Já jich mám kupu:
* Na palubě letadla při mé první cestě do Anglie:
Letuška – „Would you like rice OR potatoes?“
Já – „Yes, please.“
(jen se na mě podívala a dala mi rýži. Až pak mi to došlo)
* Při mé první návštěve u doktora:
Doktor: „Where are you from?“
Já: „Ah, you want to know my phone..!“
(Stupid!! Věta z první lekce angličtiny a já zaslechnu jen to from, jež se
mi zdálo podobné phone…)
* Maximálně stupid!!! – To nechápu, jak se mi povedlo. V kavárně,
já jako servírka:
Zákazník: „Do you have toilets?“
Já: „I am.“
(Nevím, proč jsem mu rozuměla, zda jsem nová pracovnice…)
* Chtěla jsem říct kamarádovi v žertu, že je tlustý (thick)a řeknu,
že je „dick“. Achich. Naštěstí se tomu strašně řehtal.
* Dva roky zpět, ještě před návštěvou Anglie (a mé zlepšení
angličtiny na upper-pokročilé, jupí) , jsem jela navštívit kamaráda
Azerbajdžánce do Ázerbajdžánu. Má aj byla mizivá. Jednoho dne mi říká
(anglicky), že odpoledne jdeme na pláž, tak ať se sbalím. No, vzala jsem
plavky, nasedla do auta a jelo se.. Jedeme hodinu, dvě, tři.. Po čtyřech
hodinách a mém údivu, proč jedeme na pláž 4 hodiny, když moře bylo
i ve městě, odkud jsme vyjeli, jsme se objevili v recepci hotelu. A tu se
tedy teprve zeptám: „Kdy se vůbec vracíme zpět?“ Mushvig: „No jak jsem
ti říkal, budeme tady čtyři dny.“ Já tedy byla v šoku, měla jsem na
sobě sukni a tričko a v ruce plavky… Pas, mobil, peníze, oblečení, vše
doma . No,
naštěstí jsme celou dobu strávili stejně jen na pláži..
* Když jsem začala jako aupair v Anglii, první den, kdy jsem se sama
starala o malé. Malí přišli a říkají: „Can we have our tea now?“ Tak
jim udělám čaj, zavolám je, že je ready a oni: „But we don't want any
tea!!“ Vyliju čaj a oni odejdou. Druhý den, stejná hodina: „Can we have
our tea now?“ Udělám čaj, příjdou: „But we don't drink tea!“ Vyliju
to, ani jim neumím vynadat díky mé začátečnické aj, ale zuřím.
Neskutečné, třetí den stejný dotaz, tedy už jsem jim čaj nedělala. Vezmu
je do parku, příjdu domů a otec se mě ptá: „Have the children had their
tea yet!??“ No mě jen polilo, jestli je to tedy má povinnost jim ten čaj
vecpat do krku nebo co furt s tím čajem mají!!
Až po týdnu (vím – stupid!!) mi došlo, že „tea“ je výraz pro
večeři!!!!
*Nicméně nejsme to jenom my, kdo chybuje . Doučuji češtinu
jednu starší anglickou lady. A ta říká: „Já dnes celý den milovat se!
Mám i pictures. Ty chtít je vidět?“ … Zděšení… Pak vyjasnění:
Myslela „malovat“
*Někdo mi říkal, že měl mexického kamaráda mluvící česky. Někdo mu
říká: „Kde je ta naše deka?“ A mexičan: "Deka..Deka.. A jo, první
lekce češtiny: Prosím 10 deka šunky… "
Atd