Tázací dovětky (Question tags) 2

Tázacím dovětkům jsme se již věnovali v první části Tázací dovětky (Question tags) 1. Pokud neznáte základní pravidla této gramatiky, určitě je třeba si článek přečíst.

V tomto příspěvku se na ně podíváme hlouběji. Zaměříme se především na obtížnější a méně časté aspekty tohoto gramatického jevu. Vysvětlíme si, jak se používají tázací dovětky u rozkazovacích vět a s modálními slovesy. Dále upozorníme na některé oblíbené ‘chytáky’ tvůrců gramatických testů, a na závěr si uvedeme další gramatické jevy, které s tázacími dovětky souvisí.

Rozkazovací věty

Tázací dovětky se objevují i v rozkazovacích větách. V češtině v tomto případě nebývají tak běžné, ale používáme je také:

Podej mi to, ano?
Přestaň, jo?

V angličtině jsou dva typy takového dovětku. Jeden se používá u rozkazů pro druhou osobu jednotného i množného čísla (běž / běžte, dělej / dělejte), a to jak pro kladné, tak pro záporné rozkazy (sedni si / nesedej si, přineste / nenoste). Ten má tvar will you?, popř. would you? nebo could you? (vybrat si můžete sami).

Give it to me, will you? ^*1
Don't do it, will you? ^*2
Open the door, would you? ^*3  

Druhý typ tázacího dovětku používáme pro rozkazy v první osobě množného čísla (pojďme, udělejme, nechoďme apod.). Ten má tvar shall we? v kladných i záporných rozkazech.

Let's go home, shall we? ^*4
Let's begin, shall we? ^*5
Let's not be late, shall we? ^*6  

Modální slovesa

U vět s modálními slovesy se samozřejmě dovětky používají také. I zde platí pravidlo, že kladné věty mají záporný dovětek a záporné věty mají kladný dovětek.

Problém však je v tom, že gramatický protiklad modálních sloves bývá jiný než jejich významový či logický protiklad. Např. sloveso must může mít za jistých okolností logický protiklad needn't, jindy can, jindy mustn't. V tázacích dovětcích však nejde o logiku, tvoří se ryze gramaticky.

oznamovací věta	tázací dovětek
can	can't
can't	can
must	mustn't
mustn't	must
needn't	need
ought to	oughtn't
oughtn't to	ought
should	shouldn't
shouldn't	should

Z toho plyne, že můžeme zapomenout např. na tabulky objevující se v učebnicích gramatiky, kde se jako zápor slovesa must uvádí needn't, a zápor slovesa may je mustn't.

He can't swim, can he? ^*7
We should start studying, shouldn't we? ^*8
I must try harder, mustn't I? ^*9
He mustn't be late, must he? ^*10
They needn't worry, need they? ^*11
She oughtn't to tell him, ought she? ^*12
He can't have been there, can he? ^*13
They must have felt very sad, mustn't they? ^*14  

Chytáky a záludnosti

Princip tvoření tázacích dovětků není zase tak složitý. Autoři různých testů se však často snaží studenty nachytat a zmást. Proto se podíváme na několik úkazů, které nejsou v běžném životě tak časté, ale které se mohou objevit např. v přijímacím testu na VŠ, v závěrečné zkoušce na střední škole apod.

Pozor na stažené tvary

Pokud je ve větě použitý stažený tvar ('s, 'd apod.), je důležité vědět, o jaké sloveso se ve skutečnosti jedná.

He's seen me, hasn't he? (=He has seen me)
He's working, isn't he? (=He is working)

Další příklad:

He'd done it, hadn't he? (=He had done it)
He'd do it, wouldn't he? (=He would do it)

Nejoblíbenějším chytákem jsou však vazby I'd rather (=I would rather) a I'd better (=I had better).

You'd better go now, hadn't you? (=You had better go now) ^*15
You'd rather stay, wouldn't you? (=You would rather stay)  ^*16

Pozor na vazbu s there

Ve větách s tzv. existenční vazbou, tedy there is, there are apod., se používá there jako podmět věty a ten bude také v tázacím dovětku.

There is a house on the hill, isn't there? ^*17
There have never been so many people, have there? ^*18
There can't be anything wrong with him, can there? ^*19
There must be someone who can help you, mustn't there? ^*20  

Pozor na matoucí vedlejší věty

Tázací dovětek bývá i v krátkých souvětích, potom se však většinou řídí hlavní větou a ne vedlejší.

He thinks that he is very clever, doesn't he? ^*21 (nikoliv isn't he)
He couldn't remember what his name was, could he? ^*22 (nikoliv wasn't it)

Pozor na neurčitá podstatná jména: he / she?

Z některých podstatných jmen a zájmen není jasné, zda se jedná o muže či ženu. V takových případech v dovětku použijeme zájmeno pro množné číslo they.

Somebody has broken the window, haven't they? ^*23
(nikoliv hasn't somebody, hasn't he, hasn't she, hasn't it, hasn't he or she)

The injured person didn't die, did they? ^*24
(nikoliv did he, did she, did it)

Pozor na have a need

Sloveso have lze používat jako pomocné sloveso (např. ve vazbě have got ve významu ‘mít’, nebo v předpřítomném čase), nebo jako sloveso významové. Otázka a zápor se v obou případech tvoří odlišně.

U pomocného slovesa používáme v otázkách převrácení slovosledu (have you got? / have you seen it?) a v záporech ke slovesu přidáme not (I haven't got / I haven't seen it) .

V druhém případě používáme pomocné do / don't apod. (Do you have to go? I don't usually have breakfast apod.). Proto se bude také odlišně tvořit tázací dovětek:

They haven't got a dog, have they? ^*25 (nikoliv do they)
She has returned, hasn't she? ^*26 (nikoliv didn't she)

ale:

They don't have a dog, do they? ^*27 (nikoliv have they)
He has a shower every day, doesn't he? ^*28 (nikoliv hasn't he)
He has to study a lot, doesn't he? ^*29 (nikoliv hasn't he)

Pozn.: Více také v článku Sloveso HAVE.

Se slovesem need je to obdobné. Používáme-li toto sloveso jako významové (tedy ‘potřebovat’), otázky a zápory tvoříme se slovesem do, does, did, tedy i tázací dovětek bude s tímto pomocným slovesem:

She needs a new bicycle, doesn't she? ^*30 (nikoliv needn't she)
I don't need to do it today, do I? ^*31 (nikoliv need I)

Pokud však používáme need jako modální sloveso (dnes se používá už výhradně v záporu – needn't – nemuset), v tázacím dovětku bude jeho gramatický protiklad, modální sloveso need (které se dnes jako modální už běžně nepoužívá):

We needn't do that, need we? ^*32 (nikoliv do we)
She needn't do the cooking at home, need she? ^*33 (nikoliv does she)

Pozn.: Více také v článku Modální slovesa.

Problém s I AM

Jaký dovětek použít u vět s I am není snadné určit. Je několik způsobů, ale jen jeden je všeobecně považován za správný a spisovný: aren't I?.

I'm taller than you, aren't I? ^*34  

Běžně používané ain't I je hovorové a nespisovné.

Obdobné jevy

Gramatiku, kterou jsme si v těchto dvou článcích vysvětlili, můžeme použít i v jiných případech. Jedním z nich jsou např. doplňkové otázky (takové jakési “nevěřícné otázky”) a druhým jsou přitakání (já také, já také ne, já ano, já ne).

Doplňkové otázky

Doplňkovou otázku můžeme použít jako reakci na to, co někdo jiný pronesl. Je to jev velice podobný tázacím dovětkům. V češtině jako doplňkovou otázku používáme slova např. opravdu? / vážně? / fakt? apod.

Včera jsem viděl ten nový film s Tomem Hanksem. – Vážně?
Dostal jsem čtyřku z matiky. – Fakt?

V angličtině použijeme opět pomocné sloveso a podmět, stejně jako u tázacích dovětků. Rozdíl je však ten, že zatímco tázací dovětek má opačnou polaritu (je kladný, pokud je věta záporná, a záporný, pokud je věta kladná), doplňková otázka má polaritu stejnou jako věta.

I love U2. – Do you?
She doesn't like me. – Doesn't she?
We're going on holiday. – Are you?
I must study harder. – Must you?
There weren't many people. – Weren't there?

I zde lze použít stoupavou či klesavou intonaci, podle toho, zda se doplňkovou otázkou skutečně ptáme a očekáváme potvrzení, nebo pokud touto otázkou pouze vyjadřujeme své překvapení.

Pozn.: O intonaci jsme se bavili v článku Tázací dovětky (Question tags) 1.

Samozřejmě, že je možné v hovorové angličtině použít jako doplňkovou otázku Really? nebo jinou hovorovou vazbu (např. No kidding? – Nekecáš?)

I love U2. – Really?
She doesn't like me. – No?

Přitakání

Podobná gramatika se používá v rámci takzvaných přitakání (‘já taky’ / ‘já taky ne’) a replik typu ‘ale já ano’, ‘ale já ne’. O tomto se více dočtete v článku Přitakání a krátké repliky.