? Třeba rozhovor se zrcadlem? 

Chtěla bych se připojit, toto je i můj problém. Zkoušela jsem tipy z článku Jak na to… ale i po měsících a měsících „tréninku“ je moje vyjadřování stejně katastrofální jako na začátku. Nad každým druhým slovem musím strašně dlouho přemýšlet, prostě děs! Někde musí být chyba… (Knížky čtu celkem bez problémů, s poslechem je to o poznání horší, psaní bez problémů, mluvení děs-běs)

Zdravím,
mám stejný problém.
Ovšem s tím zrcadlem to není špatný nápad Dokonce jsem někde slyšela, že pomáhá mluvit si pro sebe. Bohužel mi většinou dlouho trvá, než si vzpomenu na slovní zásobu. Když už slovní zásoba přijde na mysl zadrhne se gramatika…
Docela mě zaujal Markův článek „Join the Debate“, teď stačí najít někoho, kdo si se mnou pokecá. 

Ked clovek cita nejaky clanok, alebo knihu a nerozumie o co ide tak si to precita viackrat pripadne pouzije slovnik. Jednou vetou povedane ma cas si to rozobrat aby rozumel.

Horsie je to uz samozrejme pokial ide o rozhovor. Tam toho casu nie je vela, resp. su len dve moznosti. Bud rozumiete, alebo nie. Sam som nedavno absolvoval jeden pohovor v anglictine a citil som sa velmi bezmocne, ked som dostal nejaku otazku, ktorej som rozumel, ale nevedel som pospajat slova tak aby som odpovedal. Hovorit si nieco doma sam pre seba je fajn, ale ozajstny rozhovor vam to nenahradi.

A touto cestou by som tu nechal aj svoj kontakt, ak by mal niekto zaujem si pisat za ucelom zlepsenia svojich komunikacnych schopnoti: nemarek@gmail.com

A to bola pre mna take dalsie nakopnutie, ze sa chcem tu anglictinu naucit.

Takze moj nazor je taky, ze treba len cvicit a precvicovat najlepsia cesta je jednoznacne podla mna nebyt na to sam. Pretoze skutocny rozhovor (pokial nie ste pokrocily schyzofrenik) si clovek sam nevytvori.

moj kontakt, ak by mal niekto zaujem sa dohodnut sa nejakej forme komunikacii v anglictine: nemarek@gmail.com

Na toto téma si dovolím citovat část rozhovoru s autorem Book of English:

"Moje angličtina zažila jeden z největších skoků vpřed ve chvíli, kdy nám na vysoké škole americký lektor zakázal používat sloveso BE, nebo se mu aspoň vyhýbat kde to šlo. (Zároveň jsme ovšem byli káráni za zbytečně květnaté či příliš formální obraty.) Během krátkého času jsem byl nucen procitnout z dřívějšího lenivého opojení (teď už umím říct v podstatě všecko) a začít objevovat nové způsoby popisu známých jevů. …

Možná bych poupravila dotaz – jak jste se vy pokročilejší naučili mluvit? Co vám osobně pomohlo nejvíce? Možná máte z osobní zkušenosti nějaký dobrý typ, který by pomohl i ostatním… :
Věřím, že v písemném projevu mi dost pomohlo čtení. Jak efektivně na mluvení jsem zatím nepřišla.

Prostě mluvit a mluvit. O všem a o ničem.

jenže to je právě ono – snažím se popisovat, co vidím, obsahy článků…, jenže i po měsících je výsledek neskutečné koktání a zavařený slovník, protože zapomenu i ta slovíčka, která v písemném projevu použiju automaticky (popravdě zapomenu i jak se jmenuju ). Je ubíjející nevidět žádné zlepšení. Možná jsem „dřevo“, možná jsem jen nepřišla na ten pravý „grif“.

Je fakt, že většina z nás je odkázána na mluvení maximálně sami se sebou. Důležité podle mě je mluvit nahlas..ne jen sám sobě v duchu. Nebo vzít si nějaký článek nebo příběh, vytvořit si klíčová slova a snažit se ho převyprávět s různých perspektiv a pomalinku do něho implementovat nově naučenou slovní zásobu, složitější gramatické obraty atd.Neexistuje, žádná hurá metoda…to mluvení jde krůček po krůčku, někdy člověk má pocit, že se vrací, ale to je přirozená součást. Možná Leiah to je právě období, které zažíváte..potom přijde z ničeho nic akcelerace směrem vpřed…Přeji ať je ta akcelerace co nejdrtivější!!!Moje doporučení je, že jde především o to, jak se vyjadřujete, ne zase tolik o samotný obsah…čísla, fakta…

Ano, mluvení nahlas je myslím hodně důležité. Taky třeba číst si nahlas. Ne vše, ale třeba jeden odstavec a snažit se ho celý přečíst „jedním dechem“ co nelépe. A pokoušet se o to několikrát.

No a pak prostě trpět samomluvou. Nejen popisovat, co právě dělám, ale prostě „řešit“ věci. Člověku se přece honí v hlavě spousta věcí, spojených s rodinou, prací, atd atd

No a člověk tak sedí a přemýšlí, jak to zítra zvládně ve škole/práci, kdo vezme děti do školky, kdo nakoupí, jak řekne třeba kolegovi, že nemá chodit pozdě do práce, atd 

Ano to řešení věcí je důležitější než se zdá. Stejně tak jako to, že ty věci se nějakým způsobem mě dotýkají. Na to řešit proč Mitt Romney vyhrál primárky tam nebo jinde, má většina z nás času ještě dost.

Mě taky pomohla samomluva, povídám si takhle hlavně cestou v autě (jsem tam samosebou sama a přesně jak píšete rozebírám, co se stalo, co mě trápí, co mě čeká, nečeká…Také popis obrázku pomáhá. A pak náš učitel AJ měl takový nápad a založil s námi anglický klub, kde se neformálně schází lidé, kteří mají chuť se bavit společně anglicky. Je to úžasné. Sedíme u kávy, čaje, vína a povídáme si ve dvojicích, trojicích o čem se nám zrovna chce. Jde to překvapivě snadno Vždy najdeme společné téma. Člověk se tak zbaví ostychu mluvit..

Ta myšlenka založení English clubu je fakt dobrá, spojení užitečného s užitečným:-).

Mně hodně posunulo dopředu, když jsem se s kolegou v práci, se kterým sdílím kanc, rozhodli, že spolu budeme mluvit výhradně anglicky.

Abych se zlepšila v mluvené angličtině, začala jsem používat další způsob tréninku. Doprovodné aktivity v některých anglických knihách. Odpovídám (sama pro sebe a nahlas) na otázky, které se týkají děje nebo postav. Soubor otázek je rozdělen podle jednotlivých kapitol.

Jaké s tím máte zkušenosti? Které způsoby tréninku mluvení preferujete (a proč)? Jak se zlepšilo vaše mluvení, pohotovost v angličtině po půl roce, roce…?