Konverze slovních druhů

Existuje několik způsobů, jakým přibývají v anglickém jazyce nová slovíčka. Patří mezi ně např. půjčování slov z jiných jazyků (tzv. borrowing), fúze dvou slovíček dohromady (tzv. blending), useknutí části slova (tzv. clipping) apod. Dnes se podíváme na proces, kterému se říká konverze (conversion).

Konverze je jev spočívající v tom, že se u určitého slovíčka změní slovní druh. To asi není nic zvláštního. Běžně se to děje za pomoci přípon. Z přídavného jména great vytvoříme pomocí přípon podstatné jméno greatness nebo příslovce greatly. Tomuto se ale konverze neříká, jedná se o tzv. lexikální derivaci (derivation). Konverze je změna slovního druhu bez pomoci přípon a předpon.

Může to být např. konverze slovesa na podstatné jméno či obráceně:

I like to walk. (sloveso) → Let's go for a walk. (podstatné jméno)
It's a good film. (podstatné jméno) → Can I film it? (sloveso)

Plná konverze (full conversion)

Jazykovědci často dělí konverzi na plnou (full) a částečnou (partial). Pod plnou konverzí si představíme úplnou proměnu slovního druhu. Tedy již zmíněné walk může být sloveso procházet se i podstatné jméno procházka. Oba významy nalezneme ve slovníku jako samostatná hesla. Pro slovo, které nám v důsledku konverze vzniklo, potom platí pravidla, která se daného slovního druhu týkají. Např. u podstatného jména walk budeme tvořit množné číslo tak, jak jsme u podstatných jmen počitatelných zvyklí, budeme používat členy, jak jsme zvyklí atd.

We went for a long walk. ^*1
We love our evening walks. ^*2  

Sloveso film, které vzniklo konverzí z podstatného jména, zase budeme časovat dle běžných pravidel.

I'm not filming yet. ^*3
He filmed the whole thing. ^*4  

U plné konverze je bez znalosti etymologie často nemožné určit, zda vznikl jeden slovní druh z druhého nebo naopak. Jak by to bylo např. u dvojic slov answer (zeptat se) a answer (odpověď) či rain (pršet) a rain (déšť)? Které z nich bylo dříve a které vzniklo důsledkem konverze?

Plná konverze zahrnuje především tyto typy:

sloveso → podstatné jméno

Nejčastější příklady této konverze zahrnují slovesa popisující nějakou činnost. Vedle již zmíněného walk to může být např. run (go for a run), try (give it a try), drink (have a drink) a stovky dalších. Mohou to být např. i vjemy a pocity jako touch (cold to the touch), look (the look in his eyes) atd. Příkladů by mohly být jistě tisíce.

podstatné jméno → sloveso

Tento typ konverze často označuje nějakou činnost spojenou s účelem či použitím nějakého podstatného jména. Např. z podstatného jména hammer (kladivo) vytvoříme sloveso bušit kladivem. Z peg (kolík, kolíček) bude sloveso připevnit kolíkem či kolíčky. Může se jednat i o části těla, kdy máme např. hand (ruka) a z toho vytvořené sloveso podat. Z podstatného jména bag potom může být sloveso strčit do tašky.

přídavné jméno → sloveso

Méně častější je konverze přídavného jména na sloveso. Jistě ale znáte sloveso slow (zpomalit) vytvořené z přídavného jména pomalý či open (otevřít) z přídavného jména otevřený.

přídavné jméno → podstatné jméno

V mnoha případech se setkáte s konverzí přídavných jmen na podstatná. Takto vznikla např. slovíčka a convertible (kabriolet), a professional (profesionál), a musical (muzikál) apod. Patří sem i někteří příslušníci národů jako an American, a Russian apod. To platí pokud od nich lze tvořit množné číslo. Národy jako the British patří do částečné konverze.

cokoliv → podstatné jméno

Poměrně volně lze konvertovat skoro jakékoliv ‘gramatické’ slovíčko na podstatné jméno. Např. spojka but (ale) bude mít roli podstatného jména ve zvolání No buts! (Žádné ale!) Částice yes (ano) bude jako podstatné jméno např. v otázce Is it a yes? (To má být ano?) Číslovka three může označovat trojici, tedy in threes – ve trojicích.

Částečná konverze (partial conversion)

Vedle plné konverze je tu konverze částečná. Zde se nejedná o úplnou přeměnu jednoho slovního druhu v jiný, ale spíše o to, že jeden slovní druh plní v dané větě funkci jiného slovního druhu. V těchto případech obvykle ve slovníku dané slovo najdeme jen v jeho základním významu. Podívejme se na příklady:

podstatné jméno → přídavné jméno

Téměř jakékoliv podstatné jméno lze umístit před druhé podstatné jméno. Např. podstatné jméno school (škola) umístíme před podstatné jméno uniform (uniforma) – a school uniform. Slovíčko school zde plní funkci přídavného jména ‘školní’, i když se ve skutečnosti o přídavné jméno nejedná. Ve slovníku bychom ho v tomto významu hledali marně. S tímto slovem dále nelze pracovat jako s přídavným jménem. Nelze ho např. stupňovat (the schoolest uniform), nelze ho umístit ve větě na jiné místo (the uniform was school), nelze ho premodifikovat příslovcem (an absolutely school uniform). Podobné vazby pak budou např. a music lesson, a tree branch, a trip advisor, a college degree, Christmas lights atd.

přídavné jméno → podstatné jméno

Stejný nadpis byl již v kapitole ‘plná konverze’. Tam jsme zmiňovali např. slovíčko professional, které je plnohodnotným podstatným jménem. Za částečnou konverzi ale považujeme např. výrazy the dead (ti mrtví), the blind (ti slepí) či the British (Britové), the Spanish (Španělé) apod. Zde se nejedná o plnohodnotná podstatná jména, nelze z nich např. dále tvořit množné číslo (the deads, the Britishes) a vždy se používají s určitým členem.

příčestí slovesa → přídavné jméno

Slovesa v přítomném příčestí (s koncovkou -ing) či minulém příčestí (s koncovkou -ed) často dostávají roli přídavného jména. Vezměme si např. sloveso talk v přítomném příčestí talking. Ve spojení a talking parrot toto sloveso funguje jako přídavné jméno. Nelze ho ale např. stupňovat. Podobně sloveso sharpen (nabrousit) v minulém příčestí sharpened má ve spojení a sharpened knife funkci přídavného jména. Ve slovnících byste ale přídavná jména talking či sharpened hledali marně. Pozor, u některých takto vytvořených přídavných jmen už došlo k plné konverzi a tato slovíčka, kromě toho, že je lze najít ve slovníku, lze stupňovat, tvořit od nich příslovce apod. Příkladem by mohla být např. přídavná jména interesting či worried.

Závěrem

Ukázali jsme si, jak funguje proces lexikální konverze, tedy přeměna jednoho slovního druhu v jiný bez pomoci přípon. Zatímco plná konverze označuje úplnou a trvalou proměnu, částečná konverze zahrnuje spíše situační, dočasné použití jednoho slovního druhu v roli jiného.

Možnost konvertovat takto snadno jeden slovní druh na druhý dokazuje, jak flexibilní angličtina ve skutečnosti je. To ale bohužel může být kamenem úrazu pro studenty angličtiny. Věta, kde skoro každé významové slovíčko může být přídavným jménem, podstatným jménem či slovesem, by mohla být pro méně pokročilé angličtináře zcela nesrozumitelná.

Dokonce rodilí mluvčí se nechají někdy pořádně splést tzv. garden path větami. V těch si totiž lze konvertovaná slovíčka vyložit různě a při nesprávné interpretaci potom tyto věty nedávají vůbec žádný smysl. Příkladem je např. věta:

The old man the boat.

Na první pohled je to nesmysl: “Starý muž loďka.” Když si ale uvědomíme, že THE OLD může být částečná konverze přídavného jména na podstatné (=staří lidé), MAN může být konvertované podstatné jméno na sloveso (=řídit, ovládat), vyjde nám význam “Staří lidé řídí loď.”

Praktické aplikaci jednotlivých typů konverze se budeme více věnovat v samostatných článcích.