Vyjadřování dedukcí

Dnes se budeme bavit o tom, jak do angličtiny přeložit ‘určitě ano’, ‘určitě ne’ nebo ‘možná ano’, ‘možná ne’.

Pokud chcete vyjádřit míru jistoty či nejistoty, použijete modální (způsobová) slovesa. Podobné je to i v češtině, proto jsou některé překlady poměrně snadné (určitě ano/ne), ale jindy je to pro české studenty složitější (možná ano/ne).

Význam modálních sloves se dělí na tzv. primární (povinnosti, zákazy, příkazy, možnosti, schopnosti, atd.) a sekundární (vyjadřující právě míru jistoty či nejistoty – a to je náš dnešní případ).

Pozn.: Pokud si potřebujete zopakovat, co jsou to vlastně modální slovesa a jak se s nimi pracuje, přečtěte si článek Modální slovesa.

Určitě ano

Pokud říkáte, že jste si něčím jisti, můžete v češtině použít slůvko ‘určitě’ (Ona to určitě ví). Stejný význam má ale i způsobové sloveso ‘muset’ (Ona to přece musí vědět).

Pak už je jen krůček k anglickému překladu:

I'm sure she knows it. → She must know it.
Jsem si jistý, že to ví. → Ona to určitě ví. / Ona to (přece) musí vědět.

Další příklady:

He must be very rich. Look at his car! ^*1
She must be over 60. ^*2
Your sister must like green. Her dress is green, her bag is green, her glasses are green. ^*3
Someone's knocking on the door. – It must be my brother. He said he would drop by. ^*4
David, have something to eat. You must be hungry. You haven't eaten all day. ^*5
Look at your parents. They're dancing, talking to friends. They must be having fun. ^*6  

U poslední věty se krátce zastavíme, protože je zde použit průběhový čas. Přítomné příčestí pak bude následovat i za modálním slovesem:

I'm sure he has a good job. → He must have a good job. ^*7
I'm sure he is having fun. → He must be having fun.  ^*8

Určitě ne

Pokud jste si naopak jisti tím, že něco není pravda, řeknete v češtině ‘určitě ne’ (Ona to určitě neví). I zde ale můžete použít způsobové sloveso, tentokrát ‘nemůže’ (Ona to přece nemůže vědět).

I'm sure she doesn't know it. → She can't know it.
Jsem si jistý, že to neví. → Ona to určitě neví. / Ona to (přece) nemůže vědět.

Další příklady:

You can't still be hungry. You've just had dinner. ^*9
He can't be in London. I saw him in the office an hour ago. ^*10
The lady can't be English. Didn't you hear her French accent? ^*11
No, he can't speak five languages. I don't believe you. ^*12
You can't be serious! ^*13  

I zde můžeme upozornit na přítomné příčestí:

I'm sure he doesn't have a good job. → He can't have a good job. ^*14
I'm sure he isn't having fun. → He can't be having fun.  ^*15

Možná ano / ne

Použití způsobových sloves must a can't, které jsme popsali výše, není pro českého studenta nic nepochopitelného. Čeština se vlastně chová stejně (určitě to tak je = musí to tak být, určitě to tak není = nemůže to tak být).

Problém však často nastane u vyjádření nejistoty (možná ano/ne). I zde totiž angličtina používá modální sloveso, ale čeština nikoli.

Tím slovesem je sloveso may, které asi znáte jako “smět”. Jenže do české věty ho nenašroubujete.

It's possible that he has a cold. → He may have a cold.
Je možné, že je nemocný. → Možná je nemocný. On smí být nemocný.  ^*16

It's possible that she doesn't know him. → She may not know him.
Je možné, že ho nezná. → Možná ho nezná.

Asi si teď řeknete, že čeština má přece slůvko ‘možná’ a angličtina má slovo maybe, tak o co jde… Ano, příslovce maybe určitě lze také použít:

Maybe he has a cold.
Maybe she doesn't know him.

Na příslovci maybe není nic špatného, ale jelikož čeština slůvko “možná” používá poměrně běžně, používají i čeští studenti anglické maybe až příliš často (navíc ho mnohdy špatně umisťují doprostřed věty). Pokročilejší studenti by se měli snažit místo maybe používat právě zmíněné modální sloveso may.

Ask him. He may know the answer. ^*17
Look at the way they look at each other. They may be lovers. ^*18
Don't worry, mom. I may have a sandwich when I get home. I don't know now. ^*19
It may rain all day tomorrow. ^*20
She may not want to come with us. ^*21
You may be right. ^*22  

Všimněte si poslední věty, kde je may be (tedy modální sloveso may a za ním významové sloveso be). Věta by šla samozřejmě říct i s příslovcem maybe:

Maybe you're right. = You may be right.
Maybe they are lovers. = They may be lovers.
Maybe they're having dinner. = They may be having dinner.

Všimněte si však, že may be není maybe – z gramatického hlediska se chovají jinak. Více se dočtete v článku MAYBE nebo MAY BE?.

Ve všech větách lze sloveso may nahradit slovesem might. Je zde jen minimální rozdíl:

• may – člověk si myslí, že se to možná stane
• might – člověk moc nevěří, že se to stane, ale přesto tu možnost připouští

He might know the answer.
She might not want to come with us.
They might be having dinner.

Místo might lze použít i could/'kʊd//kud­//'kʊd//kud/.

It might rain tomorrow, but I don't think it will. ^*23
It could rain tomorrow, but I don't think it will.  ^*24

Přítomnost = Budoucnost

V angličtině je několik gramatických struktur, kde budoucnost vyjadřují přítomností a vše rozliší pouze kontext. Studenti tomu občas nerozumí, proto si to ukážeme i zde, a to konkrétně na překladu českého “možná”.

Maybe she is hungry now. = She may be hungry now.
Maybe she will be hungry tomorrow. = She may be hungry tomorrow.

Ve větě, která začíná příslovcem maybe, je v přítomnosti is a v budoucnosti will be. Věta s modálním slovesem slovesem may (šlo by použít i might) je v obou případech stejná. Budoucnost vlastně nelze vyjádřit – v angličtině se totiž nikdy nemohou v jedné větě použít dvě způsobová slovesa (may will).

Pozn.: Více opět v článku MAYBE nebo MAY BE?.

A co minulý čas?

Pokud chcete modální slovesa použít v jiných časech než v přítomném, musíte použít většinou tzv. opisy – be able to, have to, be allowed to.

Pozn.: Více v článku Opisy modálních sloves.

Toto platí pro primární význam modálních sloves, tedy pro vyjádření povinnosti, zákazu, svolení apod. Dnes se ovšem bavíme o vyjádření dedukcí a zde se se slovesy pracuje jinak. Do hry zde přichází tzv. dokonavý infinitiv. Ten je tvořen slovesem have a příčestím minulým významového slovesa (např. have seen, have done).

Pozn.: Více v článku Dokonavý infinitiv.

Dokonavý infinitiv se pak vloží za vhodné modální sloveso:

He must love her very much. – Určitě ji velice miluje.
He must have loved her very much. – Určitě ji velice miloval.

He can't mean this. – To určitě nemyslí vážně.
He can't have meant this. – To určitě nemyslel vážně.

Your son may be hungry. – Tvůj syn má možná hlad.
Your son may have been hungry. – Tvůj syn měl možná hlad.

Your wife may not like it. – Možná se to tvojí ženě nelíbí / nebude líbit.
Your wife may not have liked it. – Možná se to tvojí ženě nelíbilo.

She might not come. – Možná nepřijde.
She might not have come. – Možná nepřišla.

Určitě to tak bylo

Pokud jste si tedy jisti, že se něco určitě stalo, použijete opět must a přidáte dokonavý infinitiv.

I'm sure he was very busy. → He must have been very busy.
Jsem si jistý, že měl hodně práce. → Určitě měl hodně práce.

That must have been terrible! ^*30
She must have lost her temper. ^*31
He must have been busy when you called him. ^*32
The puppy is hiding. He must have done something wrong. ^*33  

Možná znáte hit z 90. let od švédské kapely Roxette, kde se zpívá:

It must have been love, but it's over now.  ^*34

I zde lze použít přítomné příčestí pro vyjádření něčeho, co zrovna probíhalo.

I'm sure she was having a shower and didn't hear you.
→ She must have been having a shower and didn't hear you. ^*35  

Určitě to tak nebylo

Pokud jste si naopak jisti, že se něco nestalo, použijete can't a dokonavý infinitiv.

I'm sure she didn't like the hat. → She can't have liked the hat.
Jsem si jistý, že se jí ta čepice nelíbila. → Určitě se jí ta čepice nelíbila.

Come on, you parents can't have liked the movie. ^*36
He can't have been at home. I saw him in the city centre. ^*37
She can't have heard you when you called.  ^*38

V americké angličtině v těchto situacích uslyšíte častěji sloveso mustn't (a dokonavý infinitiv).

She mustn't have heard you when you called.  ^*39

V britské i americké angličtině můžete použít i sloveso couldn't a dokonavý infinitiv, bez větší změny významu. Použití couldn't snad vyjadřuje trochu menší jistotu.

She couldn't have heard you when you called. ^*40  

I zde lze použít přítomné příčestí.

They can't have been having fun. ^*41
They couldn't have been having fun. ^*42
They mustn't have been having fun.  ^*43

Možná to tak bylo / nebylo

Stejně jako pro vyjádření “možná” v přítomnosti a budoucnosti, i zde použijeme modální sloveso may. Tentokrát s minulým příčestím.

It is possible that she was tired. → She may have been tired.
Je možné, že byla unavená. → Možná byla unavená.

Vyjádřit to samozřejmě můžete i větou Maybe she was tired, ale jak jsme psali výše, zde vás chceme naučit, jak si zlepšit svůj projev a mít ke slovíčku maybe elegantní alternativu.

He may have seen it, I don't know. ^*44
They may have been at home. You should've stopped by. ^*45
He may have made a mistake. I should double-check it. ^*46
She may not have told you the whole truth. ^*47  

I zde lze místo slovesa may použít might, které vyjadřuje ještě větší míru nejistoty.

Your sister might have wanted to come with us. You should've asked her. ^*48
You don't know. She might not have slept with him. ^*49  

Pochopitelně i sem se může dosadit přítomné příčestí.

Maybe they were having dinner when you called.
→ They may have been having dinner when you called. ^*50  

It's possible she was sleeping and didn't hear the burglars.
→ She might have been sleeping and didn't hear the burglars. ^*51  

Pozn.: Více také v článku Minulá modální slovesa.