Docela by mě zajímalo, kdyby byly třeba testy co jsou na těchto stránkách ve školách, jak by je učitel známkoval.

Jak by se známkoval třeba obecný test co má 20 otázek?

Já známkuju takhle:
85–100 procent – 1
75–84 procent – 2
60–74 procent – 3
50–59 procent – 4
0–49 procent – 5

Super, díky moc.

U nás na ZŠ se známkuje
100 – 90 procent – 1
89 – 70 procent – 2
69 – 40 procent – 3
39 – 20 procent – 4
19 – 0 procent – 5
Na gymnáziu musí být známkování samozřejmě přísnější.

Ale na jedničku jsem trochu víc velkorysej…

To je pravda, ale my zase chceme, aby ti kteří chtějí jít na gymnázia a jiné střední školy, měli opravdu zasloužené jedničky a hlavně znalosti tomu odpovídající.

A co známkování slovíček, platí to samé?

Přesně tak, i při zkoušení slovíček je stejné hodnocení a písemné testy jsou většinou obodované. Slohové práce moc na ZŠ neznámkuji, spíš nechávám žáky povídat chvíli na jednoduchá témata a tam hodnotím podle obsahu, výslovnosti, plynulosti projevu a reakcí na mé otázky.

Řekla bych, že pokud člověk chce, aby se studenti něco naučili a zároveň je nechce znechutit, tak je velice obtížné zvolit správný způsob známkování. Krom toho každý má dispozice trochu někde jinde, tak jak potom hodnotit človíčka, který se fakt snaží, ale jde mu to pomalu a na druhé straně někoho, komu to jde takřka samo?
Kdyby to bylo na mě, nechala bych známky spíše jen pro přehlednost a víc bych se zaměřila na slovní hodnocení – co komu jde, na čem je třeba pracovat atd.

To známkování se používá jen u zkoušení a u testů. Samozřejmě, že žákům říkáme, co jim dělá problémy a v čem by se měli zlepšit. Výsledná známka na vysvědčení rozhodně není podle průměru známek za pololetí. Do této známky se promítá právě snaha, práce během hodiny, domácí příprava, aktivita. Nikdy to není jen průměr známek. Když říkám žákům, jaká známka jim vychází, nejdříve se jich ptám, jak by se oni ohodnotili a pak jim řeknu svůj názor s komentářem.

A jak to je, když má žák dost nepoměrný rozdíl mezi písemnou formou angličtiny, mluvenou a poslechovou? Má každá forma stejnou váhu ve výsledné známce na vízo? Dejme tomu, že v písemné formě je žák tak na dvojku a v poslechu a mluvení na čtyřku, nebo pětku.

Hodnocení by mělo vycházet ze všech schopností: mluvení, čtení s porozuměním, poslech, písemný projev. Jestliže žák vyniká v jedné oblasti a v ostatních je horší, pak bohužel bude hodnocení horší. Proto je potřeba slovním hodnocením podávat informace o tom, v čem má žák největší problémy a na co by se měl zaměřit, aby se zlepšil. Na základní škole většinou nejsou žáci, kteří by vysloveně vynikali v jedné oblasti nebo by naopak měli v jedné velké problémy. A taky to ještě tak neprožívají, protože většina z nich přijde na to, že se jim angličtina bude hodit až budou starší, i když pár vyjímek tu určitě je taky. V případě, o kterém píšete, by asi výsledná známka byla trojka, ale opravdu by záleželo na konkrétním žákovi, jeho snaze a možnostech.

Moc děkuji