Superlativ bez určitého členu

Pokud jste již v angličtině narazili na stupňování přídavných jmen, možná jste se také setkali s pravidlem, že u superlativu (třetího stupně) vždy používáme určitý člen (the best, the longest, the most beautiful…) Bohužel toto pravidlo je trochu zavádějící. V lekci, kterou třeba právě probíráte, sice může platit na 100 procent, ale mimo ni se už o tak stoprocentní ‘vždy’ rozhodně nejedná.

Pojďme se podívat na to, kdy se superlativem určitý člen nepoužíváme.

1) Kombinace s přivlastňovacím zájmenem

Pokud je u superlativu přivlastňovací zájmeno, člen nelze v žádném případě použít.

Who is your best friend? ^*1 nikoliv your the best
John is my oldest son. ^*2 nikoliv my the oldest
Have you read her most recent book? ^*3 nikoliv her the most recent

Kombinace přivlastňovacích zájmen a členu nepřipadá nikdy v úvahu. Podobně to samozřejmě je, když použijeme přivlastňovací pád:

It was Peter's most embarassing experience. ^*4
Neblina Peak is Brazil's highest mountain. ^*5 

2) Porovnávání různých variant

Stupňování používáme především k porovnávání věcí. Třetí stupeň potom říká, že něco je nejlepší, největší, nejkrásnější atd. Pokud tedy máme např. tři nápoje a my chceme říct, že čaj je z nich nejlepší, použijeme u superlativu člen: the best. Máme-li tři různé cizí jazyky a my chceme říct, že angličtina z nich je nejlehčí, opět použijeme určitý člen: the easiest.

Pokud ale neporovnáváme různé věci, ale spíše varianty téže věci, člen nepoužijeme. Pokud si vezmeme např. uvedený čaj a chceme říci, že čaj je nejlepší, podává-li se v porcelánovém šálku (ne tedy ve skle apod.), určitý člen zde nebude:

Tea is best when served in china cups. ^*6 nikoliv the best

Podívejte se i na další příklady:

Shadows are longest in the early morning and late afternoon. ^*7
People are easiest to control when they are afraid. ^*8 

Ani v těchto případech se neporovnávají různé věci mezi sebou (různé stíny či různí lidé) ale jedna stejná věc za různých okolností (tedy stín stejného člověka v různých denních dobách, nebo stejní lidé v různých psychických stavech).

3) WH- a sloveso být

Superlativ v tázacích či předmětných větách, kde je zájmeno WHAT, WHO, WHICH apod. a tzv. sponové sloveso (např. být), také zpravidla bývá bez členu:

You don't know what's best for you. ^*9
Who's going to win? That depends on who's strongest. ^*10 

Ve formálnější angličtině ale lze v tomto případě člen použít.

4) Stupňování příslovcí

Stupňujeme-li příslovce, nikoliv přídavná jména, člen se opět obvykle nepoužívá.

They all ran fast but John ran fastest. ^*11
In my family, I am the one who gets up earliest. ^*12 

I zde by ve formálnější angličtině člen být mohl.

5) ‘Absolutní’ superlativ

Existuje zvláštní typ superlativu, kde MOST neznamená ani tak ‘nejvíce’ jako spíše ‘velmi’. Nesrovnáváme tak mezi sebou několik věcí, pouze tu jednu věc jakoby vyzdvihujeme. Takovému superlativu se říká absolutní superlativ. U něho se dokonce setkáme se členem neurčitým!

It was a most interesting story. ^*13 = very

O tomto jevu se blíže dočtete v článku Absolutní superlativ

Závěrem

Ukázali jsme si pět případů, kde se u superlativů buď nesmí použít člen, nebo kde se obvykle nepoužívá. Vidíte tedy, že pravidlo, že “superlativ se tvoří pomocí určitého členu a koncovky -est nebo opisem pomocí the most” prostě neplatí vždy. Je to typický příklad ‘polovičatého pravidla’.

Detailní článek o stupňování přídavných jmen naleznete zde: Stupňování přídavných jmen v angličtině.