Výslovnost koncovek -S, -ED

Dnes se podrobně podíváme na to, jak se správně vyslovuje koncovka -s (pomocí které vytváříme množné číslo podstatných jmen, nebo třetí osobu jednotného čísla sloves v přítomném čase) a koncovka -ed (která je potřeba při vytváření minulého času a minulého příčestí). Proč právě tyto dvě koncovky a ne třeba i koncovka -ing? Je to proto, že výslovnost -s i -ed je závislá na tom, jaká hláska jim předchází. Nebudeme ale předbíhat.

Znělé a neznělé hlásky

První věc, kterou budete potřebovat znát, je, které hlásky se počítají mezi znělé a které mezi neznělé. Znělé hlásky jsou ty, k jejichž výslovnosti potřebujeme hlasivky. Jsou to automaticky všechny samohlásky a také většina souhlásek:

Neznělé hlásky se vyslovují bez pomoci hlasivek, ty zůstávají při jejich výslovnosti v klidu.

Pozn.: Pro více informací doporučujeme článek Znělé a neznělé souhlásky na konci slov.

Základní pravidla

Obě tyto koncovky se někdy vyslovují zněle /z/ nebo /d/ a jindy nezněle /s/ či /t/. My se podíváme na to, kdy použít kterou variantu.

Češi mají tendenci tyto koncovky vždy číst nezněle. Důvodem je samozřejmě to, že v češtině na konci slov znělé hlásky ztrácejí svoji znělost (plod se tedy vyslovuje jako ‘plot’, sníh jako ‘sních’ apod.) K tomuto jevu v angličtině ale NEDOCHÁZÍ.

• Koncovky -s a -ed jsou v angličtině ZNĚ­LÉ.

Obě koncovky se tedy samy o sobě vyslovují jako /z/ nebo /d/. To je základní pravidlo, které si ještě upřesníme.

• Znělost ztrácejí, jen pokud jim předchází neznělá souhláska.

Pokud tedy před -s nebo -ed je jedna z neznělých souhlásek (p, k, f…), budou se vyslovovat jako /s/ a /t/. Tato ztráta znělosti je vlastně logická. Vyslovit například znělé z po neznělém p nejde moc dobře. Zkuste si vyslovit například slovo /slipz/, abyste dodrželi znělost/neznělost.

Existuje ještě třetí pravidlo, které se týká kombinací sykavky s koncovkou -s a kombinací T/D s koncovkou -ed. O těch si ale řekneme až v rámci jednotlivých kapitol.

Koncovka -S

znělá

Jak jsme si ukázali výše, koncovku -s budeme číst jako /z/ všude tam, kde před ní předchází samohláska, nebo znělá souhláska:

Před koncovkou zde předchází hláska d, která patří mezi znělé. Proto koncovku vyslovíme jako /z/..

Zde před koncovkou je samohláska, opět tedy bude ve výslovnosti /z/. V americké angličtině by se na konci slova car vyslovovalo R, což je také znělá hláska, výslovnost /z/ by tedy byla i tam.

Pozn.: Nahrávka výslovnosti slov výše je tak trochu přehnaná, takto pomalu a jasně se samozřejmě v běžném hovoru nevyslovuje. Pro nácvik je ale vhodné to zpočátku takto přehánět.

Takto by obě slovíčka zněla ve větách:

The kids are all right.
Those cars are fast. 

Toto byla podstatná jména. Stejně je to i u třetí osoby sloves v přítomném čase:

A nyní ve větách:

He reads everything.
That's what brings us together. 

Další slovíčka jsou například: bags, ribs, bars, plays, goes, sees, stars, games, guns, songs, sings, bathes, kills, miles, loves, bears, atd.

neznělá

Nyní se dostáváme k tomu, kdy normálně znělá koncovka ztrácí svoji znělost. Podívejte se na příklady:

podstatná jména:

slovesa:

Ve všech čtyřech případech je před koncovkou NEZNĚLÁ souhláska (k, p, t), proto dochází ke ztrátě znělosti koncovky. Nyní použití ve větě:

I like books about love.
My lips are sealed.
School starts in September.
He works every night. 

Další slovíčka jsou například: backs, rips, paths, ghosts, sits, talks, sinks, marks atd.

Po sykavce

Pokud před koncovkou -s je nějaká sykavka (/s ʃ z ʒ tʃ dʒ//s š z ž č dž/), není možné vyslovovat koncovku dle výše uvedených pravidel (jak by za sebou znělo např. /zs/?) Proto koncovku budeme vyslovovat jako / /ɪz//iz/ /:

Použití ve větách:

I don't think he misses us.
There were two matches in the box. 

Další slovíčka jsou například: bridges, kisses, watches, buses, bushes, sandwiches, passes, dishes, rushes atd.

Koncovka -ED

znělá

Ve většině případů je koncovka -ed znělá, opět tedy tam, kde předchází samohláska nebo znělá souhláska:

Takto to zní ve větách:

He never cared about her.
He killed everyone. 

Další slovíčka jsou například: stared, cried, played, jammed, loved, raised, fired, buzzed, snowed, bathed atd.

neznělá

Jako /t/ budeme koncovku -ed číst pouze tam, kde předchází jiná neznělá souhláska:

Uveďme si opět celé věty:

He worked abroad.
He kissed Anna. 

Další slovíčka jsou například: backed, stopped, watched, missed, wished, stuffed, influenced, mixed atd.

Po souhláskách T / D

I u této koncovky může dojít k případům, kde není možné vyslovovat podle uvedených pravidel, a to tehdy, když před koncovkou předchází hláska T nebo D. V tom případě si opět pomůžeme přidáním samohlásky /ɪ//i/:

A ve větách:

That's what he decided after all.
Their friendship started in summer. 

Další slovíčka jsou například: branded, lighted, guided, suited, demonstrated, loaded, invited atd.

Závěr

Výše uvedená pravidla výslovnosti jsou poměrně důležitá, ač se to nemusí na první pohled zdát. Netrénovanému uchu možná rozdíl mezi znělou a neznělou koncovkou nepřijde tak patrný, obzvláště v běžném plynulém hovoru. Nahrávky izolovaných slov jsou zde pro Vás nahrané možná až přehnaně pečlivě a i při výslovnosti celých vět se rodilý mluvčí snažil vyslovovat znělé a neznělé koncovky jasně. Ale i v “reálném světě” je mezi znělou a neznělou koncovkou rozdíl, obzvláště jasný je pak tam, kde za slovem končícím na -s či -ed následuje slovo začínající samohláskou (jak je to např. v příkladových větách v tomto článku).

Nebudete-li na správnou výslovnost dbát, rodilý mluvčí pravděpodobně pochopí, co se snažíte říct. Výrazně mu tak ale můžete porozumění vašemu mluvenému projevu ztížit. Řeknete-li např. nesprávně větu I played a game, jasně v ní uslyší slovo plate a bude možná na moment zmatený, o jakém to talíři mluvíte.