Dobrý den, jelikož si v angličtině chci také něco přečíst, koupil jsem si v antikvariátu jednu hororovou knížku. Kniha má něco přes 300stran, a je psána od native speakera (je mi jasné, že spousta z Vás mi teď začne říkat, že jako první knihu bych si měl vybrat něco jednoduššího, já si ji ale záměrně vybral, abych si dokázal, že mám na to ji přečíst.)
Začal jsem číst, a spustu slovíček jsem neznal. Založil jsem si tedy sešit a každé jednotlivé slovíčko či frázi jsem si zapisoval. Jelikož samotné zapisování zabíralo hodně času, rozložil jsem si to tak, že každý den přečtu 2–3stránky.
Nastala 40 strana, a já měl popsaný celý sešit(A5) (cca 500 slovíček).
Slovíčka jsem samozřejmě nepsal jen tak na okrasu. Cestuju hodně pomocí MHD, a tak jsem se většinou slovíčka učil v šalině. Uběhl měsíc a já uměl polovinu slovíček,uběhl další měsíc a já uměl i druhou. (Každé slovíčko, které jsem uměl, jsem si odškrtl).
Po dvou měsících jsem si tedy projel sešit znovu a zjistil jsem, že HODNĚ jsem jich pozapomněl. Další měsíc, jsem se tedy doučoval zbylé slovíčka. Teď je už umím opravdu všechny, ale uběhly 3měsíce a já mam přečtených pouhých 40stran.
Tak si říkám, že tohle není moc dobrý nápad, a proto žádám o radu. Jak si to například dělal ty Marku, když jsi četl svou první knihu?(taky byla myslím v originále?) Já příběhu sice rozumím, pochopil bych o co se jedná i bez těch všemožných slovíček, ale nevím jestli takovéto čtení má cenu, já nechci jakž takž pochopit, já chci rozumět.
Předem díky za odpovědi, a moc mě nekamenujte za mů způsob 

niesom sice Mark, ale skusim ti tiez nieco poradit: uvedom si najma, ze vsetky slovicka sa naraz naucit ani nemozes, preto si si nemal vypisat 500 slovicok, ale radsej 100 klucovych, ktore sa casto opakuju(to si predsa vies vsimnut, ktore su klucove) a tie sa naucit aj pouzivat aktivne. Ide o to najst dobry kompromis medzi pozitkom s citania a ucenim sa slovicok. Nic svetaborneho v tom nehladaj. Z vlatnej skusenosti viem, ze je lepsie radsej viac citat a pomalsie sa ucit, ako naopak. Ono totiz, ked viac citas, tak niektore slovicka a vazby ti naskacu do hlavy automaticky. A najma ide o to, ze ked si vypises 500 slovicok bez kontextu a nepouzivas ich aktivne, tak to mas mierne na nic. A osobne si taktiez myslim, ze ak na 40 stranach najdes 500 slovicok, tak radsej citaj nejake simplified reading, lebo fakt podla mna nema velmi zmysel citat knihu, kde na kazdej strane mas 12–13 neznamych slovicok… Popripade si tu knihu (najprv)precitaj radsej v rodnom jazyku. To je ale len moj osobny nazor.

Souhlas s Tomasnoella.

Viz můj článek JAK NA TO: READING. Nějaké tipy tam budou.

Knihy, kde na 40 stranách je 500 neznámých slovíček – klidně takové čtěte, ale pro zábavu, bez vyhledávání slovíček, vyhledávejte jen ty úplně zásadní, ty, která se objeví třeba po čtvrté. Rozumět se tomu dá a člověk brzy zjistí, že si hodně slovíček nějak domyslí. Vypisovat slovíčka, to je nuda, ve čtení vám to nepomůže… to je rovnou můžete vypisovat ze slovníku.

Když číst, tak číst. Třeba z první knížky toho nebudete tolik mít, ale zjistíte, že se zlepšujete.

Já jsem od začátku mezi tímhle dělal velký rozdíl – číst nebo se učit slovíčka. Samozřejmě jsem si občas slovíčka taky vypisoval…

Nevýhodou vypisování slov z takové knížky je i to, že prostě nevíte, která slova jsou důležitá a která ne.

Jinak opět připomenu Křivku zapomínání, která sem na to celkem sedí  :P

Ok, díky všem za odpovědi Udělám to tedy tak, že důležitá slovíčka (která se objeví 2×-3×) si v knize podtrhnu tůžkou, a potom si vypíšu do nově založeného sešitu. Aspoň mě to pořád nebude vytrhávat od čtení-)
Jinak se mi moc líbily články typu „How to“, a tak jsem sekci Tipy a Triky přelouskal celou, fakt super rady, dík moc 

jestli pak jste si vyzkoušeli hru The Legend of Apache Gold?Je tu četba, zábava i procvičování.

Samozřejmě hru jsem si stáhl, hned jak vyšla(dohrál jsem i Ten little indians ) Akorát jsem se teď zasekl a nějak se nemůžu pohnout z místa 

Já osobně čtu pouze knížky u kterých rozumím minimálně 95 % slovíček. Přijde mi to tak akorát. Pokud rozumím méně, blbě se mi to čte a velice často se pak ztratím v ději, protože nerozumím třeba zrovna klíčovým větám – slovům. Také mě to ani číst pak nebaví.

Vypisuji si a učím se slovíčka které neznám, ale pamatuji si u nich to, že jsem se s nimi setkal. To, že se s takovými slovíčky setkávám podle mě svědčí o tom, že mi prostě ještě chybí kus základní slovní zásoby. Až se s nimi budu setkávat rapidně méně, tak to bude horší a začnu se učit i ty ostatní.

Kdysi jsem se učil právě všechny slovíčka co jsem neznal a teď jich tak 70 % už nevím, protože jsem se s nimi od té doby nesetkal a za tu dobu zapomněl.

Být vámi, tak si první projedu všechny úrovně zjednodušené literatury. U zjednodušené literatury je dobré to, že má právě ty úrovně a je dost motivující v nich povyšovat. 

A hlavně u těch slovíček tam víte, že se budou určitě ještě hodit. 

Před četbou nezjednodušené knihy bych se naučil nejpoužívanější anglická slova. Odkaz jsem dával do diskuze (http://www.helpforenglish.cz/cz/forum/?…).

Pokud chcet vypisovat slovíčka a učit se v šalině pak je ideální kartičková metoda. Kancelářskou čtvrtku půlíte tak dlouho až máte kartičku co se vleze do krabičky od cigaret. Na jednu stranu píšete česky na druhou anglicky. Vozíte sebou balíček kartiček, až slovíčko umíte tak z balíčku vyřadíte. POZOR po pár dnech se k vyřazeným vrátit!!! (viz křivka zapomínání výše) a případně vrátit. Systém „vracení“ si musíte vymyslet na míru.

Ty kartičky jsem taky jednou zkoušela, ale pak jsem byla líná si je dělat, takže při učení slovíček sázím na Language Lab