Would you mind my smoking? Nebo …me smoking?

Použití předmětného nebo přivlastňovacího zájmena, po kterém následuje -ing tvar slovesa, je pro rodilé mluvčí (včetně učitelů) poměrně kontroverzní téma. Mnoho rodilců považuje použití předmětného zájmena za chybu, zatímco přivlastňovací je normální, jiní zase přivlastňovací zájmeno považují za velmi formální a předmětné zájmeno za úplně běžné.

Co říká teorie

Odborná literatura (slovníky, učebnice) mluví jasně: obě dvě zájmena jsou správná, přičemž přivlastňovací zájmeno je trochu formálnější.

Would you mind my smoking here? – No, not at all. ^*1
I don't know why some people dare asking if I mind them smoking in a nonsmoking area! ^*2
What do you think about me asking Brenda out? – Great idea! Go for it. ^*3
What do you think about my proposing to Alice? – I don't think it's a very good idea. You've known her for a week! ^*4
Why doesn't Tom like me? Do you think he resents me being more successful than he will ever be? – No, I think it's your being so modest. ^*5
I'm really sorry about his losing a good friend. ^*6
I wonder whether the kids will do their homework without me asking them.  ^*7

Když je místo zájmena podstatné jméno

Jak se zachovat, když místo his-him / her / their-they atd. chceme nebo potřebujeme vlastní jméno? Pokud bychom volili předmětné zájmeno, vlastní jméno zůstane, pokud přivlastňovací, tak dáme přivlastňovací pád, čili 's:

I'd prefer Luke playing with us. He's a much better player than Ted. ^*8
I don't mind Ann smoking at all. It's none of my business. ^*9
What do you think about Brad asking me out? – Wow, good for you! He's awesome. ^*10
What do you think about Phil's proposing to Alice? – I don't think it's a very good idea. He's known her for a week! ^*11
What's up between the two of them? – I think Laura resents Tara's getting the job she wanted herself. ^*12
We're deeply sorry about Mitchel's losing his Dad. ^*13
All of this wouldn't be possible without Ronald's making an important decision.  ^*14

Rozdíl v důrazu pomocí přivlastňovacího nebo předmětného zájmena
Někteří rodilí mluvčí vnímají rozdíl mezi přivlastňovacím a předmětným zájmenem, někteří ne. Není to univerzální, celoplošné pravidlo. Na omleté frázi s kouřením si vysvětlíme, jak se může nepatrně změnit význam:

Do you mind my smoking here? = Vadilo by vám, kdybych si tu zakouřil?
Do you mind me smoking? = Vadí vám/ti, že (já) kouřím?

Čili, chceme-li zdůraznit činnost, kterou vyjadřuje následující -ing tvar, volíme possessive (přivlastňovací).
Chceme-li zdůraznit osobu, která provádí činnost popsanou -ing tvarem, volíme accusative (předmětné).

I prefer Luke's playing the piece. = ta skladba zní v podání Luka lépe
I prefer Luke playing the piece. = Luke je mi sympatičtější, tak jsem radši, když hraje on

I don't mind Ann smoking at all. = nevadí mi, že kouří Ann (ale třeba u Edith by mi to už vadilo)
I don't mind Ann's smoking at all. But what on earth is she wearing? She looks terrible… = nevadí mi, že Ann kouří, ale její módní vkus je naprosto příšerný

Závěr

Pamatujte tedy, že můžete použít jak přivlastňovací, tak předmětné zájmeno. Oficiálně je to přivlastňovací formálnější, ale je možné, že se setkáte s rodilým mluvčím, který jej bude upřednostňovat před tím předmětným.