Časté gramatické chyby: Vedlejší věty
Ve dalším článku ze série častých chyb se zaměříme na problémy spojené s anglickými souvětími, vedlejšími větami apod.
I'll go skiing, when I have some free time.
Chyba v této větě se týká interpunkce, tedy čárky před vedlejší větou. Na tomto místě by v češtině čárka byla, v angličtině nikoliv. Obecně se čárka v angličtině používá daleko méně, než je tomu v našem jazyce.
U příslovečných a předmětných vedlejších vět platí toto pravidlo: Pokud vedlejší věta následuje za hlavní, čárku nepíšeme. Pokud vedlejší věta větu hlavní předchází, čárku píšeme. Správně tedy můžeme použít tyto dvě varianty:
I'll go skiing when I have some free time. *1
When I have some free time, I'll go skiing. *2
Pozn.: Více v článku Časové věty v angličtině.
When you will arrive, we'll have dinner.
V tomto souvětí je vedlejší věta časová, ve které je špatně použitý čas. V časových větách nelze používat budoucí čas. Pro vyjádření budoucnosti zde používáme přítomný čas. Toto souvětí by tedy mělo znít takto:
When you arrive, we'll have dinner. *3
Pozor: Toto platí pouze pro vedlejší větu, nikoliv pro větu hlavní.
I will tell you my name if you will tell me yours.
Tento případ se podobá předcházejícímu, jedná se o podmínkovou větu, a v těch také nemůže být budoucí čas. Opět místo něho používáme přítomný:
I will tell you my name if you tell me yours. *4
Pozn.: Více v článku Podmínkové věty: přehled.
If I would have money, I would buy a car.
Podobným problémem bývá druhý kondicionál (kdyby .. tak by …), kde není možné ve vedlejší větě použít podmiňovací způsob, musíme použít minulý čas:
If I had money, I would buy a car. *5
V hlavní větě samozřejmě podmiňovací způsob bude.
I wish I would be rich.
Stejně jako u kondicionálů, ani u přacích vět (I wish…, If only…) se nepoužívá would, ale minulý čas:
I wish I were/was rich. *6
Pro věty týkající se minulosti se používá předminulý čas – I wish I had been rich. (Kéž bych tehdy byl bohatý.)
Pozn.: Více v článku Přací věty (wish clauses).
She stayed there until they didn't return.
Česky řekneme ‘Zůstala tam, dokud se nevrátili’. Anglicky však za until (dokud ne) nelze použít zápor, protože until je už spojka záporná:
She stayed there until they returned. *7
To samé platí pro spojku unless (pokud ne) v podmínkových větách.
Pozn.: Více v článku UNTIL vs. UNLESS.
In case he returns, we will go out.
Pravděpodobně student chtěl říci v případě že, ale in case znamená pro případ že. Věta by tedy znamenala, že raději odejdeme, aby nás tu nezastihl. Chceme-li však vyjádřit české ‘v případě že’, nejlépe uděláme, když si vystačíme se spojkou if:
If he returns, we will go out. *8
Pozn.: Více v článku IF vs. IN CASE.
I met a man which was wearing a pink coat.
Zde je vedlejší věta přívlastková (neboli vztažná). Nesprávně je zde použito vztažné zájmeno, protože which lze použít pouze pro věci, pro neživotná podstatná jména. Pro lidi (životná podstatná jména) používáme vztažné zájmeno who:
I met a man who was wearing a pink coat. *9
Pozor: Which může také být tázací zájmeno, potom se dá použít i pro věci i pro lidi, a má jiný význam! (který z…)
Pozn.: Více v článku Vztažné věty (Relative clauses).
He said something what I didn't like.
‘Řekl něco, co se mi nelíbilo.’ I zde se jedná o vztažnou větu, která rozvíjí zájmeno something. V češtině použijeme ‘něco, co’, v angličtině what použít nelze, protože what není vztažné zájmeno. Protože se nejedná o nic životného, použijeme which nebo that:
He said something which/that I didn't like. *10
Samozřejmě by zde šlo vztažné zájmeno vynechat, a každý rodilý mluvčí by ho také vynechal:
He said something I didn't like.
- Půjdu lyžovat, až budu mít volný čas.
- Až budu mít volný čas, půjdu lyžovat.
- Až přijdeš, dáme si večeři.
- Řeknu ti své jménu, když mi řekneš své .
- Kdybych měl peníze, koupil bych si auto.
- Kéž bych byl bohatý.
- Zůstala tam, dokud se nevrátili.
- Jestli se vrátí, půjdeme ven.
- Potkal jsem pána, který měl na sobě růžový kabát.
- Řekl něco, co se mi nelíbilo.