Kdo chodí na tyto stránky pravidelně, ten ví, že se tu objevují texty písní populární hudby, na nichž si můžete cvičit poslech, překládání i slovní zásobu. Úvodní článek k tomuto tématu naleznete zde.

V dnešním článku si řekneme něco o jiném druhu hudby, který nám může pomoci s učením angličtiny - muzikálech. Budeme mluvit především o zvukových záznamech, nikoli video záznamech či filmových zpracováních.

Dnešní článek je určen hlavně pro ty, kteří

• mají rádi hudbu
• mají rádi hezké příběhy (nepsané pravidlo říká, v každém muzikálu musí být láska, i kdyby v předloze nic podobného nebylo)
• mají "zvukovou paměť" (nejsem možná sám, kdo si např. na VŠ nahrával přednášky a na zkoušku se úspěšně připravoval často pouhým mnohočetným poslechem těchto záznamů)

Typy "ne-výukových" poslechů

Co všechno lze při studiu angličtiny poslouchat se můžete dočíst zde. Každá z možností má své výhody i nevýhody - audio book si asi nebudete pouštět pořád dokola a text pop songů je často příliš krátký, aby z něj člověk pochytil víc než pár slovíček či obratů. Zvuková stopa ze seriálu je skvělá (občas poslouchám např. Red Dwarf či Star Trek), ale může se tu objevit problém s ruchy či čistotou zvuku a navíc platí to co pro audio books. Naproti tomu muzikál spojuje výhody všech zmíněných možností. Více si to rozebereme později.

České vs. anglické texty

Pokud si při slově muzikál vybavíte Míšu D., nemusíte se bát. Existují naštěstí i kvalitní skladatelé i textaři, u nichž se návštěva představení či poslech soundtracku nerovná utrpení. Mluvím samozřejmě zejména o anglických muzikálech.

Pokud stále nevěříte a zní vám v hlavě něco jako "Mušketýr zná svůj cíl, mušketýr má dost sil, a každý z nás též má sklon k dívkám." (což je opravdu děsné), je třeba si uvědomit jeden důležitý rozdíl mezi češtinou a angličtinou. Sám Michael Prostějovský (překladatel např. slavných muzikálů Jesus Christ Superstar, Evita nebo Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat) připouští, že český text nebude a nemůže nikdy znít stejně přirozeně jako anglický, protože na rozdíl od angličtiny nelze používat krátké slabiky na dlouhé tóny. Tento rozdíl je natolik zásadní, že každý český překlad v podstatě značně deformuje anglický originál po stránce estetické i významové až na často neúnosnou míru (zkuste si najít například originál a překlad písně "Strange thing mystifying" z Jesus Christ Superstar - když český posluchač neumí anglicky, má dojem, že v závěru písně se říká pravý opak původního sdělení).

Se svými studenty jednou za čas posloucháme a překládáme písně z muzikálů a když jsem jim onehdy pustil českou verzi, shodli se na tom, že při znalosti originálu je téměř neposlouchatelná.

Zmíněná vlastnost angličtiny - možnost používat na jakkoli dlouhý tón jakoukoli slabiku - umožňuje textařům poměrně volně a přirozeně používat normální běžné každodenní věty, tvořit rozhovory či vyprávění, kdy se libretto v podstatě blíží třeba normální beletrii. A o té si snad nikdo nemyslí, že je psána nepřirozeně či jazykem, kterým se nemluví. Při poslechu muzikálů se tedy není třeba bát, že byste naposlouchali něco, co se normálně neřekne.
Kromě toho - zatímco v českých dílech musíme v písních kolikrát přetrpět převráceNÝ příZVUK, v anglické tvorbě lze naopak krásně naposlouchat supPOSE, beLIEVE, deCIDE, reWARD apod.

Výhody muzikálu

1) Muzikál má rozvíjející se děj a postavy.

Oproti písničkám z rádia, kde se stihne říct maximálně to, že ho měla ráda, bylo to fajn a on ji nechal, můžete v muzikálech sledovat životní úděl postav doslova často od narození do smrti. Dochází tu mnohdy, byť v o dost menším měřítku, k efektu, který popisuje Marek Vít u seriálů - prostě jedete dál (posloucháte / sledujete další díl), protože vás zajímá, jak to bude pokračovat. A navíc, postavy vám přirostou k srdci a při dalším poslechu můžete víc osobně prožívat jejich osudy - a emoční zážitek, jak známo, notně podporuje proces zapamatování, jak věděl už Jára Cimrman (když při výkladu důležitého učiva práskal bičem či si znenadání sejmul paruku).

Ti z vás, kteří byli obdarování alespoň minimálním hlasovým fondem či muzikantskou dovedností, si jistě s chutí písně zazpívají sami, ať už s originální nahrávkou, s hudebním nástrojem či jen tak při práci na zahrádce. Speciální formou pak mohou být karaoke verze (dostupné třeba na Amazonu za mizivý poplatek), kde si můžete anglický text procvičit pěkně v plné parádě. Stejně jako imitování rodilých mluvčích v mluvené řeči rozvíjí takové "cvičení" vaše jazykové schopnosti a přirozenou výslovnost.

2) Muzikál je dlouhý, lze v něm neustále objevovat.

Asi nikdo z vás nevezme libretto a nepřečte ho se slovníkem od začátku do konce. Spíše doporučuji způsob, který se osvědčil mně - poslouchat a snažit se porozumět nejdřív sám a postupně vyhledávat třeba určité úseky, které vám přišly nesrozumitelné nebo dokonce nesmyslné (v muzikálu The Phantom of the Opera jsem nechápal, proč odpověď na "Tell you love me!" zní "No, I do!" dokud jsem v textu nenašel, že se hlasy překrývají a celá věta je "You know, I do."). Zvlášť takové úseky se vám potom snadno vryjí do paměti.

Na rozdíl od písně (pop, folk, rock...) se Vám těžko stane, že byste už znali celý text muzikálu zpaměti a vlastně se při poslechu tak trochu nudili. Spíše na vás budou neustále vylézat nová spojení a slovíčka, kterých jste si předtím nevšimli. Třeba chápete celou situaci, emoce postav i posun děje, ale postupně dostanete chuť vědět, cože to zpívají přesně. Ve finální fázi si můžete zkusit texty přeložit píseň po písni a vypsat si např. věci, kterým opravdu, ale opravdu vůbec nerozumíte - a pokud vám nepomůže kvalitní slovník, zkuste třeba zdejší fórum.

3) Muzikál vás může odkázat na knižní předlohu či filmové zpracování

Skoro každý muzikál je napsán podle nějaké předlohy, málokdy vymyslí tvůrci zcela nové dílo. Přiroste-li vám příběh k srdci, je pravděpodobné (mluvím z vlastní zkušenosti), že sáhnete po jeho verzi knižní (včetně audio books) či filmové a budete znovu a často jinak prožívat příběh, který už znáte (což je při učení vždycky výhodné) a který máte rádi (což je nenahraditelné).

Na co dát pozor

1) příběh a forma

Platí to samé jako u knih a filmů - zjistěte si předem, o čem daný muzikál přibližně je, abyste otráveně neluštili něco, co vás vůbec nezajímá. To by vás od tohoto způsobu učení maximálně odradilo.

Co se týče výběru konkrétního muzikálu, rozhodně nedoporučuji výběrová alba. Jsou na nich sice nejznámější a nejslavnější melodie z daného muzikálu, ale dějová linka je nulová (pořadí stop je navíc často v jiném, nesmyslném pořadí než je tomu u kompletu). Pořiďte si raději kompletní záznam, obvykle to bývá 2CD. Právě části, které se na výběr nedostanou bývají totiž textově skoro nejzajímavější, často se v nich i normálně mluví (nezpívá), což vám opět pomůže při porozumění.

Poznámka na okraj: osobně doporučuji muzikály Andrew Lloyd Webbera, nicméně opravdu si vyberte téma, které sedí vám. Co nedoporučuji pro začátek, jsou věci s převahou slangové angličtiny (typicky slavný muzikál Hair).

2) audio devices

neboli na čem to budete poslouchat. Opět z vlastní zkušenosti můžu říct, že nejhorší, co můžete udělat, je snažit se poslouchat muzikál z bedniček (byť kvalitních) třeba u počítače, ve chvíli, kdy je kdokoli jiný doma a "efektnímu zážitku" brání jednak přirozené ruchy a hluky (a to nemluvím o vyrušování běžnou mezilidskou komunikací) a jednak rozprostřenost zpěvu v místnosti. Když jsem po několika letech poslechu muzikálů začal používat sluchátka (ať už velká, domácí nebo obyčejné pecky do uší na cesty) byl jsem nemálo překvapen, že i z blbých špuntů za pár korun rozumím textům několikrát lépe. Nevím, jaké je vysvětlení tohoto jevu, ale prostě je to tak - používejte sluchátka. Nebo kvalitní reproduktory, když jste doma sami.

3) kde a kdy poslouchat

Nejlépe je pochopitelně pustit si něco ve chvíli, kdy se na to mohu soustředit. Jedna možnost je tedy sednout si doma do křesla jako to dělal můj děda, hudební teoretik, vzít si skleničku (nealko v mém případě) a zaposlouchat se do příběhu. Dá se však předpokládat, že na to většina lidí prostě nemá čas. Já sám mám veškerou hudbu převedenou z CD do MP3, takže mohu používat přenosný přehrávač kdykoli potřebuji. Můžete pak poslouchat, když někam jdete (do školy, do práce, domů, na nákup, k babičce, za kamarádama...) a při zachování základních bezpečnostních opatření při přecházení silnice se dá poměrně snadno hudba smysluplně vnímat. Co taky pozorovat na ulici, kterou chodíte několikrát každý den. Nač myslet v autobuse na písemku, na kterou už se stejně už nestihnu naučit. Nebo proč nestrávit každodenně 2x20 minut ve vlaku takovýmto příjemným učením. Jsou to všechno chvíle, kdy se člověk může na poslech soustředit. Další možnosti jsou třeba doma při domácích pracech, na chalupě na zahrádce (pokud vám ovšem to nepřijde proti smyslu chalupaření - sám jsem třeba vloni při sekání trávy poslechl komplet A.L.Webberovy muzikály nejméně 20x dokola), fantazii se meze nekladou. Hlavně, ať je pro vás poslech příjemnou záležitostí, neděláte to z povinnosti!

4) kde muzikály sehnat

Výběr v českých obchod není bohužel široký, ale na zahraničních e-shopech toho už seženete více (opakuji: berte komplety, ne výběry!!), návod jak nakupovat naleznete zde. U většiny CD hlavně na Amazonu si můžete poslechnout ukázky skladeb.

Je pochopitelné, že ne každému se chce dávat částku dosahující v přepočtu až tisíc korun za jedno dvou-CD. V takovém případě neváhejte využít například služeb půjčoven nebo knihoven, kde je spousta věcí dostupných a dle konkrétních podmínek služby je občas i plně legální kopírovat pro osobní potřebu.

Ukázky

Na ukázku, co se lze při poslechu muzikálu bezpracně naučit, uvádím pár příkladů, které se mohou hodit jak začátečníkům, tak pokročilým a které v daných muzikálech většinou dokonce přímo "vyčnívají" z nahrávky (někdo je řekne do ticha, vykřikne, zazpívá pomalu nebo zřetelně...). Je to opravdu jen několik věcí pro ilustraci, které se mi vybaví u uvedených titulů:

Joseph and the Amazing Technicolour Dreamcoat

- There's one more (angel in heaven)
- Your brother - it's me!

Jesus Christ Superstar

- it seems to me a strange thing
- leave her
- you're wrong
- They've got what they want - they think so anyway
- Try not to get worried
- We've not much time and quite a problem here
- How do we deal with...?
- nothing can be done
- for ever and ever
- neither... nor... nor... nor...
- I asked him to say what had happened
- as if he hadn't heard
- I've been changed
- Will no-one stay awake with me? Will none of you wait with me?
- if I die what will be my reward?
- What do you mean by that?
- I wonder how he knew
- c'mon!
- I think you've made your point now
- So long, Judas
- We have no law to put a man to death
- talk to me
- do you have the first idea...?
- Where are you from...?
- Don't (you) get me wrong - I only want to know...

By Jeeves

- that's more like it
- How do you do? -> How do you do?

Evita

v písni "Goodnight and Thank You" se v původní verzi (1976) setkáte s několikerým způsobem, jak poslat člověka do oněch míst

Jekyll and Hyde

- I need to know
- if you only knew
- Take me as I am
- set me free
- If someone like you found someone like me then suddenly nothing would ever be the same...

Sweeney Todd

- at last
- there is no place like (London)
- Who says this? - I do.

The Phantom of the Opera

- think of me
- make your choice
- no longer
- there is to be a war between us
- that's all I ask of you
- Free her!
a mé oblíbené:
- And what is it that we're meant to have wrote... written (ředitel opery, který toto pronáší, je Francouz a sám se ihned opraví, kromě správného tvaru tu vidíme i použití TO BE TO (DO) a minulého infinitivu)

Závěrem

Doufám, že vás tento článek alespoň trochu motivoval k tomu si vyzkoušet učit se anglicky příjemnou formou - s muzikály. Věřte, že tento způsob opravdu funguje a dá se samozřejmě použít i pro učení jiných jazyků (mohu potvrdit). V případě jakýchkoli dotazů mne neváhejte kontaktovat přes PM (soukromou zprávu - tužtička u jména).