Záludná vazba přídavného jména a infinitivu

Je mnoho případů, kdy se slovosled anglické věty víceméně shoduje s českým slovosledem. Na druhou stranu má ale angličtina pro české studenty nachystáno mnoho gramatických struktur, které se od češtiny zásadně liší. Jedním z takových oříšků je vazba podmětu, přídavného jména a infinitivu, které se budeme věnovat v tomto článku. Zde je jeden ilustrativní příklad:

My boss is impossible to work with. ^*1 

Přídavné jméno s infinitivem

První, na co se podíváme, je v angličtině velmi častá vazba přídavného jména a infinitivu. Podívejte se na následující příklady, které určitě nejsou pro nás Čechy ničím zvláštní.

• hard to learn – těžké se naučit
• easy to read – snadné přečíst
• impossible to find – nemožné najít

V češtině bychom tuto vazbu použili ve větách s nevyjádřeným podmětem, např. je těžké se naučit čínsky, je snadné přečíst nějakou knihu, bylo nemožné najít klíče, apod.

Neurčitý podmět ‘it’

V angličtině věta musí začínat podmětem. Sáhneme tedy po neurčitém podmětu it a vytvoříme tak např. tyto věty:

• It is hard to learn Chinese.  ^*2
• It is easy to read the novel.  ^*3
• It was impossible to find the keys.  ^*4

Druhá možnost je, že se neurčitému podmětu ‘it’ vyhneme a jako podmět použijeme celou aktivitu, o které hovoříme, tedy učení se čínštiny, čtení románu či nalezení klíčů. V takovém případě bude sloveso ve tvaru gerundia (bude mít koncovku -ing).

• Learning Chinese is hard.
• Reading the novel is easy.
• Finding the keys was impossible.

I tyto věty jsou stoprocentně gramaticky správné. Porušují ale jedno ze syntaktických pravidel, které říká, že složité a rozvité větné členy by měly být na konci věty (tzv. end-weight principle). Zde ale podmět jednoznačně převažuje přísudek.

Proměna předmětu na podmět

Třetí možnost je, že jako podmět věty použijeme předmět slovesa, tedy podstatné jméno, o kterém se ve skutečnosti mluví. První věta mluví o čínštině, druhá o románu a třetí o klíčích. Ve výše uvedených větách ale tato slova byla v roli přímého předmětu (předmětu ve čtvrtém pádě). Učit se koho? co? – Čínštinu. Číst koho? co? – Román. Najít koho? co? – Klíče.

My tento předmět proměníme na podmět věty a umístíme ho na začátek. Celá struktura tedy bude: Podmět (věc či osoba, o které se mluví) + sloveso být + přídavné jméno + infinitiv slovesa.

Chinese is hard to learn. ^*5
The novel is easy to read. ^*6
The keys were impossible to find. ^*7 

Zde jsou další příklady:

The animals were fascinating to watch. ^*8
This dish is quick to make. ^*9
The game is exciting to play. ^*10
The project was tough to complete. ^*11
The task will be easy to do. ^*12 

Předložka na konci

Jako třešnička na dortu přichází předložka na konci věty, se kterou jste se již možná setkali u tázacích nebo vztažných vět (více v článku Předložky v tázacích a vztažných větách). Vraťme se k větě v úvodu tohoto článku.

My boss is impossible to work with. ^*13 

Věta zcela správně končí předložkou with. Je to proto, že původní vazba slovesa a jeho předmětu také tuto předložku obsahuje – work with my boss:

It is impossible to work with my boss.

Jak jsme si ukázali výše, na začátek věty přesuneme předmět, tedy my boss. Vše ostatní zůstane vlastně tam, kde je.

It is impossible to work with my boss.
→ My boss is impossible to work with.

Předložka tedy zůstala za slovesem, tam, kde byla původně. Podívejte se na další příklady.

The bed was comfortable to sleep in. ^*14
The cat is fun to play with. ^*15
The park was relaxing to walk through. ^*16
The software is simple to work with. ^*17
Rachel is fun to talk to and to spend time with. ^*18 

Další sponová slovesa

Kromě slovesa být lze v těchto strukturách použít i další tzv. sponová slovesa (linking verbs). Jsou to např. slovesa seem/'si:m//sí­m//'si:m//sím/, appear/ə'pɪə//ə'­piə//ə'pɪr//ə'pir/, become/bɪ'kʌm//b­i'kam//bɪ'kʌm//bi'kam/, look/'lʊk//luk­//'lʊk//luk/, sound/'saʊnd//s­aund//'saʊnd//­saund/ a další.

The exercise seemed difficult to complete. ^*19
The dog became impossible to handle. ^*20
The table looks easy to assemble. ^*21
The song sounds simple to play. ^*22
His complaints are becoming harder and harder to listen to. ^*23
This hotel appears nice to stay in. ^*24 

Závěr

Představili jsme si poměrně běžnou a přirozenou anglickou strukturu, díky níž se můžeme vyhnout některým kostrbatým vyjádřením. Určitě ji ale nelze aplikovat vždy. Např. následující fráze se tímto článkem určitě neřídí:

It's nice to meet you. ^*25
You are nice to meet.

Uvedenou strukturu nepoužijeme ani v případě, že předmět/podmět je delší a složitější. Porušili bychom tím již zmíněné syntaktické pravidlo, podle kterého mají být složitější větné členy až na konci.

It was hard to read the small print at the bottom of the document. ^*26
The small print at the bottom of the document was hard to read.

Zaměřte se tedy ještě jednou na příkladové věty uvedené v článku, protože ty ukazují to nejčastější použití této vazby.