Help for English
Naprostá většina podstatných jmen v angličtině je rodu středního. Platí to i pro slovíčka označující zvířata. Zájmeno it tedy použijeme nejen např. pro hříbě či kuře, ale i pro slona, hada, lišku, kočku atd.
Look at that elephant. It's huge!
*1
(nikoliv he)
We were watching the fox and it was watching us.
The snake took no notice of me. It was eating a mouse.
O střední rod se jedná dokonce i v případech, kdy podstatné jméno označuje samce (např. bull, stag, rooster) nebo samici (cow, doe, hen apod.)
The lioness was playing with its cub.
The rooster was out in the road again and someone ran it over.
Toto pravidlo lze ale porušit. Je to za předpokladu, že se jedná o zvíře, ke kterému má mluvčí nějaký vztah. Pokud tedy člověk bude mluvit o svém psu, bude používat he nebo she, podle pohlaví zvířete. Zde by byl naopak střední rod nevhodný.
My dog is sick. She may have eaten something bad.
Tom is not a guy. He's my cat!
Stejně tak může o zvířatech mluvit např. chovatel, ošetřovatel v zoo, veterinář apod. Tím, že budeme používat osobní zájmena pro rod mužský či ženský, vyjadřujeme, že zvíře je pro nás více než zvíře, že má osobnost.
Pokud ale vidíme přes cestu přeběhnout nějakou kočku, bude to it. Pokud na nás venku štěká nějaký pes, bude to it.
Více se můžete dočíst v článku Rod podstatných jmen v angličtině.
- Koukni se na toho slona. Ten je obrovský!
- Pozorovali jsme lišku a ona pozorovala nás.
- Ten had si mě vůbec nevšímal. Právě požíral myš.
- Lvice si hrála se svým lvíčetem.
- Ten kohout byl zase venku na silnici a někdo ho přejel.
- Mému psovi je špatně. Možná snědla něco špatného.
- Tom není kluk. To je moje kočka!
