Podmětné věty v angličtině

Podmětem věty bývá nejčastěji podstatné jméno, spojení s podstatným jménem nebo osobní zájmeno.

• Dinosaurs are extinct. ^*1 (podstatné jméno)
• The old oak tree in the park fell down. ^*2 (fráze – noun phrase)
• I like country music. ^*3 (osobní zájmeno)

V tomto článku se podíváme na případy, kdy má funkci podmětu vedlejší věta, tedy na tzv. vedlejší podmětné věty.

THAT clause

Prvním typem vedlejší podmětné věty je věta se spojkou that.

That he was late didn't matter. ^*4
That it was a bad decision soon became obvious. ^*5  

Tyto věty ale nejsou v angličtině úplně běžné a takto by mohly působit příliš formálně. Daleko častěji se vyjadřují následujícími způsoby:

It didn't matter that he was late. ^*6 (pomocný podmět it, vedlejší věta na konci)
The fact that he was late didn't matter. ^*7 (the fact that…)
His being late didn't matter. ^*8 (gerundium)

Nejpřirozenější v běžné řeči by byla ta první z uvedených možností.

WH- clause

Funkci podmětu může mít také vedlejší věta s zájmenem či příslovcem what, which, why, how apod.

What surprised me the most was her height. ^*9
Why it happened is not clear. ^*10
What we need is a miracle. ^*11
Whether or not you succeed depends on you. ^*12
Where you found it doesn't matter. ^*13  

Dnes již zastaralé je použití podmětných vět se zájmenem who, ve významu ‘ten, kdo’.

Their motto is: Who dares wins. ^*14  

V moderní angličtině bychom místo toho použili zájmeno whoever/hu:'evə/­/hú'evə//hu:'evər//hú'ev­ər/:

Whoever took it will pay. ^*15
Whoever gets the most points wins. ^*16
Whoever doesn't work shouldn't eat. ^*17  

Stejně lze použít pro neživotné věci zájmeno whatever/wɒt'evə/­/wot'evə//wɑ:t̬'evər//wá­t'evər/. Použití what je ale také v pořádku.

Whatever happens happens for a reason. ^*18 (nebo What)
Whatever you say can be used against you. ^*19 (nebo What)

Místo podmětných vět se často používají vedlejší věty vztažné, tedy takové, které rozvíjí podstatné jméno (the person who…, the thing that… , the reason why…, apod.) nebo zájmeno (the one who…, anyone that…, he who… apod.)

The person who designed this was probably on drugs. ^*20 (= Whoever designed this…)
Anything that you say can and will be used against you in a court of law. ^*21 (= What/Whatever you say…)
‘He who sows in tears shall reap in joy,’ the Bible says. ^*22 (= Whoever sows…)

O vztažných větách se dočtete více v článku Vztažné věty (Relative clauses).

Gerundium a infinitiv

Místo klasických vedlejších podmětných vět, kde je sloveso v určitém tvaru, mohou být i podmětné věty se slovesem v neurčitém tvaru. Nejčastěji je to gerundium (tedy sloveso s koncovkou -ing).

Talking to people was not her favorite thing to do. ^*23
Getting good grades requires some effort. ^*24
Travelling and studying abroad will broaden your horizons. ^*25  

Infinitiv jako podmět věty není již v dnešní angličtině moc běžný.

To achieve success requires patience and hard work. ^*26
To trust the government is silly. ^*27
To get there will take hours. ^*28  

Vyhnout se jim můžeme buď použitím gerundia, nebo tím, že souvětí začneme pomocným podmětem it (tzv. ‘anticipatory it’) a infinitiv posuneme až na konec věty.

Achieving success requires patience and hard work. ^*29
It's silly to trust the government. ^*30
It will take hours to get there. ^*31  

O tomto jevu se také dočtete v článku Přídavná jména s infinitivem.

Závěrem

Ukázali jsme si základní typy vedlejších podmětných vět v angličtině. Není to gramatický jev, který by se objevoval v anglickém jazyce často, obzvláště ne v běžném hovoru. Tam by některé věty mohly znít neohrabaně, zastarale či příliš formálně. V článku jsou uvedeny i způsoby, jak se tomu vyhnout. Je to např. tak, že použijeme:

• pomocný podmět it (It's not clear what it means. ^*32  )
• vztažnou větu (Anyone who needs a ride should tell me. ^*33  )
• gerundium (Being patient always pays off. ^*34  )