‘Polovičatá’ pravidla (2)
V tomto příspěvku se podíváme na dvě neúplná či mylná pravidla spojená s používáním vazby going to.
GOING TO = “blízká budoucnost”
Častým problémem je mylné pochopení vazby going to. Kdosi kdesi totiž řekl, že tato gramatická struktura se používá pro ‘blízkou budoucnost’ a více už nic. Sám pojem ‘blízká budoucnost’ může být zavádějící, a hlavně to není jediný případ, kdy tento ‘budoucí čas’ použít.
Zeptáte-li se tedy některých studentů, jaký je rozdíl mezi will a going to, řeknou, že děj s going to se stane dříve, než děj s will. Pro takové uvedeme tedy následující příklad:
I will be back in a minute.
I'm going to start university next year.
Těžce naučené pravidlo tedy najednou neplatí, protože v prvním případě se něco stane za okamžik (ale používáme will), a v druhém děj proběhne až za rok (ale přesto používáme going to). Kdy tedy použít will a kdy going to?
Důležité je, že vazba going to se používá ve dvou základních případech:
- Předpověď budoucnosti na základě viditelných faktů
- Oznámení plánu, úmyslu, záměru
První případ je tedy to, co autor nálepky ‘blízká budoucnost’ měl pravděpodobně na mysli. Going to tedy používáme tehdy, kdy předvídáme, co se stane, na základě něčeho, co již vidíme, na základě viditelných důkazů. Typicky učebnicovým příkladem je věta:
Look, it's going to rain! – Podívej, bude pršet!
Zde předvídáme déšť na základě toho, co na obloze vidíme (tedy např. sbíhající se černé mraky). Můžeme tedy říci, že se jedná o jakousi ‘blízkou budoucnost’ – stane se to asi brzy. Nejde ale ani tak o čas, jako spíše o ty důkazy.
Na druhou stranu, will bychom použili tehdy, kdy bychom vyjadřovali pouze svůj názor na to, co se stane, co si myslíme. To nemusí být založeno na ničem. Např:
I think it will start raining any minute now. – Myslím, že každým okamžikem začne pršet.
Tato věta pouze vyjadřuje názor, a i když se také jedná o ‘blízkou budoucnost’, going to zde nepoužijeme. Jiný člověk by mohl mít ve stejný okamžik zcela opačný názor: ne, pršet nebude, nebuď pesimista. V prvním případě (Look, it's going to rain) by však pravděpodobně souhlasil každý – je to přeci vidět.
Další příklady podobného použití going to:
He's going to fall! – například když vidíme a slyšíme, jak pod ním praská větev stromu.
The movie is going to start! – když se např. v kině začnou tlumit světla, můžeme z toho vyvodit, že film už začne
The test is going to be difficult. – čtu si látku, ze které test bude, ale nerozumím jí – z toho vyplývá, že ten test bude pro mě těžký.
Druhý případ používání going to již není s časem spojen vůbec. Vyjadřuje totiž plány či rozhodnutí, která člověk již udělal. Will použijeme pro rozhodnutí, která činíme tady a teď, going to pro ta, která jsme již učinili.
I'll help you. – pomůžu ti – teď jsem se rozhodl, teď to nabízím, teď to slibuji
I'm going to help you. – hodlám ti pomoci, mám v plánu ti pomoci – již jsem rozhodnutý, nyní pouze svůj záměr oznamuji
Ok, I'll bring it on Tuesday. – Dobrá, přinesu to v úterý. – Nyní jsem se rozhodl.
I'm going to bring it on Tuesday. – Přinesu to v úterý. – Toto rozhodnutí jsem už udělal dříve, nyní ho někomu pouze oznamuji
Vidíte, že zde vůbec nejde o čas, kdy má daný děj proběhnout.
Budoucnost s will dále používáme pro sliby, nabídky, prosby, výhrůžky, varování, objednávání atd.
I'll wash the car tomorrow. – slib
I'll carry it for you. – nabídka
Will you open the window, please? – prosba
I'll call the police! – výhrůžka
You'll hurt yourself! – varování
I'll have a beer. – objednávání
GOING TO GO neexistuje?
Můžete zaslechnout “pravidlo”, že vazba going to go nebo going to come neexistuje, že ji nelze nikdy použít, že je gramaticky nesprávná. Někteří učitelé toto neustále studentům vtloukají do hlavy, ale toto tvrzení je mylné a nesprávné. Obě tyto vazby existují a hojně se používají.
Ze zápisníku učitele:
Toto “pravidlo” jsem zrovna nechápavě četl v sešitu jedné studentky a pak jsem byl shodou okolností na obědě s přáteli Američany. Vyprávěli o tom, že až se vrátí domů, rádi by podnikli cestu po západním pobřeží USA, a během několika minut použili asi desetkrát “and then we're going to go… and then we're going to go… and from there we're going to go.....”. Začal jsem se smát a vysvětlil jim, že právě použili spojení, které podle některých českých učitelů ‘neexistuje’.
Jak to tedy je? Některé gramatické učebnice tvrdí, že ‘angličtina má tendenci’ se těmto vazbám vyhýbat. Skutečně je můžete nahradit za I'm going / I'm coming, ale není to pravidlem. A nejedná se o amerikanismus, jak by určitě někteří mohli namítat. Vazbu ‘going to go’ naleznete např. i v cambridgských zkouškách KET/PET/FCE, v oxfordských učebnicích gramatiky, atd.
Co k tomu dodat? Buďte velmi opatrní při používání slůvka NIKDY a VŽDY při vysvětlování gramatiky, někdo by vás mohl slyšet. Ono to totiž často neplatí.
Některé gramatické příručky jsou těchto slov plné a někteří učitelé je používají velice rádi. Ale když se potom podíváte do nějaké opravdu kvalitní učebnice, nejčastěji tam najdete slova jako ‘zpravidla, většinou, často, má tendenci, obvykle’ apod. To je zásadní rozdíl.