Slovní přízvuk v angličtině
Vydáno dne 18.02.2012
Článek o tom, jak je důležitý přízvuk v angličtině a jak se přízvuk učit.
Slovní přízvuk v angličtině
Dnes se podíváme na jeden z nejvíce opomíjených a přitom jeden z nejdůležitějších aspektů anglické výslovnosti – na slovní přízvuk.
Obzvláště my Češi rádi přízvuk ve slovech zanedbáváme, protože náš jazyk má přízvuk jasně daný. Přízvuk je v češtině vždy na začátku slova či předložkové vazby: angličtina, akcelerátor, neviditelnost, nejneobhospodařovávatelnější, atd.
Přízvuk je u všech těchto slov na začátku. Přidáme-li jednoslabičnou předložku, přízvuk se přesouvá na ni: o angličtině, bez akcelerátoru. Jak jednoduché!
Většina z nás si slovní přízvuk v češtině snad ani neuvědomuje. To se ale bohužel přenáší do našeho studia angličtiny. V angličtině pak buď přízvuk používáme ‘po našem’, nebo mluvíme takovou neslanou a nemastnou angličtinou zcela bez přízvuku.
To je ale chyba. Přízvuk je v angličtině zcela zásadní.
Nesprávně umístěný přízvuk totiž může způsobit, že slovo bude zcela nesrozumitelné, nebo dojde ke změně významu slova. Je to podobné, jako např. používání krátkých a dlouhých samohlásek v češtině. Představte si, že by nějaký cizinec nerespektoval naše čárky nad samohláskami, nebo si délku hlásek určoval sám. Např. místo páska by řekl paská, místo živý by řekl žívy a místo ptáče pípá by řekl ptáče pípa.
V první moment byste asi nevěděli, jestli dotyčný mluví česky nebo ne. Za chvíli byste si možná zvykli a při vynaložení velké námahy byste něco málo rozuměli. A přesně tak to je, když na Angličana či Američana spustíte se slovy ‘houtl’ (hotel) či ‘enelisis’ (analysis).
Anatomie správné výslovnosti slov
Abychom tedy anglicky slovo správně a srozumitelně vyslovili, musíme zvládnout dvě věci:
1) správné jednotlivé hlásky (včetně evergreenů jako
/θ/, /ð/, /ŋ/, /w/)
2) správný slovní přízvuk
My si ale dovolíme tyto dvě položky prohodit podle důležitosti.
1) slovní přízvuk
2) jednotlivé hlásky
Slovní přízvuk je nutno brát jako takový vzoreček, takovou kostru či formu, do které teprve vkládáme jednotlivé hlásky. Tato forma určuje, jak bude celé slovo ve výsledku znít.
Přízvukových vzorců je několik a každý zní trochu jinak.
Abychom si to lépe představili, přizveme si na pomoc bubeníka.
Nepřízvučné slabiky ho necháme zahrát basovým bubnem a ty přízvučné
tzv. virblem (snare). Jen ať se do toho opře
pořádně, protože v angličtině je slovní přízvuk
silný.
Dvojslabičná slova
Nejdříve si poslechněte dvě varianty přízvuku u dvouslabičných slov:
Již na první pohled a poslech se tyto dva vzorce zcela liší. Stejně znatelný je rozdíl mezi správně a špatně vysloveným slovem hotel. Špatně vyslovené “HOUtl” je až k nerozeznání od toho správného “houTEL”.
Zkusme si nyní do těchto dvou vzorečků dosadit slova:
Přečtěte slova nahlas se správným přízvukem. Abyste si výslovnost více zažili, klidně přízvuk schválně přehánějte. Pokud vám to pomůže, přehrajte si vždy nahrávku bubnů a potom se pokuste tento ‘vzorec’ (pattern) aplikovat i na výslovnost slovíčka.
Pozn.: Pokud slovo neznáte, klikněte na něj dvakrát a otevře se vám okénko slovníčku.
Trojslabičná slova
Podobně můžeme přízvuk trénovat u tříslabičných slov. Nejčastější vzorce jsou tyto dva:
Čtyřslabičná slova
U slov čtyřslabičných jsou nejčastější následující dva vzorce. Přízvuk bývá často na druhé slabice nebo na třetí. V tom případě je potom na první slabice tzv. sekundární přízvuk, který je slabší.
Samozřejmě existují i taková čtyřslabičná slova, kde je hlavní
přízvuk na první slabice a ostatní jsou již nepřízvučné, např.
necessary/'nesəsəri/
,
motorcycle/'məʊtəsaɪkl/,
terminator/'tɜ:mɪneɪtə/
a mnoho dalších.
Další slova, další vzorce
Uvedli jsme si jen ty nejčastější vzorce, je jich ale mnohem víc. Důležité je, abyste nikdy výslovnost neodhadovali. Správnou výslovnost najdete ve všech kvalitních slovnících. Přízvuk je naznačen čárkou nahoře před přízvučnou slabikou:
Je-li ve slově i tzv. sekundární přízvuk, ten se značí čárkou dole:
Budete-li používat elektronické verze slovníků, můžete si nechat výslovnost pro jistotu přehrát. Opakujte, imitujte a ve fázi učení klidně přehánějte. Ono se to bude později hodit.
Cestující přízvuk
Dávejte si pozor na to, že přízvuk v angličtině různě cestuje na základě toho, o jaký slovní druh se jedná. Někdy stačí přidat koncovku a přízvuk se ve slově přesune:
- photograph/'fəʊtəˌgrɑ:f/ –
přízvuk na první slabice
- photographer/fə'tɒgrəfə/ –
přízvuk na druhé slabice
- illustrate/'ɪləstreɪt/ –
přízvuk na první slabice
- illustration/ˌɪlə'streɪʃn/ –
přízvuk na třetí slabice
Pozn.: Více v článku Slovní přízvuk: geography, biology, democracy….
Přízvuk dokonce cestuje i u slov, která vypadají úplně stejně, ale jde o jiný slovní druh, např.:
- record/'rekɔ:d/
(podst.jm. nahrávka) – přízvuk na první slabice
- record/rɪ'kɔ:d/
(sloveso nahrát) – přízvuk na druhé slabice
- permit/'pɜ:mɪt/
(podst.jm. povolení) – přízvuk na první slabice
- permit/pə'mɪt/
(sloveso povolit) – přízvuk na druhé slabice
- refund/'ri:fʌnd/
(podst.jm.) – přízvuk na první slabice
- refund/rɪ'fʌnd/
(sloveso) – přízvuk na druhé slabice
Pozn.: Více v článku Posun přízvuku (nouns/verbs).
Někdy je i rozdíl mezi britskou a americkou angličtinou.
- buffet /'bʊfeɪ/ (br.) – přízvuk na první slabice
- buffet /bə'feɪ/ (am.) – přízvuk na druhé slabice
- locate /ləʊ'keɪt/ (br.) – přízvuk na druhé slabice
- locate /'loʊkeɪt/ (am.) – přízvuk na první slabice
Pozn.: Více v článku Slovní přízvuk: britský vs. americký.
Závěrem
Nakonec ještě shrnutí toho, co bychom si měli o slovním přízvuku pamatovat:
- Slovní přízvuk je v angličtině velmi důležitý! Končíme s nemastnou, neslanou angličtinou.
- Přízvuk zásadně neodhadujeme. Nevíme? Vyhledáme.
- Můžeme si občas vyhledat i slovo, o kterém si myslíme, že jeho výslovnost známe. Čeká nás nejedno překvapení.
- Při nácviku výslovnosti přízvuk klidně přeháníme. Přízvuk si musíme zafixovat.
- Když na výše uvedené body nebudeme dbát, budou naší angličtině snadno rozumět asi jen Češi.